Brusel nehodlá akceptovat českou snahu změnit
systém preventivních porážek v případech výskytu nemoci šílených krav. Úředníci se totiž obávají jakékoliv narušení důvěry spotřebitelů v bezpečnost potravin. Systém se tak v dohledné době nezmění, potvrdil ministr zemědělství Jaroslav Palas.
Podle Palase je naší společnou prioritou - jak Evropské unie a
Evropské komise, tak ministerstva zemědělství - prvořadá
bezpečnost potravin a ochrana spotřebitele. K systému, který by toto zpochybnil, nelze přistoupit. Ministr to uvedl po jednání se šéfkou generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Jaanou Husu-Kaliovou, které přednesl návrh, aby se krávy určené k vybití nechaly naživu, než jim skončí období dojení po otelení.
Jak Palas uvedl, toto mléko je prokazatelně bezpečné a zdravé a krávy určené k pozdější porážce lze označit. Unie se však obává případného zneužití systému. Kdyby se jednotlivý kus někde v potravinovém řetězci ztratil, připravilo by to o důvěru celou republiku.
Diskuse s Bruselem o případných změnách sice bude pokračovat, podle Palase však systém v dohledné době
nebude možné změnit.
Prioritou v každém případě zůstane bezpečnost potravin a spotřebitelů, i když současný systém znamená vybíjení velkého počtu dobytka.
V Evropské unii se dosud objevilo 1111 případů BSE, z toho 491 ve Velké Británii. Česká republika vyšetřila od počátku roku 2001 do konce letošního listopadu na nemoc šílených krav zhruba 483 000 kusů skotu. Osm z nich bylo nemocí nakaženo.
Jak Palas doplnil, EU nám nyní na testy přispívá. Jeden test stojí 1450 korun, z čehož EU hradí 50 procent a o další pomoci se bude dále jednat. Případné kompenzace za vybíjení velkých stád patří do kompetence generálního ředitelství pro zemědělství, spadajícího pod komisaře Franze Fischlera, kterého Palas rovněž oslovil. Český ministr se v Bruselu zúčastnil prezentace českých potravinářských firem, jejímž cílem bylo prokázat bezpečnost českých výrobků a navázat obchodní kontakty.