14.12.2005 | 07:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Britové musí návrh předělat - novou verzi by měli představit dnes

Přestože hlavní jednání o rozpočtovém výhledu Evropské unie se očekávají až v průběhu tohoto týdne na závěrečném summitu britského předsednictví, generálka na ně proběhla již v uplynulých dnech, poté, co Britové představili svůj návrh finanční perspektivy na roky 2007 až 2013. Skóre 24 proti jednomu — to byl výsledek jednání ministrů zahraničí v uplynulém týdnu. Na nadcházející summitu přijdou proto Britové s novým návrhem. Novou verzi rozpočtu by měli představit ve středu 14. prosince.

Sporný britský návrh byl pod úrovní navrženou v červnu lucemburským předsednictvím a o 17 procent byl nižší než původní představa Evropské komise. Na toto utažení společného bruselského opasku měly doplatit zejména nové členské státy. Spokojeni nebyli ani tradiční příjemci zemědělských dotací ze zemí původní evropské patnáctky. Čistí přispěvatelé do rozpočtu unie naopak požadovali další snížení rozpočtu. Mnoha členským státům se nelíbilo, že Britové ve svém návrhu nadále počítali se zachováním tzv. rabatu. (Ten vymohla před lety v Bruselu tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová. Rabat je kompenzací za to, že Británie na rozdíl třeba od Francie a jiných zemí čerpá ze společného rozpočtu jen poměrně málo peněz pro zemědělství.)
Důvody, které vedly k vypracování návrhu rozpočtu v Blairem představené podobě, vysvětloval britský ministr zahraničí Jack Straw na tiskové konferenci. Jeho proslov unie zveřejnila na své internetové stránce. Jak ministr uvedl, má návrh rozpočtu čtyři hlavní body:
 tvrdou rozpočtovou disciplínu,
 pomoc novým členským státům při budování jejich ekonomiky a společnosti,
 nadále ponechává britský rabat,
 k podstatné změně rabatu by nemělo dojít bez zásadní změny společné zemědělské politiky.
Jak se měnil návrh rozpočtu
"V uplynulém roce navrhla Evropská komise rozpočet ve výši 1 025 miliard eur, což představovalo 1,24 procenta hrubého národního příjmu všech členských států. Po celou dobu jsme říkali, že je příliš vysoký," poznamenal Straw. Podle něj neexistuje šance na opravdovou reformu rozpočtu v určitých oblastech bez silného tlaku na celkové snížení. Proto a také kvůli požadavku šesti států — Francie, Německa, Švédska, Rakouska, Nizozemska a Velké Británie, lucembursé předsednictví ve svém návrhu snížilo rozpočet na 1,06 procenta hrubého národního příjmu EU, tj. na 871 miliard eur.
Britský návrh dál zmenšil rozpočet až na 847 miliard eur, neboli na 1,03 procenta příjmu společenství. Na konci rozpočtového období by měl dokonce být pod jedním procentem, které navrhovalo zmíněných šest států. Straw zdůraznil, že je třeba vidět návrh rozpočtu v dlouhodobém kontextu. Výdaje unie dosáhly podle něj jednoho procenta hrubého příjmu jejích členů v roce 1985 a rychle rostly k 1,25 procenta na začátku devadesátých let. Snižovat se začaly až v roce 1998.
Víc než přinesl Marshallův plán
Nové členské státy dostanou podle Strawa 150 miliard eur na financování projektů strukturálními fondy a fondem soudržnosti. To Straw považuje za obrovské množství peněz pro tyto země. Dokládá to tím, že celkové financování deseti nováčků prostřednictvím programů unie je v dnešních cenách dvojnásobné ve srovnání s prostředky Marshallova plánu, které Spojené státy americké vydaly po druhé světové válce na financování obnovy západní Evropy.
Zvýší se čerpání
Straw slíbil, že Britové zajistí, aby nováčci byli schopni utratit mnohem více z peněz, s nimiž pro ně bude rozpočet počítat. Straw to považuje za důležité, protože, jak vysvětlil: "rok za rokem se ukazuje, že jak původní, tak i nové členské státy nejsou schopné vyčerpat všechny pro ně určené peníze, a to z nejrůznějších technických důvodů." Podle Britů by tedy měli nováčci dostat sice o 14 miliard eur méně, než kolik jim chtělo dát lucemburské předsednictví unie, ale všechny nové členské státy budou schopné lépe vyčerpat prostředky, které jim rozpočet přiřkne.
Jak Straw vysvětlil, podle návrhu ve strukturálních fondech a fondu soudržnosti například Maďarsko dostane 22 miliard eur, Česká republika 23 miliard eur a Polsko 56 miliard eur. "Samozřejmě se někteří lidé ptají, proč mají daňoví poplatníci v západní Evropě platit silnice, železnice a další velké projekty na východě. Odpovědí je, že rozšíření přineslo prospěch všem členům unie. Je to zvýšený celkový objem obchodu unie, investice a pracovní místa, na nichž máme všichni podíl," prohlásil ministr. Jako příklad uvedl, že britský obchod s novými deseti členskými státy se od roku 1990 zvýšil o 400 procent, narostl tedy desetkrát rychleji, než se zbytkem světa. Prospěch z rozšíření podle něj není jen ekonomický. V zájmu Británie je také narůstající stabilita východní Evropy.
Příspěvek Velké Británie
"Jak jsem řekl a jak tento návrh jasně ukazuje, vláda Velké Británie připustila svou odpovědnost platit fér příspěvek na náklady rozšíření. Opoziční strany volaly po výrazném nárůstu strukturálního a kohezního financování střední a východní Evropy. Návrh rozpočtu tento cíl zachovává," uvedl Straw a pokračoval: "Ale musí se za něj zaplatit. Jsme připraveni platit spravedlivý díl, ale ne více. Jestliže se výdaje EU posunou ze starých členských zemí k novým, britský příspěvek nevyhnutelně poroste spolu s příspěvky všech států původní evropské patnáctky." Jak Straw vysvětlil, lucemburský návrh britský příspěvek výrazně zvýšil. Počítal s tím, že do společné kasy Britové přispějí ne jako doposud 50 miliardami eur, ale tento obnos o dalších 20 miliard eur zvýšil. "S tím jsme nemohli souhlasit," konstatoval Straw. Současný britský návrh proto počítá s tím, že Velká Británie bude platit jen 58 miliard eur.
Otázka rabatu
"Velká Británie bude v každém případě pokračovat v pobírání plné hodnoty rabatu, jak jej dostávala v EU—15. A rabat poroste, protože je dán poměrem k našemu čistému příspěvku, který se bude zvyšovat. Vzroste z ročního průměru pět miliard eur v současném finančním období na zhruba sedm," uvedl Straw a vysvětlil: "Rabat byl vyjednán v roce 1984, ale nezabránil velmi výraznému růstu příjmů unie z národního důchodu členských států. Ani nevyřešil problém, kvůli kterému je pro Británii nezbytným. A neochránil Británii, aby neodváděla unii dvakrát více než Francie nebo Itálie, země s přibližně stejně velkou ekonomikou."
Straw zopakoval, že britský návrh snižuje výdaje unie i jejich podíl na příjmu členských států. "Poprvé od té doby, co se Británie před 30 lety k unii připojila, budeme platit zhruba stejný podíl z národního příjmu jako Francie a Itálie."
Na britském rabatu ztroskotalo červnové jednání o lucemburském návrhu perspektivy a tvrdým oříškem bude i v nadcházejících dnech. Britský premiér zatím nevrhl, že by bylo možné jej snížit o osm miliard za celé finanční období 2007 až 2013.
Reforma je nutná
Straw prohlásil, že cílem Britů je dosáhnout zásadní reformy výdajů. To ale přepokládá hlavně další a výraznější reformu společné zemědělské politiky.
Návrh rozpočtu se podle Strawa snaží investovat do budoucnosti Evropy, a to nejen kvůli rozšíření. Předpokládá, že komise by měla v roce 2008 vypracovat a předložit kompletní zprávu týkající se všech příjmů a výdajů, včetně oblasti zemědělství. Na základě této zprávy bude podle něj možné udělat potřebné úpravy ještě ve finančním období do roku 2013.
Žádné nadšení
Britský návrh se nesetkal s nadšením. Za neakceptovatelný jej označil ve své první reakci na něj předseda Evropské komise José Manuel Barroso: "Jednoduše není reálný. Navržené množství je rozpočtem pro mini Evropu, ne pro silnou Evropu, kterou potřebujeme," prohlásil. Jak dodal, přijmout britský návrh není podle něj možné ze dvou příčin: Na jedné straně je úroveň investic, které návrh předpokládá, nedostatečná. Na druhé straně není ještě dosažena správná rovnováha mezi členskými státy. Zejména je třeba, aby byl návrh spravedlivější vůči novým členským zemím." Jak Barroso podotkl, intenzivní jednání o návrhu nové finanční perspektivy dále probíhala v uplynulém týdnu a budou pokračovat i v následujících dnech.
Premiér Tony Blair se pokoušel přesvědčit své kolegy ze zemí Visegrádské čtyřky. Na jednání s nimi na ně naléhal, aby do konce prosince přistoupili na dohodu. Upozorňoval, že pokud se tak nestane, je pravděpodobné, že k dohodě nedojde ani v příštím roce a noví členové na tom budou tratit. Podle Blaira by potom mohli přijít až o dvě třetiny peněz, s nimiž návrh rozpočtu počítá.
Nováčkům se nelíbí, že navržené škrty v rozpočtu se týkají především fondů, z nichž by měly jít peníze na jejich rozvoj. Dali sice najevo ochotu na nějaké krácení přistoupit, ale pouze tehdy, pokud se zároveň zjednoduší pravidla čerpání evropských peněz, aby na ně mohli snadněji dosáhnout. Škrty by však podle nich měly dopadnout rovnoměrně na všechny členské země a ne jen na nové.
Přestože Česká republika by měla přijít asi o 60 miliard korun, považuje premiér Jiří Paroubek britský návrh za realistický. Kromě snížení spolufinancování na 15 procent by česká strana podle něj měla požadovat co největší zmírnění pravidel pro čerpání peněz. Jak uvedl, mohlo by jít třeba o úlevy v DPH pro neziskové nevládní organizace či pro stavební práce. Z nových členských zemí bylo k britskému návrhu celkem vstřícné také Slovensko, smířlivější přístup měly i pobaltské státy. Ostatní jej více či méně důrazně odmítaly. Na stranu chydých států se přidalo Dánsko a Belgie, které pohrozily, že pokud se návrh nezmění, dohodu zablokují. Na zachování plných zemědělských dotací bude patrně trvat Francie. Na druhou stranu však v uplynulém týdnu na jednání ministrů financí otevřela otázku možného přeřazení restauračních služeb do nižší sazba DPH. Je tedy možné, že za ústupek v této oblasti bude ochotnější zamhouřit oči i nad kompromisním rozpočtem.
Rušný měsíc
Úporná jednání o společném rozpočtu nejsou jedinými, která Evropskou unii v nejbližších dnech čekají. Kromě závěrečného summitu britského předsednictví, který se bude točit hlavně kolem tohoto v tuto chvíli nejpalčivějšího vnitřního problému unie, proběhne i očekávané vrcholné jednání WTO v Hongkongu. Návrhy, s nimiž přišla unie, jdou zejména podle představitelů zemědělských organizací velmi daleko. Na druhou stranu sílí tlak ostatních partnerů na ještě radikálnější ústupky. Rázné otevření trhu pro třetí země a odstranění exportních dotací se dotknou pravděpodobně zejména agrárního obchodu, a tím i celého zemědělství a potravinářství unie.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down