Broskvoní ubývá, ořešák v rozmachu

Za posledních pět let se v Jihomoravském kraji zvýšila plocha osázená slivoní švestkou z 290 na 360 hektarů kvůli zpracovávání plodů na slivovici. Rozmach zaznamenává také ořešák vlašský, plocha sadů se zvětšila více než 1,5krát ze 32 na 85 hektarů. Naopak se snížila plocha broskvoňových sadů z 880 na 550 hektarů, neboť české broskve ztrácejí pro obchod význam. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Celkově se v kraji zmenšila plocha ovocných sadů ze 4790 na 4450 hektarů, i tak je to pětina z celé republiky a nadále je na jižní Moravě nejvíce sadů ve srovnání s ostatními kraji.
Úbytek broskvoní je již dlouhodobějším trendem a podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného bude pokračovat. Vzhledem k chování zákazníků už nejsme konkurenceschopní. Vysvětlil, že s otevřením trhů jsou prodejny schopné mít půl roku čerstvé ovoce, takže lidé si je kupují pro aktuální spotřebu a už ho nezavařují tolik jako dřív. Pěstitelé nemají ani příliš šancí uspět při jednání s obchody. Sklizeň trvá podle Pokorného dva týdny a pro řetězce nejsou čeští pěstitelé zajímaví, aby měly naše ovoce v nabídce tak krátkou dobu.
Za pět let také ubylo sto hektarů meruněk, zde však jde jen o sedmiprocentní úbytek. O ty je podle Pokorného zájem i nadále a daří se je i vyvážet, s úspěchem třeba do Rakouska. Úbytek tak označil za momentální výkyv, který by neměl být dlouhodobějším trendem.
Nárůst plochy osázené švestkami vidí jednoznačně. Hlavním faktorem je větší zájem lidí o výrobu pálenky. Místo 290 hektarů v roce 2007 jich bylo loni na jižní Moravě 360.
Poměrně zajímavý je zájem o pěstování ořešáku vlašského. Místo na 30 hektarech se pěstuje už na 85 hektarech. Pokorný vysvětlil, že to může být často způsobeno ekologickými sady, všechny však nemusí produkovat. Někteří lidé totiž využili dotační tituly na ekologické zemědělství a jenom vysázeli stromy.
Stále největší plochy patří na jižní Moravě jabloním a meruňkám, oběma ovocím patří zhruba 1350 hektarů. Celkově je na jižní Moravě 4450 hektarů sadů, v celé republice je to 21 350 hektarů. Otázkou je, jak bude české ovocnářství vypadat v dalších letech, protože od příštího roku nastaví Česká republika novou zemědělskou dotační politiku. Ovocnáři jsou nyní ve svízelné situaci, protože řada stromů je starších a nejsou už plně produktivní a některé sady by potřebovaly omladit. Letos dostanou poloviční dotaci proti předchozím letům na obnovu sadů a co bude dál, Pokorný neví. Ovocnářská produkce tak bude hodně záviset na dalším přístupu státu a síle jednotlivých zemědělských subjektů, dodal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *