BSE: Obětí přibývá

Už v polovině ledna se objevil v České republice další případ tzv. nemoci šílených krav (BSE), v pořadí již devátý. Lze předpokládat, že poslední nález znovu oživí diskuse o změně systému preventivních porážek, které s výskytem nemoci podle předpisů Evropské unie souvisejí.

Nákazu odhalilo první vyšetření u krávy pocházející z chovu Zemědělského družstva v Trstěnicích na Svitavsku a pokud by testy potvrdily BSE, musel by podnik utratit až 200 kusů dobytka. V případě, že by unikla porážce zvířata ze stáje, kde byla kráva odchována, šlo by asi o 130 kusů. Předseda družstva Stanislav Krejsa neví, jak se nemoc do družstva dostala, protože masokostní moučku již řadu let nezkrmují a mají vlastní chov. "Chov skotu máme v uzavřené ohradě a nekupujeme ani telata ani jalovice, takže od cizích chovatelů se k nám tato nemoc nemohla dostat," řekl předseda a dodal, že pozitivní nález bude pro podnik znamenat velkou finanční ztrátu. Družstvo, které chová na třech farmách celkem 500 krav, je sice podle něj pojištěno a určité finanční prostředky poskytne také stát jako odškodnění, chybět však budou peníze za prodej mléka z utracených dojnic.
Trstěnické družstvo již v polovině minulého týdne postihlo první předběžné opatření krajských veterinářů. Ještě před posledním testem byl vyhlášen zákaz přesunu dobytka z celé farmy. Další opatření přijdou na řadu, pokud bude poslední vyšetření pozitivní, informoval ředitel Krajské veterinární správy pro Pardubický kraj Josef Boháč.
Podle informací Státní veterinární správy byl devátý případ BSE prvním, kdy byla nemoc odhalena u uhynulého zvířete. "Ukázalo, že je dobře, že se vyšetřují i uhynulé kusy," řekl k tomu mluvčí správy Josef Duben s tím že Česká republika dosud na BSE vyšetřila zhruba 500 tisíc kusů dobytka. První kus skotu nakažený BSE se u nás objevil v červnu 2001. Kvůli dosavadním osmi případům nemoci již bylo nebo by mělo být z preventivních důvodů utraceno přes 1300 dobytčat, což představuje značné ztráty pro chovatele a pro státní pokladnu zvýšené výdaje. Jak uvedla Dana Večeřová z odboru komunikace ministerstva zemědělství, bylo zatím jen na odškodnění za utracené kusy chovatelům vyplaceno 39 milionů korun a v následujících dvou měsících se počítá ještě s dalšími 15 až 20 miliony korun. Přitom ani jedno z poražených zvířat nebylo nemocí nakažené. To vedlo v závěru loňského roku ministra zemědělství Jaroslava Palase k jednání s Evropskou komisí o změně systému preventivních porážek. Narazil ovšem na neústupný odpor, neboť Brusel se obával ztráty důvěry spotřebitele.
Jak se však zdá, v této záležitosti ještě nepadlo poslední slovo a Česká republika se snaží získat mezi zeměmi Evropské unie spojence, který by usiloval o změnu systému s ní. BSE se tak stalo jedním z hlavních témat Palasových jednání s německou ministryní ochrany spotřebitele a zemědělství Renate Künastovou v Berlíně na potravinářském veletrhu Grüne Woche. Po setkání řekl ministr, že Německo a Česká republika zřejmě po 1. květnu letošního roku vyvolají revizi systému nakládání s nakaženými a potenciálně nemocnými dobytčaty. "Shodli jsme se na tom, že bezprostředně po vstupu do Evropské unie bychom mohli my a Německo iniciovat to, aby se stávající systém vyhodnotil a přijaly se závěry, zda je tento systém možné nějakým způsobem změnit či nikoliv," řekl Palas. S ministryní hovořil o tom, zda je pro unii přijatelný český návrh, aby se krávy určené k vybití nechaly naživu, než jim skončí období dojení po otelení. Česká strana argumentuje tím, že mléko nakažených krav je prokazatelně bezpečné a dobytčata určená k utracení by bylo možné označit.. Künastová je podle Palase prvním ministrem členské země EU, který naznačil ochotu diskutovat o změně zacházení s dobytkem určeným k utracení kvůli nemoci šílených krav. Český ministr ale zatím nechce předvídat, jak by případná změna nakládání s dobytčaty vypadala. "My jsme v obecné rovině řekli, že požádáme o vyhodnocení tohoto systému - jak doposud funguje," vysvětlil. Jak již dříve uvedl, problémem České republiky je vysoká koncentrace chovu, která vede k nuceným porážkám stovek vrstevníků nakaženého kusu. Podle ředitele odboru komunikace MZe Pavla Kováře je však zároveň velikost tuzemských zemědělských podniků komparativní výhodou pro české zemědělství při vstupu do Evropské unie a „bylo by škoda se jí vzdávat tím, že začneme přehodnocovat způsoby našeho chovu v teletníkách“.
Podle Kováře zatím ministr zemědělství o nucených porážkách souvisejících s BSE kromě Künastové nejednal s žádným ze svých resortních kolegů v EU, nicméně se chystá toto téma znovu otevřít počátkem března v Brně na potravinářském veletrhu Salima. Na jeho zahájení jsou totiž pozváni ministři zemědělství z řady evropský zemí.