Již za několik málo týdnů se Bulharsko stane dalším státem Evropské unie. Každoroční zpráva, kterou předkládá Evropská komise se sice hemží pokroky, zbývá však také řada nedostatků.
Na rozloze 110 994 km2 žije v Bulharsku asi 8,4 milionu obyvatel. Na jeden čtvereční kilometr připadá 77 lidí. Hrubý domácí produkt na hlavu činil v roce 2004 asi 3101 amerických dolarů (USD) a z předchozího roku vzrostl o 5,6 procenta. Podíl agrárního sektoru na hrubém domácím produktu dosahoval ve zmíněném roce 2,2 procenta. Relativní podíl hrubé přidané hodnoty vytvořené v zemědělském sektoru stále klesal: z 13,4 procenta v roce 2001 na 12,1 procenta o rok později, 11,6 procenta v roce 2003 a 10,9 procenta v roce 2004.
Zemědělská půda
Zemědělské půdy je v Bulharsku 5,786 milionu hektarů, což představuje 51,1 procenta rozlohy státu (údaj se vztahuje k roku 2004). Využité zemědělské půdy je asi 5,330 milionu hektarů. V roce 2004 bylo kultivováno 3 262 797 ha půdy. Za nekultivovanou půdu, které bylo zhruba 455 tisíc ha) považuje zpráva o stavu bulharského zemědělství v roce 2004 (tzv. zelená zpráva) opuštěné trvalé porosty a pozemky ležící ladem déle než tři roky.
Státní pozemkový fond spravoval koncem roku 2004 přes 250 tisíc ha půdy, kterou vydává na restituce a kompenzace. Podobně jako u nás se i v Bulharsku tento státní fond potýká s problémy kolem identifikace pozemků.
I v Bulharsku postupně probíhaly restituce. Průměrná plocha zemědělských majetků kolísá podle jednotlivých regionů od 0,26 do 1,99 ha.
Obchod s půdou charakterizuje uvedená zelená zpráva jako dynamický. V roce 2004 se prodalo 45 855 pozemků na zemědělské využití, což představovalo 45 264 ha půdy. Průměrná cena dosahovala 1 340 GBN/ha. (V přepočtu platném pro rok 2004, tj. 1 BGN = 0,56 USD, to je asi 750 USD/ha. Pokud vezmeme v úvahu velmi přibližný kurz amerického dolaru a české koruny ve zmíněném roce jako 30 Kč = 1 USD, pak lze odhadem říci, že před dvěma lety se v Bulharsku kupovala zemědělská půda v průměru za 22 500 Kč/ha). Dále se prodalo 2582 pozemků, které se ze zemědělské přešly na půdu jiného určení (třeba na stavební parcely). Celkově šlo o 1070 ha s průměrnou cenou 7585 BGN/ha (za výše uvedených předpokladů podle velmi přibližného odhadu asi za 128 000 Kč/ha). Zpráva připomíná, že zvláště rostly ceny pozemků u moře, na horách a u velkých měst. Přesto byl největší zájem o zemědělské pozemky, protože půdy, u níž se počítalo se změnou použití, se prodalo jen 2,3 procenta. Předpokládá se, že oživení zájmu o zemědělskou půdu souviselo i s očekáváním bruselských dotací po vstupu země do Evropské unie.
V roce 2004 se v Bulharsku uzavřelo 264 726 nájemních smluv na celkem 562 870 ha. Výše nájmu se pohybovala v průměru mezi 50 až 100 BGN/ha zemědělské půdy (ve velmi přibližném přepočtu 800 až 1700 Kč/ha). V některých regionech dosáhlo nájemné ze zemědělských pozemků ojediněle až 300 BGN/ha). Půdu pronajímalo 363 481 majitelů. Jeden nájemce pronajal v průměru 63,5 ha. Největší výměru průměrné pronajaté půdy na jednoho nájemce dosáhl Severní centrální region, a to 146 ha.
Od roku 2002 běží v Bulharsku v některých oblastech pilotní projekty pozemkových úprav, které se však potýkají s řadou potíží.
Zahraniční obchod
Přestože Bulharsko jako celek mělo mezi lety 2001 a 2004 výraznou zápornou obchodní bilanci (mezi mínus 2141 a 3901 miliony BGN), agrární obchod země byl v přebytku. Ten v roce 2004 dosáhl 389 milionů BGN a o dva roky dříve dokonce 498,5 milionu BGN.
Převažují malé rodinné farmy
V roce 2003 bylo v Bulharsku podle statistického úřadu Evropské unie Eurostatu zhruba 157 300 zemědělských hospodářství. Jde o subjekty, jejichž ekonomický rozměr je nejméně jedna evropská jednotka velikosti (ESU). Jedno ESU přitom odpovídá sumě celkového hrubého zisku ze všech činností subjektu ve výši 1200 eur.
Zmíněné subjekty zaměstnávaly 311 300 osob. (Ve skutečnosti jde o počet lidí pracujících celoročně na plný úvazek v zemědělství, tj. 232 pracovních dnů po osmi hodinách.) Celkem hospodařily na 2,6 milionu hektarů zemědělské půdy, z níž v průměru na jedno hospodářství připadalo 16,7 ha. Z uvedených 157 300 hospodářství zaměstnávalo 21 procent méně než jednoho člověka na plný pracovní úvazek.
Z celkového počtu hospodářství jich 87 procent využívalo ke své činnosti méně než pět hektarů zemědělské půdy. Na druhé straně jen tři procenta farem hospodařila na výměře, která činila nejméně na 100 a více hektarů. Nepatrně převažují hospodářství smíšená, tedy ta, která se neorientují jen na jeden typ zemědělské výroby. Těch je podle Eurostatu 51 procent. Zbytek se specializuje, a to buď na rostlinnou výrobu (12 procent), zahradnictví (osm procent, přičemž z celkového počtu takto orientovaných subjektů má skleníky jen devět procent), chov zvířat na pastvinách, zejména ovcí a koz (sedm procent), produkce mléka (sedm procent), různé vytrvalé kultury (dvě procenta) a zbytek, tedy zhruba jedno procento, připadá na chovy skotu (mimo pastviny a kromě dojnic).
Na rodinných farmách pracuje celkem359 440 osob, z nichž je 45 procent žen. Po přepočtu dělá na rodinných farmách celkem 232 780 AWU (tj. pracovních sil, které pracují na plný úvazek, tedy 232 pracovních dnů po osm hodin denně.)
Mimo příslušníky rodiny farmáře pracuje v zemědělství ještě 78 550 AWU. Z nich na stálé pracovní síly připadá 58 600 lidí (55 470 AWU), a na dočasné 23 090 AWU. Stálé pracovní síly jsou z 29 procent ženy. Z osob pracujících v zemědělství je 54 procent ve věku nejméně 55 let a a jen sedm procent mladších než 35 let. Kolem 20 procent lidí pracujících v zemědělství má jako hlavní zaměstnání jinou aktivitu.
Rostlinná výroba
Obilniny
Převažující obilninou je v Bulharsku pšenice. V roce 2004, který byl z hlediska klimatických podmínek velmi příznivý, se pěstovala na více než milionu hektarů. Celkem se v Bulharsku sklidily téměř čtyři miliony tun, což byl skoro dvojnásobek předchozí sklizně. Průměrný výnos pšenice dosáhl v Bulharsku 3,81 t/ha a o 60 procent převýšil hodnotu z předchozího roku. Nejvyšší výnosy se pohybovaly kolem 4,44 t/ha. Asi 65 procent sklizně bylo v kvalitě potravinářská pšenice.
Více než dvojnásobná ve srovnání s předchozím rokem byla také sklizeň ječmene, která činila téměř 1,2 milionu tun. Jeho výnos dosáhl průměrné úrovně 3,59 t/ha, což byla nejlepší hodnota za deset let. Průměrné hodnoty v jednotlivých regionech se pohybovaly od 2,61 do 3,92 t/ha. Oves měl průměrný výnos 2,36 t/ha (rozptyl podle regionů: od 1,78 do 2,65 t/ha). V r. 2004 jej Bulhaři sklidili celkem přes 101 tisíc tun, což byl také dvojnásobek předešlé úrody. Kukuřice na zrno měla v r. 2004 průměrný výnos 5,54 t/ha, což bylo dvakrát více než v předchozím roce. Celkem se zrna kukuřice sklidilo přes 2,1 milionu tun (o 82,8 procenta více než v předchozím rokem).
Olejniny
Bulharsko je tradičním producentem slunečnice. Její průměrný výnos se mezi roky 2001 a 2004 pohyboval mezi 1,01 a 1,82 t/ha. Produkce byla od 400 tis. do 1,1 milionu tun. Druhou důležitou olejninou je řepka. V rekordním roce 2004 měla v Bulharsku průměrný výnos 1,99 t/ha (o 123,6 procenta více než v předchozím roce) a sklidilo se jí více než 22 tisíc tun. Přes tisíc tun sklidili Bulhaři i podzemnice olejné.
Technické plodiny
Plodiny poskytující vlákno se pěstují na ploše mezi dvěma až 3,5 tisíce hektarů. Z více než 95 procent jde o bavlnu, méně o len. Plochy cukrovky se rozrostly z 394 ha v roce 2003 na 1082 ha v roce 2004. Průměrný výnos činil 23,05 t/ha v roce 2003 a 24,35 o rok později. Pěstování cukrovky ovlivňuje nedostatek těžkých sklízecích strojů, dovoz levného třtinového cukru a nízké farmářské ceny řepy.
Chmele se pěstuje v Bulharsku jen malé množství (v roce 2004 se sklidilo 276 tun), které nepostačuje potřebám pivovarského průmyslu.
Tabáku se sklízí kolem 60 tisíc tun, v roce 2004 to bylo dokonce 69 600 tun. Na téměř 90 tisících hektarech se pěstují aromatické a léčivé rostliny.
Zelenina a ovoce
Zelenina se pěstuje zhruba na 100 tisících hektarů polí, ve více než 330 ha skleníků a 440 ha folníků. Její celková produkce dosáhla v roce 2004 téměř 1,6 milionu tun, což bylo více než o 13 procent méně než v předchozím roce. Nejrozšířenější jsou z plodové zeleniny rajčata, papriky, lilky, okurky, dýně, melouny, fazolky, z listové zeleniny různé druhy salátů, z kořenové, cibulové a hlízové zeleniny pak hlavně rané brambory, cibule a mrkev.
V ovocných sadech převládají jabloně, hrušně, slivoně, třešně, višně, broskvoně a meruňky. Dále se pěstuje i maliní a vlašské ořešáky. Zatímco mladá výsadba je na v čtyřech procentech sadů, přestárlé stromy rostou na 20 procentech jejich celkové rozlohy. Celková produkce ovoce činila v roce 2004 asi 167,3 milionu tun, což bylo jen o necelých devět procent více než v předchozím roce.
Živočišná výroba
Vývoj živočišné výroby se v posledních letech soustředil na přípravu země na vstup do Evropské unie. Projevilo se to zejména koncentrací chovů. Například počet chovů skotu s více než deseti zvířaty vzrostl v roce 2004 meziročně o 33,5 procenta, chovů buvolů o 47 procent. Narostla i koncentrace prasat a drůbeže.
K 1. květnu 2005 bylo v Bulharsku 15 200 mléčných farem. Kolem tří čtvrtin dojnic se chovalo ve stádech s jedním až devíti zvířaty. Dojivost kolísá podle plemene. V průměru nejvyšší dosahovaly dojnice červenobílého plemene s 5881 kg a tučností 4,11 procenta.
Podmínky pro chov prasat se v Bulharsku zlepšují. Jde o nejvíce koncentrované chovy v živočišné výrobě. Převládá velké bílé ušlechtilé prase (38 procent) a landrace (36 procent).
Problémy před vstupem
Jedním z důležitých kroků, které musí země před vstupem do Evropské unie udělat, je vytvoření fungujícího integrovaného administrativního a kontrolního systému v zemědělství. Evropská komise konstatuje, že přes značný pokrok, kterého Bulharsko dosáhlo, nadále přetrvává riziko, že IACS nebude v době vstupu země do EU řádně fungovat. Proto komise přijala zvláštní mechanismus, který jí umožní v případě nutnosti dočasně o 25 procent snížit zemědělské platby spadající do IACS. Při ročních následných kontrolách komise rozhodne, zda bude finanční zdroje omezovat i nadále.
Komise také před vstupem prověří, zda je Bulharsko schopné zabezpečit odpovídající kontrolu potravin (včetně BSE) a zajistit, aby z něj na jednotný trh nepronikly závadné potraviny. Pokud komise shledá, že to není schopné zařídit, přijme příslušné opatření.
Bulharsko má také problém s klasickým morem prasat, kvůli němuž nemůže vyvážet do EU prasata, vepřové masa a ani výrobky z něj. Tento zákaz bude platit tak dlouho, dokud nebude choroba vymýcena.
Smlouva o přistoupení Bulharska obsahuje ochranné doložky, jež mají umožnit nápravu možných problémů spojených s tímto krokem. Do tří let od přistoupení je možné uplatnit tyto ochranné doložky:
obecnou hospodářskou ochrannou doložku (článek 36 smlouvy),
zvláštní ochrannou doložku týkající se vnitřního trhu (článek 37),
a zvláštní ochrannou doložku týkající se spravedlnosti a vnitřních věcí (článek 38).
Stejné ochranné doložky jsou i v naší smlouvě o přistoupení. Na základě obecné hospodářské ochranné doložky mohou členské státy (ať již nové či staré) v období tří let zažádat o svolení k použití ochranných opatření, jež by měly napomoci k překonání určitých hospodářských obtíží. O jejich uplatnění těchto opatření rozhoduje Evropská komise.
Ochranná doložka týkající se vnitřního trhu jej má chránit před důsledky toho, co by se mohlo stát, kdyby nový stát do svého právního řádu nezavedl potřebnou legislativu. Pokud by to narušilo fungování vnitřního trhu, může komise přijmout vhodná ochranná opatření, a to z vlastní iniciativy nebo na návrh členského státu. Ochranná doložka týkající se vnitřního trhu zahrnuje oblast čtyř svobod a další odvětvové politiky, například zemědělství či ochranu zdraví a spotřebitelů (zejména bezpečnost potravin).
V rámci přechodných opatření může komise do tří let po přistoupení zakázat vývoz bulharských výrobků do ostatních členských států EU, jestliže tyto výrobky nejsou v souladu s právní úpravou EU z hlediska veterinárního, fytosanitárního a bezpečnosti potravin.
Konkrétním příkladem je zmíněný zákaz vývozu živých prasat a výrobků z vepřového masa z Bulharska do ostatních členských států EU až do vymýcení choroby. Komise může také doplnit další potravinářské závody do seznamu podniků, které mají na dobu tří let zakázaný vývoz do ostatních zemí EU. Jde o provozy, které nesplňují požadavky EU, a proto smějí prodávat své výrobky pouze na domácím trhu. Do uplynutí uvedené lhůty se musí tyto podniky buď odpovídajícím způsobem modernizovat, anebo budou nuceny zastavit výrobu.
Navíc existují přechodná opatření dohodnutá v přístupových jednáních a obsažená ve smlouvách o přistoupení. Týkají se omezení v oblastech třeba volného pohybu pracovníků, nabývání pozemků, silniční dopravě a některých právních předpisů a norem EU v oblasti životního prostředí a zemědělství.
Po přistoupení obdrží Bulharsko značné prostředky z Bruselu, a to zejména ze strukturálních fondů a pro zemědělství. Komise zajistí řádnou správu těchto prostředků. Jakékoli jejich zneužití bude mít za následek nějaký postih. Může to být například odklad výplat peněz, snížení budoucích plateb nebo vrácení již vydaných prostředků.
U strukturálních fondů stanoví právní předpisy a normy EU čtyři druhy kontrol, po nichž je možné udělat úprav financování. Za prvé musí všechny členské státy před výplatou jakýchkoli prostředků předložit komisi ke schválení operační programy. Za druhé nebudou průběžné platby, neustaví—li Bulharsko vhodné orgány k zajištění správy, certifikace a auditů. Za třetí lze přerušit, pozastavit nebo zrušit vyplácení prostředků na dané programy, bude—li mít komise podezření nebo zjistí—li nesrovnalosti či podvody, popřípadě ke korupční jednání. Finanční postihy jsou možné i v případě nesrovnalostí zjištěných v průběhu pravidelných následných kontrol.
