„Velice vítám rozhodnutí evropských poslanců. Znamená to, že k zákazu obchodu s produkty z tuleních mláďat přibývá také efektivní regulace obchodu s výrobky z dospělých jedinců. Je to účinná ochrana populací tuleňů před brutálními způsoby lovu, které jsou v Evropě již léta zakázané.“ Prohlásil to předseda Rady EU pro životní prostředí, český ministr životního prostředí Martin Bursík, ke schválení návrhu Evropského parlamentu, který se týká celoevropského zákazu dovozu, vývozu, tranzitu a obchodu s tuleními výrobky.
Výjimka bude platit pouze pro lov pro obživu původních obyvatel (například Inuitů v Grónsku). „Schválený zákaz je dalším úspěchem českého předsednictví v EU v oblasti životního prostředí. Ochrana biodiverzity byla jednou z našich resortních předsednických priorit a dosažení shody na zákazu obchodu s tuleními produkty považujeme za důležitý krok k ochraně přírodní rozmanitosti ve světě,“ uvedl Bursík.
Jak dále informoval mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar, v některých zemích je praktikován komerční lov tuleňů způsoby, které nejsou v současnosti srovnatelné s lovem žádných jiných zvířat. Tuleni jsou vůči lidem důvěřiví a na souši jsou nemotorní, takže se stávají snadnou kořistí lovců. Lov probíhá v předjaří na obrovském území a ve velmi drsném arktickém prostředí, což technicky významně znesnadňuje efektivní a rychlé zabití zvířete bez zbytečného trápení. Země, v nichž se tuleni komerčně loví, nejsou schopné zajistit dostatečné kontroly, lovci mnohdy formálně stanovené zásady nedodržují a používají nedovolené metody lovu (nezajistí rychlou smrt zvířete; nezkontrolují, jestli zvíře ještě nežije, a stahují je pak zaživa; v řadě případů dochází před stahováním zvířete k pouhému omráčení hakapikem (cosi na způsob krumpáče); tahání živých zvířat na háku na loď, kde jsou teprve usmrcena; zraněná zvířata nejsou dohledávána a podobně).
Na celém světě se každoročně uloví podle dat z roku 2006 zhruba 1,25 milionu ploutvonožců (tuleňů, mrožů a lachtanů). Zhruba dvě třetiny z tohoto množství připadají na tři země: Kanadu, Grónsko a Namibii.
Z více než 30 druhů ploutvonožců se komerčně loví 17 druhů, kterých se týká projednávaný návrh nařízení, ale většina komerčního lovu se týká pěti druhů:
- tuleň grónský (harp seal, Pagophilus [Phoca] groenlandicus). Celková populace cca 8,6 milionů ve třech geografických subpopulacích v severních mořích;
- tuleň kroužkovaný (ringed seal, Pusa [Phoca] hispida). Cca 6-7 milionů v severních mořích;
- tuleň kuželozubý (grey seal, Halichoerus grypus). Asi 400 000 v severním Atlantiku a Baltském moři;
- čepcol hřebenatý (hooded seal, Cystophora cristata). Cca 680 000 v severozáp. Atlantiku;
- lachtan jihoafrický (Cape fur seal, Arctocephalus pusillus pusillus). Cca 1,7 milionu na jihu Afriky.
Nejcennějším produktem jsou kůže (kožichy, boty, kabelky, peněženky a další luxusní módní zboží a suvenýry), obchoduje se také s tulením olejem (pro průmyslové a farmaceutické účely) a masem.
