Bude národní park na Křivoklátsku?

Ministerstvo životního prostředí a Správa CHKO Křivoklátsko druhé srpnové úterý uspořádaly v Informačním a vzdělávacím středisku Budy setkání se zástupci správ a samospráv obcí Rakovnicka a Berounska, ke kterému byli přizváni i novináři. Téma stanovilo Ministerstvo životního prostředí a týkalo se spolupráce s obcemi před případným vyhlášením Národního parku Křivoklátsko. Před starosty a starostky si k náměstkovi ministra životního prostředí Františkovi Pelcovi přisedli ještě ředitel nově vzniklého ministerského odboru péče o národní parky Vladimír Dolejský a ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.

„Chci s občany hovořit o našich plánech na zřízení národního parku. Žijí v téhle překrásné krajině a mají právo být informováni a rozhodovat,ů zdůraznil mimo jiné úvodem František Pelc.
Odpovědi na předpokládané konkrétní otázky už podal občanům k budoucímu národnímu parku přilehlých obcí dobře napsaný šestistránkový prospekt, který jim Česká pošta roznesla do jejich schránek. Lidem z Křivoklátska však nechybí ani tak informace, jako vodovod, kanalizace, mají starosti s odvozem odpadů a na to všechno většinou nemají peníze a ani nedosáhnou na peníze z evropských fondů.
Nutno přiznat, že ministerští vysocí úředníci však mají trochu lehčí pozici než před časem jejich kolegové z jiných ministerstev, kteří jezdili mezi zvolené zástupce lidu v Brdech a přesvědčovali je o výstavbě radaru. Při přípravě vyhlášení národního parku se předkládají pochopitelné argumenty, mezi něž určitě patří předpoklad zvýšení atraktivity oblasti a návazný očekávaný přiliv domácích i zahraničních turistů.
František Pelc, který, jak přiznal, i při své dovolené mimo tuzermsko nahlíží do kuchyní národních parků, dobře ví, že z turistiky musí žít obce, jež jsou na hranicích parku. „Turisté by tady měli prožít ne několik hodin vyčleněných pro prohlídku hradu Křivoklát, ale několik dnů třeba v kempu, kde by za pořádek v něm převzali sami odpovědnost,“ poznamenal náměstek Pelc.
„Nejcennějším prvkem Křivoklátska jsou zachovalé lesy s výrazným podílem původních listnatých a smíšených porostů. Ty se podařilo uchovat díky tomu, že oblast byla vyhlášeným loveckým revírem s omezenou těžbou dřeva. Místní dřeviny tak z části unikly přeměně na nepřirozené smrkové kultury, která potkala lesy na většině území republiky. Krajinu dotváří kaňonovité údolí Berounky doplněné příčnými potoky. V takovém celku podobný typ krajiny jinde v Česku není,“ říká muž k tomu povolaný vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.
Plánovaný park, který by měl být první ve vnitrozemí asi hodinu jízdy autem z Prahy, dostal do vínku i další výhodu – má podporu většiny z tamních obyvatel obcí, v jejichž sousedství se nachází. Cítíme to alespoň po diskusi, při které se mluvilo také o tom, jak lze běžné problémy vyřešit, aby se nemusely obce zadlužit na třicet a více let.
„Park bychom neměli zřizovat pro sebe, ale pro naše děti a vnuky, kterým bychom měli zachovat unikátní přírodu,“ mluví jako z knihy kastelán hradu Křivoklát Luděk Frencl.
Radomír Dvořák ze společnosti Rakovnicko se pokouší odhadovat, kdy bude vyhlášen Národní park Křivoklátsko. „Do roka nebo do 18 měsíců,“ říká truchu zasněně muž, který o propagaci regionu ví své. Dvořákova slova kdosi glosuje slovy: „Dvojnásobný porod“.
Národní park bude i příležitostí pro studenty a jejich bakalářské a diplomové práce, kterých bylo už napsána o současné CHKO celá řada zejména z České zemědělské univerzity. „Křivoklátsko je nejlépe zmapovanou oblastí od zoologů, přes pedology, geology, hydrology až k botanikům a k dalším odborníkům z různých vědních oborů,“ dodává Petr Hůla a soudě podle plného regálu map Křivoklátska v tamním informačním centru, tak i kartografové se k této oblasti nechovají macešsky.