BSE deset let poté

Poslední případ BSE, známé jako nemoc šílených krav, byl v České republice zjištěn před více než dvěma roky (4.5.2009 na Opavsku). Inspektoři Generálního ředitelství Evropské komise pro Zdraví a ochranu spotřebitele (DG SANCO) a zvláště pak Úřad pro kontrolu potravin a veterinární správy (FVO) přitom v rámci sedmi loňských prověrek vyhodnotili český systém odběru vzorků jako kvalitní a funkční. Přesto pro Českou republiku i nadále platí povinnost vyšetřovat veškerý poražený skot starší 30 měsíců, zatímco ve starších státech Unie to platí až pro skot od 48 měsíců.

 „To by nyní mohla změnit nová legislativa, kterou právě projednává Evropský parlament – jde nám o zachování vysokých standardů ochrany spotřebitele, ale také o rovné podmínky pro naše chovatele a výrobce,“ říká Zuzana Roithová. „V každém případě považuji za zásadní, aby bylo i nadále zakázáno krmení býložravých zvířat živočišnými bílkovinami a v případě nepřežvýkavých zvířat využívání bílkovin stejného druhu. Právě „kanibalismus“ stál na počátku nebezpečných chorob a fakt, že Evropa musí bílkoviny pro zvířata dovážet, na tom nic nemění.“
Od roku 2001, kdy Evropou prošlo strašidlo BSE a především riziko jejího přenosu na člověka ve variantě Creutzfeld-Jakobsovy nemoci, bylo v ČR podle údajů Státní veterinární správy vyšetřeno 1 653 298 vzorků mozku skotu. Jen třicet případů bylo diagnostikováno pozitivně. Pro zajímavost: celkové náklady na laboratorní vyšetření potravin živočišného původu stojí SVS zhruba 40 milionů korun ročně. A pokud se objeví nové riziko, jako bylo na počátku roku dioxiny kontaminované maso v sousedním Německu, náklady ještě stoupají – v uvedeném případě až o jeden a půl milionu korun.
„I z pohledu světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) jsme zemí bezpečnou - bez vztekliny a ptačí chřipky, bez slintavky a kulhavky a s kontrolovaným rizikem BSE,“ dodává předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který jako veterinář odebral na jatkách tisíce vzorků. „ Náklady na odstraňování vedlejších živočišných produktů, v tomto případě u skotu díky riziku BSE také tzv. SRM, leží na bedrech zemědělců. Domnívám se, že ČR by měla být i z tohoto důvodu přeřazena do zemí, kde se vyšetřuje povinně skot na BSE až od 48 měsíců. Pochybení chovatelů bych ale naopak pokutoval daleko víc. Pokud Státní veterinární správa zjistila loni na 850 nedostatků v kvalitě životních podmínek zvířat a celková výše udělených finančních sankcí je pouze zhruba 850 tisíc Kč, protože skutečně pokutovaných bylo jen dvacet, je to důvod k zamyšlení."
Pavel Bělobrádek i Zuzana Roithová upozorňují, že v evropské konkurenci hrají všechny nadbytečné náklady roli. Pro české chovatele je přitom export masa velmi důležitý – loni vyvezli více než 200 000 kusů skotu, na 300 000 prasat a přes 100 milionů drůbeže, drtivou většinou v rámci společného trhu EU.