Ceny hnojiv a nafty zvyšují náklady

Prudký nárůst cen hnojiv a nafty začíná výrazně dopadat na české zemědělce a může ohrozit budoucí zemědělskou sezónu i evropskou konkurenceschopnost. Aktuální průzkum Zemědělského svazu ČR (ZS ČR), jak uvedli jeho představitelé na dnešní tiskové konferenci v Praze, ukazuje, že české zemědělské podniky jsou díky předchozímu předzásobení zatím částečně odolnější než v jiných státech.

Jak ale dodal předseda ZS ČR Martin Pýcha, přesto situace však není dlouhodobě udržitelná s ohledem zejména na konflikt v Perském zálivu, a to hlavně kvůli cenám nafty, které zemědělci musí platit okamžitě. Tyto náklady nelze ihned promítnout do výkupních cen komodit, což vytváří enormní tlak na provozní financování a cash flow podniků.

Svaz nedávno udělal průzkum mezi svými členy, z kterého vyplynulo, že více než 73 % respondentů zvažuje v důsledku drahých vstupů omezení dávek hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin. Tento krok by mohl mít dopad na ekonomiku podniků i na celkové výnosy, což by následně negativně ovlivnilo koncové ceny potravin. Kromě toho 72 % podniků již nyní plánuje omezení investic do svého rozvoje.

„Zástupci zemědělců důrazně žádají, aby Evropská komise neřešila krizi formou soutěže národních rozpočtů, kde by výše podpory závisela na bohatství konkrétního státu,“ zdůraznil Martina Pýcha. „Případné kompenzace musí být dostupné všem zemědělcům za stejných pravidel. V rámci akce organizací COPA a COGECA ve Štrasburku, která se koná ve stejný čas, jako tato tisková konference, byly představeny požadavky evropských zemědělců, jak tuto krizi řešit. Chtějí především zavést jednotné evropské kompenzace pro všechny členské státy, pozastavit platnost uhlíkového vyrovnání (CBAM) pro hnojiva a rovněž dočasně zrušit emisní povolenky (ETS1), které zatěžují výrobu hnojiv jejich evropských producentů,“ dodal.

Současná regulace podle zemědělců znevýhodňuje domácí producenty vůči levným dovozům ze zemí, kde neplatí srovnatelné environmentální standardy. Čeští producenti potravinových komodit od vlády a unie proto očekávají systémové kroky, jako je vyšší vratka spotřební daně z nafty, podpora provozního financování či výrazné omezení byrokracie.

Závěrem zástupci svazu zdůraznili, že o zemědělství je nutné začít mluvit se stejnou vážností jako o energetice nebo obraně. „Pokud Evropa nebude schopna udržet vlastní produkční zemědělství, riskuje v krátké době nebezpečnou závislost na dovozu potravin ze třetích zemí. Potravinová bezpečnost není samozřejmost,“ uzavřel Martin Pýcha.*