Čeká se dobrá úroda brambor

Letos by mohly být podstatně lepší hektarové výnosy brambor než před rokem. To se odráží i na farmářské ceně, která se v posledním období pohybovala mezi třemi až čtyřmi korunami za kilogram. Informoval o tom minulý týden na tradičním bramborářském dnu v Oudoleni na Havlíčkobrodsku předseda Ústředního bramborářského svazu ČR (ÚBS) Miloslav Chlan s tím, že v minulém roce byly ceny brambor vyšší.

Na Vysočině, kde se produkuje asi třetina českých brambor, začnou zemědělci odvážet úrodu z polí koncem srpna nebo počátkem září. Rané odrůdy, pěstované v Polabí, se sklízejí od června „Dosud měly brambory poměrně vhodné podmínky a netrpěly suchem,“ přiblížil tajemník ÚBS Josef Králíček s tím, že sklizeň by mohla být velmi dobrá, pokud nebude již příliš pršet, čímž klesne riziko šíření plísně. Polní zkoušky teď ukazují asi o polovinu lepší hektarové výnosy než ve stejné době před rokem. „Ale je potřeba říci, že loni, co se týče brambor, žádné rekordy nepadaly,“ připomněli představitelé svazu. Loni se kvůli deštivému jaru i o víc než měsíc protáhlo sázení brambor, produkce měla horší kvalitu. Podle Českého statistického úřadu průměrný hektarový výnos činil 24,6 tuny, o rok dříve přes 26 tun. Chlan poznamenal, že také podle Evropské komise první odhady předpokládají navýšení výnosů o deset procent v porovnání s průměrem posledních pěti let. Komise obecně konstatovala, že v západní a jižní Evropě lze očekávat průměrný výnos, ve střední a východní Evropě vyšší výnosy. Zároveň upozornila na velmi rozdílné vlhkostní podmínky v jednotlivých regionech. Na řadě mít je potvrzen menší počet hlíz pod trsem i problémy s jejich přerůstáním, sdělil předseda ÚBS.
Rozloha polí, osázených bramborami, se letos v České republice snížila proti loňsku o 2,3 procenta na 26 450 hektarů, útlum se však týká hlavně odrůd pro výrobu škrobu. Plochy konzumních brambor jsou v podstatě stejné jako loni. „Bohužel, ani pěstitelsky příznivá minulá bramborářská sezóna nedokázala přesvědčit alespoň část pěstitelů, aby svoje plochy navýšili. Pokud se tak stalo, byli to hlavě pěstitelé v oblasti Polabí,“ podotkl Chlan.
Podle něj v sousedním Německu se brambory pěstují na celkem asi 260 tisících hektarech, což je o dvě procenta více než vloni. „Nárůst produkčních ploch přibližně na této úrovni můžeme pozorovat i v některých dalších zemích, jako je například Belgie, kde je podstatně výraznější, a také Francie. Navýšení v Německu se týká především ploch určených na zpracování na bramborářské výrobky, nejde o produkční plochy konzumních brambor. Ty dokonce mírně poklesly. Jedná se ale řádově jen o stovky hektarů,“ shrnul Chlan.
Jiří Zvolánek z Havlíčkové Borové zemědělské a.s. poznamenal, že tragedie je v tom, že u nás se snižuje výroba brambor a o to více se tato komodita dováží ze zahraničí. „A to by všechny mělo přimět k většímu zamyšlení,“podotkl. Podle situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství klesla i průměrná roční spotřeba brambor v České republice, a to z 76 kilogramů na osobu v roce 2002 na 61,38 kilogramu na obyvatele vloni, a to i se započtením brambor ve výrobcích a polotovarech. Tradičně nižší odbyt brambor je pak kvůli školním prázdninám a dovoleným v létě, oživení zájmu spotřebitelů se očekává koncem srpna až v září. Radní pro oblast zemědělství, lesního a vodního hospodářství Kraje Vysočina Josef Matějek připomněl, že společně s jižními Čechami se právě zemědělci v tomto kraji drží tradičního zemědělství, mimo jiné je tam soustředěna největší produkce brambor. „Snažíme se podporovat některé aktivity, na oblast zemědělství máme ale pouze asi milion korun,“ podotkl s tím, že se budou snažit zasadit o to, aby v dotačních programech po roce 2014 bylo počítáno s dotacemi na skladování. Brambory totiž nelze prodat hned. Ve svém projevu připomněl, že zemědělskou prací se na Vysočině živí kolem sedmi procent práceschopného obyvatelstva. V celém agrokomplexu přitom pracuje 20 procent práceschopných lidí.