Čeští bramboráři, kteří používají minimální množství hnojiv a chemických přípravků, možná získají novou podporu. Ministerstvo zemědělství ji ještě ale musí notifikovat u Evropské komise, návrh by měl podávat až ministr v nové vládě, řekl dnes předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Podle něj jsou zatím odhadované náklady 65 milionů korun ročně. Pěstitelé by chtěli české populaci vysvětlit, že české brambory, zvláště pak rané, jsou zdravé a bez stabilizátorů. Na druhou stranu nevydrží na pultech obchodů tak dlouho.
Brambory se loni v ČR včetně zahrádek pěstovaly na více než 26.500 hektarech, meziročně se výměra prakticky nezměnila. Stát bramboráře kromě přímé platby na plochu podporuje například penězi pro pěstitele citlivých komodit, loňská sazba pro brambory na výrobu škrobu činila 13 743 korun na hektar, pěstitelé konzumních brambor získali 4777 korun na hektar. Na brambory tak šlo zhruba 130 milionů korun. Další peníze poskytuje na závlahy nebo na ozdravení sadby. Podle ministra zemědělství Jiřího Milka se podařilo v posledních dvou letech výměru, na které se pěstuje, díky dotacím v posledních dvou letech stabilizovat.
Chlan řekl, že nová podpora by šla z evropského Programu rozvoje venkova, který český stát spolufinancuje. "Je to řízené pěstování brambor s minimem chemických prostředků na ochranu rostlin a minerálních hnojiv a s důrazem na ochranu životního prostředí," vysvětlil. Pěstitelé pak podle něj budou schopni lépe spotřebitelům vysvětlit, že české brambory jsou kvalitní. Rozdíl je podle Chlana v tom, že brambory se nemusí pro českého spotřebitele dovážet z Egypta, Španělska nebo Maroka, ale dají se pěstovat v tuzemských podmínkách.*
