Vláda se vloni ve svém programovém prohlášení zavázala, že urychlí pozemkové úpravy. A jaká je skutečnost? Zatímco v minulém roce na ně šlo zhruba sedm set milionů korun, pro letošek se ve státním rozpočtu nenašla ani koruna. Ministr zemědělství Jaroslav Palas ale ujišťuje, že peníze sežene a podaří se udržet tempo pozemkových úprav z předchozích let.
Skutečnost, že vláda nevyčlenila v rozpočtu pro letošní rok téměř žádné finanční prostředky na pozemkové úpravy, si poslanec Jiří Papež, stínový ministr zemědělství ODS, vysvětluje jako součást jejich cíleného útlumu. „Tím, že dnes nejsou dostatečně známé hranice pozemků, nemohou vlastníci se svými pozemky volně nakládat. Plný obsah vlastnického práva naplní právě až pozemkové úpravy. Ale nedostatečný objem peněz je další fackou venkovu, dalším útokem na vlastníky a jejich práva,“ řekl Papež, který v této věci nedávno ve sněmovně interpeloval ministra Palase.
„Předpokládám, že se v průběhu roku podaří zajistit celkem přibližně 600 milionů korun a bude tak zajištěna určitá kontinuita s lety předešlými,“ reagoval ministr zemědělství. Počítá, že část peněz poskytne Pozemkový fond ČR, a použijí se také prostředky nevyčerpané z národních podpůrných programů pro tento rok. Obvykle to podle něho bývá 100 až 200 milionů korun. „Ve státním rozpočtu se pro MZe podařilo zajistit 705 milionů korun na předfinancování konkrétních akcí týkajících se pozemkových úprav, které spadají do operačního programu a Sapardu,“ připomenul také ministr, který pozemkové úpravy označil při interpelacích za svou prioritu.
Takové shánění financí nazval poslanec Papež nesystémovým flikováním. „Peníze mají být vyčleněny ve všeobecné pokladní správě a tam nejsou,“ konstatoval.
„Nás to ani nepřekvapuje. Dá se říci, že takový vývoj jsme po zrušení samostatnosti pozemkových úřadů a zavedení uživatelských bloků i čekali. Pro vlastníky ale zastavení pozemkových úprav znamená katastrofu,“ uvedl František Janda, předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR. Vlastníci však podle něho budou o provedení pozemkových úprav tvrdě usilovat, zvlášť když na ně ČR dostává evropské peníze. „Jenže ty se vydávají na investice, třeba asfaltové polní cesty. My ale předně potřebujeme vyjasnění vlastnických vztahů,“ zdůraznil Janda.
Podle ředitele Ústředního pozemkového úřadu Jiřího Hladíka se pozemkové úpravy letos nezastaví. „Dostali jsme od ministra zemědělství příslib, že se finance postupně nastřádají. Dnes jsme se dohodli na uvolnění prvních sto milionů korun z kapitoly MZe,“ řekl týdeníku Zemědělec minulou středu. Dalších asi 200 milionů korun by podle Hladíka měl jeho úřad získat od Pozemkového fondu ČR. „Celkem by fond měl uvolnit 700 milionů korun. Z toho zhruba 500 milionů korun má jít na vodní hospodářství,“ upřesnil. Převod těchto peněz musí ještě odsouhlasit sněmovna.
Prvořadým úkolem jsou letos podle ředitele Hladíka pozemkové úpravy vyvolané výstavbou dálnic. „O jejich financování se dělíme zhruba půl na půl se ředitelstvím silnic a dálnic. Celkové částky půjdou do stovek milionů,“ uvedl. „Kupříkladu na přípravu pozemků pro dálniční úsek D3 na bývalém okrese České Budějovice má ředitelství silnic dát 13 milionů korun, my 11 milionů,“ doplnil Hladík. Ujišťuje také, že nadále budou probíhat i činnosti, o něž požádají vlastníci. To znamená hlavně vytyčování pozemků, tvorba geometrických plánů a znaleckých posudků v restitučním řízení, realizace jednoduchých technických opatření ke zpřístupnění pozemků.
Nervozita z chybějících peněz není ale bezpředmětná. Pozemkové úřady v okresech byly dříve upozorněny, aby pozastavily činnost, dokud se financování nevyřeší. „Kdyby se ale na rok přerušilo projektování pozemkových úprav, byl by to obrovský problém. I když byl už v příslušném katastrálním území hotový kus práce, nedalo by se k ní vrátit. Muselo by se začít zase úplně znovu, takže už vynaložené prostředky by přišly vniveč,“ upozorňuje Hladík.
Z operačního programu a Sapardu se hradí především investiční akce, jako je výstavba polních cest, protierozních a protipovodňových opatření, o něž mají zájem i obce. Tyto vklady do krajiny plně dotuje EU. „Ze Sapardu lze letos čekat asi 60 až 90 milionů korun, z operačního programu necelých 600 milionů korun. Ty půjdou na projekty zúřadované v minulém roce,“ doplnil Hladík.
Z celkových 13 tisíc katastrálních území plně proběhly komplexní pozemkové úpravy asi v pěti stech. Před dokončením je 700 katastrálních území. „Abychom mohli pokračovat s plným nasazením, potřebovali bychom 1,6 miliardy korun,“ poznamenal Hladík.
