13.07.2001 | 11:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Budou mít zemědělci obchodní organizaci?

"O tom, zda založíme obchodní organizaci rozhodne, za jaké ceny budeme prodávat po žních," říká v rozhovoru pro Agroweb a týdeník Zemědělec předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský.

Otázka odbytu a cen zemědělské produkce je s blížící se sklizní stále aktuálnější, jak si letos stojí prvovýrobci při jednáních s obchodníky?

Bohužel jsou stále podnikatelé, kteří prodávají zemědělskou produkci hluboko pod cenou a jedinou možností jak tomu zabránit je, že takoví podnikatelé sami z trhu zmizí a prostě zkrachují. Je to ovšem zdlouhavý a dlouhodobý proces, při kterém poškozují i ty schopné.
Problémem je, že u nás padly v podstatě všechny silné exportní organizace, jako například Koospol nebo Kooperativa. Existuje sice mnoho desítek malých společností, ty ale na mezinárodním trhu nemají žádný význam. Potřebovali bychom jednu silnou organizaci, přes kterou by se dalo exportovat. Zřejmě bude nezbytné, abychom se v této otázce začali jako prvovýrobci angažovat sami. Když totiž žádná organizace nebude chtít obchodovat se zemědělci korektně, budeme si muset založit něco svého. Za korektní například považuji, kdyby se rozhodující vlastnící výkupních organizací rozhodli, že od nás nakoupí produkci za zálohovou cenu a že to po prodeji vyúčtují. Tak jako dříve fungovala hospodářská družstva. Je jasné, že když se nepodaří prodat, tak nemohu natlačit do likvidačních důsledků obchodníka, ale nechci být ani já dotlačen k tomu, že musím prodat hned po žních, protože nemám skladovací prostory, a obchodník pak za tři měsíce po sklizni prodá obilí na tuně o dva tisíce dráž. To přece není korektní obchod.
O tom, zda založíme takovou obchodní organizaci rozhodne, za jaké ceny budeme prodávat po žních. Dneska má zemědělství téměř pět milionů tun skladovacích kapacit. To už je obrovská váha. Síla zemědělců bude do té doby, dokud si podrží vlastnické právo ke svým výrobkům.

S cenou souvisí i doba splatnosti, zemědělcům se zatím nepodařilo prosadit normu, která by zkrátila dobu splatnosti za agrární produkty. Změnilo se něco v této věci?

V souvislosti se zákonem o ochraně hospodářské soutěže připravujeme znovu ve spolupráci s ministerstvem zemědělství návrh, který by měl dodavatelům zemědělských a potravinářských výrobků zajistit včasné platby za dodané zboží. Nyní na to máme tak dva, tři měsíce, kdy ještě bude schopen parlament návrhy přijmout, protože pak se přiblíží volby a pozornost poslanců bude nasměrována jinam. Myslím, že by o návrhu měla sněmovna jednat v září.

Považujete současnou ochranu našeho agrárního trhu za dostatečnou?

Za poslední dva roky se podařilo přijmout řadu nástrojů a opatření, které vylepšují ochranu trhu. a současně se zvýšila pozornost celních orgánů k agrárním dovozům. My bychom však potřebovali zdokonalit celý systém a ten ještě zdaleka není na takové úrovni jako v EU. Zatím neexistuje právní norma, která by umožňovala postihovat celní sazbou surovinu obsaženou v dovážených výrobcích, což je třeba v EU obvyklé. Takovou normu ovšem musí upravovat zákon a ten by měla předložit parlamentu vláda. Přitom to nijak nekoliduje s dohodami, které má ČR uzavřeny v rámci WTO. Například u cukru, o jehož dovozech se v posledních letech tolik mluvilo, se doveze ročně jenom ve výrobcích zhruba 52 procent tuzemské roční spotřeby cukru, tedy asi 240 000 tun, a na takto dovezený cukr není vyměřena dostatečná celní sazba, která by české producenty chránila

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down