Zanedbané pozemky, chátrající hospodářské budovy a zpustlé dvory nejsou na našem venkově, zejména v obcích blízko hranic, ničím neobvyklým a působí starosti jak obyvatelům, tak i místní samosprávě. Na jejich rekonstrukci chybějí peníze a často i nápady, jak je smysluplně využít. Podobný problém měli před několika lety i v Třanovicích, v obci na úpatí Beskyd s necelou tisícovkou obyvatel, a jak se po čase ukazuje, vyřešili ho více než úspěšně.
Třanovice patří mezi deset obcí, které dnes tvoří mikroregion povodí Stonávky a v minulosti většinou spadaly pod střediskovou obec Hnojník. Pozemky v okolí spravoval až do počátku devadesátých let Státní statek Hnojník, který se po transformaci rozdělil na tři střediska. Privatizace ale nesplnila očekávání a dnes z nich zůstalo životaschopné pouze jedno – firma Tozos v nedalekých Tošanovicích, která spolu s několika drobnými zemědělci část pozemků v katastru obce převzala a začala na nich hospodařit. Na zbývajícím území vyrostl plevel a opuštěné zůstaly i hospodářské budovy v centru Třanovic.
Co s tím?
„Místním občanům se pochopitelně pohled na chátrající a zanedbané centrum obce nelíbil a tak jsme začali uvažovat, co s tím,“ říká starosta obce Jan Tomiczek. V té době ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo program na zpracování rozvojových strategií a Třanovice se do něj zapojily. „Ve spolupráci s ostatními subjekty jsme provedli souhrnnou analýzu pozemků a objektů a snažili jsme se zamyslet nad tím, jak bude vypadat naše obec v dalších letech,“ vysvětluje. Co se týká pozemků, šlo spíše o menší rozkouskované parcely, jež se nehodily pro zemědělskou velkovýrobu, přesto je ale bylo třeba udržovat a nějak využívat.
Situaci obce, přes kterou dnes vede frekventovaná silnice do Polska však komplikuje okolní výstavba dopravní infrastruktury. Současný provoz, který je veden středem Třanovic je neúnosný, takže se v jejich těsné blízkosti buduje nová dálniční spojnice východ - západ, a připravena je i stavba komunikace sever - jih, tedy propojení dálnice, která povede do Ostravy dál na Slovensko. „Obec tak bude ležet de facto uprostřed jedné velké křižovatky, a to do značné míry určuje i naše možnosti a omezení do budoucna,“ konstatuje starosta.
Velmi dobrá dopravní dostupnost, blízkost hranic s Polskem i Slovenskem a relativně krátká vzdálenost do center Moravskoslezské průmyslové aglomerace však na druhou stranu byly určitou výhodou, kterou se místní zastupitelé rozhodli zhodnotit. Možná právě to byl jeden z důvodů proč se rozhodli pro vytvoření Venkovské průmyslové zóny Třanovice.
Od nápadu k realizaci
Koncem roku 1999 byl hotov integrovaný projekt na vytvoření venkovské průmyslové zóny a pro vedení obce nastalo podstatně obtížnější období jeho realizace. „Nejprve bylo třeba přesvědčit obyvatele, že má projekt venkovské průmyslové zóny vůbec smysl a následně zařídit, aby byl majetek v podobě pozemků a nemovitostí pro projekt dostupný. Společnosti, které původně majetek zprivatizovaly přestaly fungovat a nám šlo o to, aby to, co bylo kdysi vytvořeno, nepřišlo vniveč a bylo určitým způsobem využito. Odkoupili jsme tedy pohledávky za zkrachovalými subjekty od peněžních ústavů, a tím jsme se stali účastníky celého procesu,“ popisuje začátky Tomiczek. Hlavní část majetku si ponechala ve vlastnictví obec, další části nakoupili spolu s ní někteří podnikatelé. Ve spolupráci s Pozemkovým fondem ČR, který byl jediným vlastníkem zmíněných nemovitostí, se nakonec celou transakci podařilo uskutečnit a dluhy, které na majetku zůstaly obec postupně vyrovnávala. Následoval dokup okolních pozemků, a pak tvorba samotných podmínek pro podnikání. To byl vlastně poslední krok, který umožnil v loňském roce celý projekt dokončit a z neudržovaných a nevyužívaných objektů vznikla na ploše 24 hektarů téměř v centru obce venkovská průmyslová zóna.
Stavební a rekonstrukční práce začaly v roce 2000 až 2001 a vlastně pokračují dodnes. Letos by měla být dokončena přestavbou dalších více než sto let starých budov, které vyžadovaly kompletní rekonstrukci, a sběrného dvora, který bude fungovat v rámci propagace energetického využívání biomasy, což byl jeden z hlavních cílů programu využití zdejší zemědělské půdy. „V tomto dvoře již třetím rokem soustřeďujeme biomasu, zatím jen dřevo a větve z prořezů stromů, které se zpracovávají na štěpku, a kotelna se speciálním automatickým kotlem pak vytápí celý areál,“ říká starosta.
Obec samozřejmě nebyla schopna veškeré stavební práce v zóně hradit pouze ze svých zdrojů, a tak maximálně využila dotačních podpůrných programů ministerstva pro místní rozvoj, Státního fondu životního prostředí i programů Sapard a Phare.
První výsledky
Prvními podnikateli, kteří začali průmyslovou zónu využívat a podíleli se i na jejím budování, byli místní autodopravce a profesionální chovatel akvarijních rybek V bývalých teletnících a stájích pro zhruba 1500 kusů skotu je tak dnes velká odchovna akvarijních rybiček, a související provoz na zpracování obilovin a dalších zemědělských komodit, například ovoce, na krmivo pro drobné zvířectvo. Firma se rozrostla a v současné době distribuuje vlastní krmivo po celé republice i do zahraničí. Dřívější sezónní sušárna píce se proměnila na lisovnu plastických hmot, kde se pracuje v třísměnném provoze, a bývalý vepřín a některé další objekty koupila rozšiřující se dopravní a spediční společnost, která sem umístila přepravní sklady, myčku kamionů, svoji hlavní administrativní budovu a v dohledné době tu vybuduje servis pro vozy Skanska. Průmyslová zóna se tak stala jedním z největších zaměstnavatelů v obci, který by měl do konce roku nabídnout zhruba 400 pracovních míst.
Pro rozvoj drobných podnikatelských aktivit vznikl v zóně komplex budov, který slouží jako „podnikatelský inkubátor“. Obec v něm pronajímá prostory začínajícím firmám nebo firmám, které rozjíždějí nový podnikatelský záměr, za netržní nájemné. Zatím zde fungují tři dílny. S trochou nadsázky lze říci, že jde o podnikatele, kteří sem přenesli aktivity, které provozovali předtím v domácích garážích. Za výhodných podmínek tady mohou zůstat maximálně po dobu pěti let.
„Z počátku tuto obecní aktivitu přijímali lidé s rozpaky a příliš nechápali, o co vlastně jde a my měli trochu obavy, zda vůbec prostory naplníme. Dnes je situace opačná. Zájem vzrostl a my máme v našem podnikatelském inkubátoru nedostatek místa,“ konstatuje Tomiczek.
V prostorách „inkubátoru“ pochopitelně nelze realizovat nějakou těžkou průmyslovou výrobu. Sídlí zde firma, která se zabývá regulací a vyvíjí regulační prvky, další podnikatel tu provozuje pneuservis a provádí drobné opravy automobilů, a v poslední dílně je umístěno grafické studio, které nabízí propagační služby včetně přípravy tisku
Kancelář tu má také investiční společnost založená obcí pro přípravu projektů stavebních úprav v areálu. Ta současně provádí i stavební dozor. Zatím zaměstnává jednoho stálého pracovníka, ale je pravděpodobné, že se budoucnu rozroste.
Starosti se správou, ostrahou a provozem celé průmyslové zóny řešilo zastupitelstvo obce založením obecně prospěšné společnosti Třanovice služby o. p. s., která se mimo jiné stará o vytápění a provoz sběrného dvora. Část areálu tvoří stravovací zařízení, které slouží pro celou průmyslovou zónu a v téže budově je také hojně využívané a kvalitně vybavené školicí středisko.
Zemědělci váhají
Už v samotném názvu třanovické průmyslové zóny je obsaženo slovo venkov, a venkov to je samozřejmě i zemědělství, jenže právě zemědělské podniky tady zatím výraznější uplatnění nenašli. „Zpočátku jsme měli představu, že i ze strany zemědělců bude zájem. Chtěli jsme, aby se u nás ve větší míře zpracovávaly zemědělské komodity, a tak jsme zemědělce pozvali na setkání, kde jsme jim projekt venkovské průmyslové zóny představili a seznámili je možnostmi jeho využití. Bohužel jsme byli zklamáni velmi nízkou účastí a jejich nezájmem. Prostě měli jiné starosti,“ posteskl si starosta. Spolupráce se zemědělskými podniky se ale v budoucnu zřejmě neomezí jen na dodávky zdejšímu výrobci krmiva pro drobné zvířectvo. Obec se snaží prvovýrobu vtáhnout do programů na intenzivnější energetické využívání biomasy.
„Na podporu této oblasti jsme využili program Leadr a zapojili jsme zástupce zemědělců i do místní akční skupiny, jejímž prostřednictvím mohou prosazovat svoje zájmy. Pokud by program pokračoval i v budoucnu určitě by to spolupráci obce a zemědělské prvovýroby výrazně pomohlo,“ soudí starosta.
Ještě před spuštěním Leadru obec participovala v rámci mikroregionu na projektu Agrostezky v rámci rozvoje venkova a pomáhala vniku agrocenter. Díky své poloze mají Třanovice a celý mikroregion obcí povodí Stonávky dobré vztahy i s polskými a slovenskými sousedy, především v oblasti kultury či výměny zkušeností z rozvojových programů, a pochopitelně zde funguje i obchodní výměna, která by se po otevření nových dopravních tepen měla v budoucnu ještě výrazně zvýšit
