25.03.2011 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Budeme ještě jíst české vepřové maso?

V České republice dochází dlouhodobě k útlumu produkce vepřového masa, ačkoli jeho spotřeba na obyvatele se téměř nemění. V posledních třech letech však pokles produkce výrazně zrychlil a toto odvětví zemědělské výroby doslova bojuje o přežití. Ceny jatečných prasat se propadly na patnáctileté minimum a český trh je stále více zásoben masem ze zahraničí. Mnoho zemědělských podniků proto z ekonomických důvodů od výroby ustupuje a chovy prasat zcela ruší.

Stavy prasat drasticky ubývají

Dlouhodobý pokles stavů prasat v ČR, který v předchozích letech 2007–2009 dynamicky zrychlil, pokračoval, i když trochu mírnějším tempem, také v roce 2010. Od roku 2007 do roku 2010 se stavy prasat celkem v ČR podle soupisu hospodářských zvířat snížily o 32,5 %, tj. o 921,2 tis. kusů na 1909 tis. kusů. Počty chovaných prasnic se propadly dokonce o 41 % (o 92,1 tis. kusů) a stavy prasat ve výkrmu klesly o 28,1 % (o 281,4 tis. kusů). Česká republika patří v rámci EU-27 k zemím, kde úbytek prasat i prasnic dosahoval v posledních letech jedny z nejvyšších hodnot.
Ke konci prosince 2010 bylo v ČR chováno pouze 1846 tis.  prasat celkem, což představovalo ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 další snížení stavů o 3,5 %. K redukci počtů chovaných prasat došlo ve všech kategoriích, z toho nejvýznamněji u prasnic a prasniček. Počet prasnic se meziročně snížil o 10 % (tj. o 13,7 tis. kusů), stavy prasniček klesly o 7,6 % (tj. o 4,6 tis. kusů) a prasat ve výkrmu bylo chováno méně o 4,9 % (tj. o 30,8 tis. kusů), viz tab. 1. V rámci EU-27 byl podle Eurostatu zaznamenán pokles stavů prasat ke konci roku 2010 v průměru o 1,1 %, z toho nejvýraznější úbytek byl evidován v nových členských zemích, vyjma pobaltských republik, dále ve Francii a Dánsku.
Z pohledu rozložení chovů v rámci ČR je téměř 60 % z celkového počtu prasat soustředěno v krajích Vysočina, Středočeském, Jihomoravském a Jihočeském, naopak nejméně prasat je chováno v severozápadních Čechách, tj. v krajích Karlovarském, Libereckém a Ústeckém. Obdobné jsou také údaje z hlediska koncentrace zvířat na plochu, tzn. počtu prasat připadajících na 100 ha orné půdy. K 31. 12. 2010 bylo v ČR chováno na 100 ha orné půdy v průměru 72,3 kusu. Nejvyšší zatížení prasat bylo evidováno v krajích Vysočina (116 kusů), Jihomoravském (82 kusů) a Zlínském (78 kusů), naopak nejnižší v krajích Ústeckém (36 kusů) a Moravskoslezském (56 kusů).
Za jednu z hlavních příčin výrazného útlumu chovů prasat v ČR, který nastal během předchozích třech let, lze označit podstatně zhoršenou ekonomiku produkce vepřového masa způsobenou poměrně vysokou cenou krmiva a nízkou CZV jatečných prasat. Zejména chov prasnic spojený s produkcí selat je z ekonomického hlediska v tomto sektoru nejnáročnější, a proto od něj zemědělské podniky stále častěji upouštějí. Snižování stavů základního stáda prasnic mělo negativní dopad především na počet narozených selat. V roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 klesl celkový počet narozených selat v ČR o 3,4 %, tj. o 122,6 tis. kusů a dosáhl 3469 tis. kusů. Počet odchovaných selat celkem se v důsledku toho snížil o 3,4 %, tj. o 109,4 tis. kusů. Nedostatek selat z tuzemských chovů motivoval chovatele k vyšším dovozům této kategorie prasat pro doplnění potřebného počtu zástavu pro výkrm.
Ačkoli reprodukční ukazatele se v ČR i přes úbytek prasnic stále meziročně zlepšují, nedosahují přesto však úrovně vyspělých chovatelských zemí, jako je např. Nizozemsko a Dánsko. V těchto regionech počet odchovaných selat na prasnici za rok dosahuje 25,8, resp. 26,4 kusu (údaje za rok 2007). Podle ČSÚ bylo v ČR v roce 2010 odchováno v průměru 22,1 selete na prasnici za rok (graf 1 na straně 12) s rozmezím podle jednotlivých krajů od 20,9 do 24,3 kusu.

Produkce klesá, spotřeba stagnuje

ČR patří k zemím, kde produkce i spotřeba vepřového masa zaujímá v rámci všech druhů masa trvale první místo. Objem domácí výroby se však stále snižuje, zatímco spotřeba je poměrně vyrovnaná.
Nízká konkurenceschopnost prvovýrobců, ale rovněž zpracovatelů však přispívá ke snižující se domácí produkci a rostoucím dovozům vepřového masa především ze zemí EU.
V roce 2010 došlo k meziročnímu poklesu hrubé produkce vepřového masa včetně domácích porážek o 1,1 %, tj. na 366,4 tis. t ž. hm., tj. 285 tis. t j. hm. (tab. 2). Rovněž čistá produkce, tj. počet porážených jatečných prasat na jatkách, v roce 2010 meziročně klesla o 3 % na 275,9 tis. t j. hm. Podle údajů Státní veterinární správy došlo v roce 2010 ve srovnání s předchozím rokem k poklesu počtu poražených prasat celkem o 3,1 %, tj. o 102 tis. kusů (graf 2). Z toho porážky jatečných prasat se meziročně snížily o 3,2 % (o 102,3 tis. kusů), zatímco porážky prasnic klesly již jen mírně (o 0,3 %). Současně podle údajů TISČR SZIF vzrostla o necelé 1 % průměrná porážková hmotnost jatečných prasat tř. SEU ze 113 kg/kus ž. hm. v roce 2009 na 113,9 kg za kus ž. hm. v roce 2010.
Za předchozí čtyři roky, tj. od roku 2007, kdy se začala situace v sektoru vepřového masa výrazně zhoršovat, klesla produkce vepřového masa v ČR o 21 %, což představovalo jedno z nejvýraznějších snížení v rámci nových členských zemí. Hlavní podíl na tomto vývoji měl jednak rostoucí objem dovozů vepřového masa, a tím nižší poptávka ze strany zpracovatelů po jatečných prasatech z českých chovů, jednak poměrně nízká rentabilita produkce selat a vepřového masa způsobená rekordně nízkou CZV. Zejména tyto faktory ovlivňovaly negativně rozměr domácí produkce vepřového masa a promítaly se do redukce stavů nebo úplného rušení chovů prasat.
V roce 2010 se ve srovnání s rokem 2009 celková domácí spotřeba vepřového masa v ČR na rozdíl od produkce zvýšila o 0,9 % na 574,0 tis. t ž. hm. (446,6 tis. t j. hm.). V průměru let 2007–2010 pak dosahovala úrovně 579 tis. t ž. hm. Její stabilita je připisována především poměrně nízkým cenám a historické oblibě této potraviny. V přepočtu na obyvatele je v ČR ročně konzumováno přibližně 41 kg vepřového masa, což představuje srovnatelné množství, jako je uváděno v Nizozemsku nebo na Taiwanu, a odpovídá průměru, který je dosahován v EU-27.
V roce 2010 nebyla ČR opět ve výrobě vepřového masa soběstačná, neboť celková produkce byla o 207,6 tis. t ž. hm. nižší než činila domácí spotřeba. Míra soběstačnosti se v roce 2010 meziročně opět snížila o 1,3 procentních bodů na 63,8 % a byla výrazně nižší než průměr v EU-27, kde dosahuje přibližně 108 %. Od začlenění ČR do EU se tento ukazatel každoročně zhoršuje úměrně s tím, jak se zvyšují dovozy a klesá produkce. To signalizuje, že v ČR je konkurenceschopnost celého odvětví chovu prasat včetně navazujícího masného zpracovatelského sektoru v rámci evropského trhu velmi nízká.

Rekordně nízké ceny jatečných prasat

Ceny jatečných prasat v ČR se v posledních čtyřech letech nevyvíjely příliš příznivě. Jejich vývoj byl silně ovlivněn úrovní cen v EU-27. Od roku 2007, kdy přetlak produkce vepřového masa v EU srazil ceny prasat pod hranici 30 Kč/kg ž. hm., sice došlo v dalších dvou letech k jejich mírnému oživení, ale v roce 2010 se znovu výrazně snížily. Výkrmci prasat v ČR tak v loňském roce obdrželi nejnižší cenu za jatečná zvířata za posledních patnáct let. Její úroveň překonala i dosud velmi nízkou cenu z roku 2007. V roce 2010 se ve srovnání s rokem 2009 CZV jatečných prasat tř. SEU snížila o 9,2 %, tj. o 2,80 Kč/kg ž. hm. a dosáhla 27,48 Kč/kg ž. hm. (35,31 kg j. hm.). Pouze v červnu a červenci mírně překročila hranici třiceti korun za kilogram.
Také v průměru EU-27 byl v roce 2010 evidován meziroční pokles ceny jatečných prasat tř. E, i když ve srovnání s ČR byl mírnější (o 1,4 %). Její nejvýraznější propad byl ale zaznamenán především v nových členských zemích, z toho v Polsku, Maďarsku, ČR a Bulharsku převýšil pětiprocentní hranici. Vzhledem k tomu, že se od září loňského roku začala zvyšovat rovněž cena krmných směsí pro prasata jako důsledek růstu cen obilovin, dá se předpokládat, že efektivita výkrmu prasat se v roce 2010 opět zhorší. Odhadované náklady prasat ve výkrmu za rok 2010 budou o 6–7 Kč/kg převyšovat CZV. České podniky s chovem prasat mají na rozdíl od ostatních členských zemí nevýhodu v tom, že převážná většina jich realizuje svou produkci bez půdy, a tedy nepobírají žádné přímé platby, které by pomohly jejich ekonomiku trochu zlepšit. To je jeden z důvodů, který rovněž negativně ovlivňuje produkci vepřového masa v ČR.

Dovozy dynamicky rostou

Od vstupu ČR do EU se obchodní saldo zahraničního obchodu v odvětví vepřového masa trvale zhoršuje. Jedním z důvodů je nízká konkurenceschopnost tuzemského masného zpracovatelského průmyslu, který se snaží získat co nejlevnější surovinu do výrobků, zatímco se svými produkty nedokáže uspět na zahraničních trzích. Proto dochází každoročně ke zvyšování importu především levnějších partií vepřového masa a zároveň zpracovatelé snižují poptávku po jatečných prasatech z domácích chovů. V posledním období navíc přispívá k dovozu vepřového masa ve větší míře také obchod, zejména pak obchodní politika nadnárodních řetězců.
Celkový zahraniční obchod s komoditou (tzn. vepřové maso včetně započtení živých prasat) vykazuje vlivem dynamicky rostoucích dovozů masa výrazný propad jak ve finančním, tak i v objemovém vyjádření. Od roku 2004 do roku 2010 došlo k prohloubení jeho záporné hodnoty o neuvěřitelných 6,2 mld. Kč (graf 4). Takový vývoj nebyl po začlenění ČR do EU zaznamenán v žádné jiné živočišné komoditě.
Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty byla v ČR dlouhodobě aktivní, to se však od roku 2008 změnilo. Významné omezení domácích chovů prasnic v předchozích třech letech přimělo zemědělské podniky zaměřené na výkrm prasat doplňovat zástav selaty nakupovanými v zahraničí. V roce 2010 bylo do ČR dovezeno celkem 562,3 tis. kusů prasat, což představovalo meziroční zvýšení o 28,2 % (o 123 tis. kusů).
Největší podíl na růstu importu živých prasat měla selata, kterých bylo v loňském roce dovezeno 449 tis. kusů. To představovalo téměř 80% meziroční navýšení (graf 5). Selata byla nakupována z 86 % v Dánsku v hodnotě 53,02 Kč/kg a dále v Nizozemsku (12 %). Obdobně jako ČR nakupovalo selata v těchto zemích např. také Německo, které jich v roce 2010 dovezlo podle předběžných údajů více než 10 mil. kusů.
V roce 2010 byla průměrná cena dovážených selat do ČR nižší o 1,4 %, tj. 0,75 Kč/kg ž. hm. než průměrná CZV selat z českých chovů. Dovozní cena klesala již od července, což souviselo s vývojem ceny jatečných prasat na evropském trhu. Cena zemědělských výrobců českých selat se začala snižovat až od října, kdy ceny jatečných prasat klesly na úroveň 27 Kč/kg.
Kromě selat byla do ČR dovážena ve větším počtu také jatečná prasata. Jejich nákup se ale meziročně snížil o 48,8 tis. kusů na 103 tis. kusů a představoval 3,3% podíl z celkových porážek. Většina jatečných zvířat byla do ČR importována z Německa a Nizozemska (asi 85 tis. kusů). Struktura dovezených prasat je uvedena v grafu 7.
Bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem se dlouhodobě nachází výrazně v červených číslech, přičemž záporné saldo se každoročně prohlubuje. Objemové i finanční saldo zahraničního obchodu s vepřovým masem vykázalo v roce 2010 celkovou pasivní bilanci (–371 tis. t a –7,8 mld. Kč), která se proti roku 2009 opět prohloubila. V roce 2010 bylo do ČR dovezeno celkem 198,7 tis. t vepřového masa v hodnotě téměř 10 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2009 se v loňském roce zvýšil dovoz o 11 % (tj. 20 tis. t). ). Pokud by byl celkový objem dovezeného vepřového masa do ČR vyjádřen v živých prasatech, pak představoval zhruba 2,2 mil. ks jatečných zvířat, které by mohly být teoreticky vyprodukovány českými chovateli.
Pozici nejvýznamnějšího obchodního partnera, který dodává vepřové maso na český trh zaujímá tradičně Německo. V roce 2010 bylo do ČR dovezeno z této země 104,4 tis. t, což představovalo více než polovinu (52,7 %) importu. Německo v roce 2010 vyvezlo celkem 2 516 tis. t vepřového masa, z toho 322 tis. t do třetích zemí a stalo největším exportérem společenství před Dánskem. Hlavním odbytištěm pro německé maso byly trhy Itálie, Ruska, Nizozemska, Polska a Hongkongu. Do ČR v roce 2010 směřovalo 4,2 % z celkového německého exportu vepřového masa. Dalšími významnějšími zeměmi, které v loňském roce vyvážely na český trh, byly Belgie, Rakousko, Polsko a Španělsko, jejichž celkový podíl na tuzemském dovozu dosáhl 30,2 %.
Vývoz živých prasat z ČR se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 rovněž zvýšil, a to o 43,6 tis. kusů na 190,8 tis. kusů. Ve finančním vyjádření dosáhl téměř 600 mil. Kč. Hlavním vývozním artiklem byla ze 70 % jatečná prasata, která byla prodávána převážně na Slovensko a do Maďarska.
ČR zvýšila v roce 2010 meziročně vývoz vepřového masa o 4,7 % na 37,8 tis. t, což přestavovalo ve finančním vyjádření sumu téměř 2 mld. Kč. Exportovány byly především vepřové půlky a ostatní vykostěné maso. Nejvýznamnějším českým odběratelem bylo tradičně Slovensko (33,3 tis. t). Kromě území EU byl vývoz orientován také na ruský trh, avšak byl realizován ve velmi malém objemu (0,6 tis. t).

Nepříliš nadějné vyhlídky

Vývoj v odvětví vepřového masa v ČR v roce 2011 bude mimo jiné záviset na vývoji této komodity v celé EU, neboť každá změna na trhu Společenství se bezprostředně projeví na domácím trhu. Vzhledem k tomu, že v EU je podle Evropské komise predikováno pro I. polovinu roku 2011 mírné meziroční snížení ceny vepřového masa a náklady na krmiva, které od září 2010 opět rostly, budou i během první poloviny roku 2011 poměrně vysoké, zůstane pozice českých producentů jatečných prasat nadále velmi obtížná. Rentabilita produkce vepřového masa se v důsledku tohoto vývoje opět dostane hluboko do červených čísel a odhaduje se, že jen málo prvovýrobců specializovaných na chov prasat (tj. převážně bez půdy) může tak dlouhotrvající nepříznivý vývoj v odvětví přestát, neboť jim chybí pro další chod podniku dostatečné finanční rezervy.

 

Klíčové informace

– Česká republika patří k zemím, kde produkce i spotřeba vepřového masa zaujímá v rámci všech druhů masa trvale první místo. 
– Objem domácí výroby se však trvale snižuje, zatímco spotřeba je poměrně vyrovnaná. 
– Nízká konkurenceschopnost prvovýrobců, ale rovněž zpracovatelů, přispívá ke snižující se domácí produkci a rostoucím dovozům vepřového masa především ze zemí EU
.

 

Ing. Miluše AbrahamováÚstav zemědělské ekonomiky a informací
Trh zemědělských komodit

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down