BSE nedá spát, ale neděsí

Do konce školního roku, tedy do letošního 30. června bylo u nás na bovinní spongiformní encefalopatii, neboli BSE, čili nemoc šílených krav vyšetřeno od 1. 2. 2001 celkem 606 049 vzorků z mozku krav starších třiceti měsíců, popřípadě kusů uhynulých či nutně poražených nad 24 měsíců.

Celkové skóre je zatím dvanáct nemocných na více než 600 000 vyšetřených. To je opravdu malé množství v porovnání s ostatními zeměmi s výskytem BSE, kde jde v lepším případě o desítky, popřípadě stovky případů. V Británii pak jde o tisíce.

Okolo mnohdy až démonizované nemoci BSE je stále mnoho neznámého, zejména pak pokud jde o způsob nakažení, když se masokostní moučky u nás nepoužívaly a navíc se od roku 1991 používat pro přežvýkavce ani nesmějí. Přitom nebezpečné byly podle dosavadních poznatků zejména ty britského původu vyrobené za neodpovídajících bezpečnostních parametrů. Dosud se předpokládá, že přestože byl v Evropě vydán zákaz obchodování rizikovými moučkami, zřejmě se ještě v polovině devadesátých let podařilo uplatnit její větší množství na trhu a tudíž se tak mohla dostat do různých krmných směsí. A zpravidla při nedostatečném vyčištění mísicích zařízení mohla kontaminovat i směsi pro skot. Další cesty zatím nejsou známy a lze je stěží s odstupem několika let po nakažení diagnostikovaného zvířete ověřit.

Proto je na místě postupovat proti všem potenciálním rizikům velmi obezřetně a bránit tak lidi před případným onemocněním novou variantou Creutzfeldt Jakobovy nemoci.

Proto si mohou být ti, kteří rádi hovězí, jisti, že orgány státního veterinárního dozoru pro ně dělají všechno, aby se případná nebezpeční eliminovala.