Agrární komora je přesvědčena, že by se Česká republika měla přidat k žalobě, kterou v červnu podalo Polsko na Evropskou unii v souvislosti s podmínkami vyjednanými pro zemědělství. Informoval o tom prezident komory Václav Hlaváček. Mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa zatím tuto aktivitu nekomentoval s tím, že úřad vyčká, až se komora v této věci skutečně na vládu obrátí.
Žaloba Poláků napadá nerovnoprávné podmínky, které má tento stát jako nový člen EU vůči zemím původní patnáctky. Dotýká se podmínek v přímých platbách, na které unie Polsku, stejně jako České republice, přispívá 25 procenty částky běžné v EU. Kritizuje také kompenzační platby za mléko, které jsou opět pouze ve výši 25 procent, a dotýká se také ostře diskutované otázky cukerních kvót. Podle Hlaváčka lze v podstatě všechny body vztáhnout také na naši republiku a další nové členské země. Nicméně žádná vláda se zatím oficiálně k Polsku nepřidala. Podle představitelů agrární komory se nyní chystá právní rozklad žaloby, zemědělci jsou však přesvědčeni, že vyjednané podmínky odporují jedné ze základních listin, na kterých stojí EU, takzvané Římské smlouvě. Nízké přímé platby podle Hlaváčka brzdí zemědělce z nových členských zemí v konkurenceschopnosti a další opatření likvidují některá zemědělská odvětví. „Zatímco ČR odvětví výrazně omezuje, některé státy bývalé patnáctky je naopak zvyšují, přitom unie chce po nových členech, aby dále restrukturalizovali. Ať udělají stejnou restrukturalizaci jako my a nebudeme muset dělat nic,“ uvedl Hlaváček.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského dokazuje nerovnoprávnost zemědělců z nových členských zemí také to, že z celkového množství vyplácených přímých jim jde pouze 3,1 procenta, zatím co obhospodařují z celkové výměry zemědělské půdy v EU 21,7 procenta.
Vstup do EU se za první čtyři měsíce projevil odbytovými potížemi u zeleniny a ovoce, vyplývá z hodnocení komory. U zeleniny způsobují problémy dovozy z Polska a u ovoce se zkomplikoval odbyt meruněk a broskví. Jisté ohrožení cítí komora také u obilí, kdy k nám ze Slovenska "přitéká" pravděpodobně maďarská mouka, která bude vytvářet tlak na cenu i na snižování podílu tuzemských dodavatelů na trhu. Dalším problémem je podle Hlaváčka rapidní pokles kvality zeleniny prodávané v supermarketech, proto komora iniciovala zvýšení kontrol.
Pozitivním dopadem vstupu do unie je na druhé straně otevření evropského trhu pro tuzemské zemědělce, zejména v živočišné výrobě. Negativní stránkou tohoto trendu je však fakt, že vyvážíme pouze surovinu s nízkou přidanou hodnotou, naopak „přidaná hodnota se k nám dováží“. „Naší prioritou je držet podíl tuzemské produkce s vyšší přidanou hodnotou na domácím trhu s postupným nárůstem až devadesáti procent spotřeby,“ řekl Hlaváček s tím, že očekávaný růst příjmů zemědělců v důsledku vyšších cen potravin po vstupu zatím nenastal.
Podle něj jsou negativní dopady mimo jiné také důsledkem scénáře, který Evropská komise před rozšířením zpracovala tak, aby noví členové dodávali suroviny a původní členové jim mohli vrátit přidanou hodnotu. To se podle zemědělců projevuje například na prodeji skotu do sousedního Německa. Unie podle Hlaváčka také striktně požaduje po nových členech, aby dodržovali všechny směrnice a přísná nařízení v oblasti zemědělství, ale její původní členové tuto otázku nemají vyřešenou ani po deseti letech. „Jde většinou o nadměrně náročné investice, které jsou de facto likvidační,“ soudí Hlaváček. Ve výsledku podle něj vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti nových zemí.
