Menu
e-shop
Ministr zemědělství nařídil audit v Budvaru. Tato, na první pohled běžná ekonomická zpráva, se u nás stala rozbuškou, která odpálila příval spekulací. Politici byli okamžitě obviněni ze snahy odvolat nepohodlného ředitele, vytunelovat Budvar, okrást stát a naplnit si svoji nebo stranickou kapsu. Nakonec dvě miliardy korun, kterými v tuto chvíli poslední národní podnik v republice disponuje, za to rozhodně stojí. I když premiér smetl zmíněné úvahy se stolu jako mediální bublinu, sami politici se svým jednáním v posledních letech o podobné spekulace výrazně zasloužili.
Kromě toho narychlo nařízená kontrola zřejmě neměla všechny náležitosti, které zákony v takových případech vyžadují, měli ji provádět lidé v minulosti spojovaní s velmi podivnými kauzami, a její účel je stále zastřen hustou mlhou. Případů, kdy mizely státní prostředky před očima politiků bůhví kam a dříve prosperující podniky pod jejich vedením začaly prodělávat, nebylo málo. Stačí připomenout České pivo, České aerolinie a další. Podobnému scénáři se Budvar a zejména jeho ředitel, o jehož úspěšném více než dvacetiletém působení ve funkci nepochybují odborníci ani laici, celkem logicky brání a na své straně má i veřejnost, což minulý týden potvrdil nejen publicistický televizní pořad. Nic na tom zřejmě nezmění ani fakt, že se ministr s ředitelem Budvaru nakonec rozhodli pro bobříka mlčení, a že o celé situaci, včetně případné výměny vedení podniku bude rozhodovat sám premiér. Ten tím sice dodal zmíněné kontrole i oněm spekulacím téměř zásadní státnický rozměr, ale hlubokou nedůvěru v čisté úmysly politiků rozhodně nerozptýlil. Veřejnost totiž řadě jejich rozhodnutí nerozumí a oni je nedokáží věrohodně vysvětlit. Možná je to tím, že spíše než státními se často řídí vnitrostranickými či jinými zájmy, které tak formují naši domácí a bohužel i zahraniční politiku. I přesto by se však měl premiér pokusit vrátit lidem alespoň část důvěry v politiku a politiky. Ostatně při řešení situace kolem Budvaru k tomu bude mít určitě příležitost.
