29.04.2004 | 02:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ceny potravin nakonec určí trh

Česká republika se od května stala členem Evropské unie. Naši občané tak budou moci poznat na vlastní kůži, jaké výhody či nevýhody jim členství přinese, a dozvědět se konečně odpovědi na většinu otázek, které se objevovaly ve stovkách diskusí v médiích, jež vstupu předcházely. Jedním z nejčastěji diskutovaných témat byly ceny potravin a jejich případný růst. Tedy téma, dotýkající se zemědělců nejen jako spotřebitelů, ale také jako producentů potravin, kteří jsou na jejich ceně mnohdy existenčně závislí.

Podle informací ministerstva zemědělství přebírá Česká republika vstupem do Evropské unie její společný celní sazebník. V důsledku toho dojde u většiny zemědělských výrobků ke zvýšení smluvních cel vůči třetím zemím. Současně však přistoupíme ke všem dohodám sjednaným mezi Evropskou unii a třetími zeměmi, a získáme tak nárok na využívání koncesí. Podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky kvůli vyšším clům zřejmě stoupnou ceny u komodit, které nevyrábíme, například u rýže, banánů nebo vybraných druhů ryb. Naopak třeba víno či zelenina by se na tuzemském trhu měly objevit v řadě případů za nižší ceny.
Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase lze v celkovém vývoji očekávat, že ceny potravin půjdou nahoru, ale mírně a postupně. „Žádné výrazné skoky neočekáváme. Ani v současné patnáctce nejsou ceny stejné. Jednotlivé státy mají až výrazné rozdíly mezi cenovou úrovní potravin. Ta je vždy limitována koupěschopností obyvatelstva,“ říká. Druhým argumentem proč nepodléhat strachu z růstu cen potravin je podle něj stále se snižující podíl výdajů na potraviny. Oproti jiným sférám utrácí české rodiny za jídlo stále méně. Jestliže před 15 lety připadlo ze všech výdajů přibližně 30 procent na potraviny, tak dnes je to už jen asi jedna pětina.
Ani prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík nepředpokládá výrazný cenová nárůst potravin. "Stále opakujeme, že tu opravdu nejsou žádné vážné důvody k nějakým cenovým skokům," prohlásil a dodal, že nevidí ani důvod pro zdražování komodit dovážených z třetích zemí, jako je zmíněná rýže nebo ovoce. Ne všichni dovozci podle něj totiž promítnou zvýšení cla plně do cen a navíc existuje možnost hledat takové zdroje zboží, kde by se ceny nemusely výrazně zvedat.
Jisté zdražení se však dá podle Palase očekávat u cukru. „Od července přejdeme na cukerní pořádek EU, který garantuje vyšší minimální ceny pěstitelům cukrovky. Do obchodů by tak měl kilogram cukru vstupovat za 20 korun, je otázkou jakou marži si dovolí nasadit obchodníci. V mezidobí si pak s cenou pravděpodobně zahraje trh a vysoká cena cukru v Rakousku a Německu, která přesahuje 30 korun za kilogram, a naopak nízká cena v Polsku, která se pohybuje mezi 14 a 16 korunami za kilogram,“vysvětlil ministr.
Co trh s cenou cukru udělá, je však podle Camplíka velmi obtížné odhadnout. Na jedné straně je v unii cukr dražší, na druhé straně u nás cukr přebývá, takže bychom jej teoreticky mohli do unie za vyšší cenu vyvézt. Cukerní trh ale ovládají zahraniční společnosti, které mají cukrovary také v EU, a těžko by si tam podle něj nechaly proudit cukr za svých vlastních cukrovarů, i když je známo, že i v unii se obchoduje za cenu vyšší i nižší než je cena intervenční. Podle jeho slov by ale zdražení cukru postihlo řadu potravinářských komodit, jejichž cena by v důsledku toho stoupla. „Je také otázka, jak do trhu cukru zasáhne připravovaná reforma cukerního pořádku, jejíž návrhy má komisař Franz Fischler předložit v červnu,“ soudí Camplík. Potravináři se však domnívají, že k nám může začít proudit levnější cukr z Polska a také domácí menší cukrovary by mohly využít zdražení cukru velkých producentů a dostat se na jejich místa na trhu. Pokud jde o ostatní potraviny, některé výrobky podle potravinářské komory po vstupu dokonce zlevní. Na trh mohou přijít za nižší ceny i mléčné výrobky nebo cukrovinky. Důležitým faktorem bude snaha zahraničních firem uchytit se po odbourání obchodních bariér v České republice, což může vést k tlaku na zlevňování. V regálech zřejmě přibudou výrobky středních a menších výrobců potravin ze zahraničí, například obchody v příhraničních oblastech mohou přímo zásobovat drobní němečtí či bavorští podnikatelé.
Téměř s jistotou lze předpokládat, že dovoz potravin bude od května rychle zesilovat a zvýší se i export. Výrazně se totiž zjednoduší administrativa, protože zhruba 80 až 90 procent našeho zahraničního obchodu se změní na obchod v rámci jednotného trhu Evropské unie tedy bez cel a podobných poplatků. Pro domácí potravinářské firmy je vstup do unie složitý vzhledem k řadě nových pravidel, nicméně mnoho domácích potravin může být na evropském trhu konkurenceschopných. Zpočátku však podle potravinářů půjde hlavně o udržení vnitřního trhu. Slabinou českých výrobců, hlavně těch menších, je přitom marketing a vybavenost jazyky. Podle Camplíka by měla urychlit činnost marketingová agentura, která má tuzemské potraviny propagovat.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down