02.02.2009 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ceny potravin v hledáčku komise

Zatímco evropští zemědělci, včetně českých přivítali nedávný vzestup cen agrárních komodit a naopak s obavami sledují jejich pokles v poslední době, Evropská komise se zamýšlí nad tím, jak zlepšit fungování celého potravinového řetězce, a tím snížit ceny potravin pro spotřebitele. Nárůst cen potravin od srpna 2007 do července 2008 se podle Bruselu podílel na celkové inflaci jednou třetinou a ohrozil zejména domácnosti s nižšími příjmy.

Podrobně se problematikou cen potravin v Evropě a možností jejich stabilizace a snížení zabývá sdělení, které Evropská komise adresovala Evropskému parlamentu, radě ministrů zemědělství, Evropském hospodářském a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Na svém lednovém jednání se tímto materiálem zabývala rada ministrů zemědělství členských zemí unie. Většina delegací se shodla na tom, že je potřebné trh s potravinami monitorovat. Ozvaly se i hlasy volající po regulovanějším rámci, jiní diskutující považovali naopak stávající nástroje na řízení trhu za dostatečné. Zaznělo i upozornění na slabé postavení producentů proti velkým maloobchodním řetězcům a na to, že pokles cen by se měl promítnout do celého potravinového řetězce a nejen na úrovni producentů. Evropská komise má přezkoumat možnost přijetí nějakých nápravných opatření a zprávu radě má dát do konce letošního roku.
„Za současného hospodářského zpomalení je nezbytné, abychom vyslali jasný signál, že jsme odhodláni řešit nepružnost a další faktory znemožňující optimální fungování trhů. Tím bychom zajistili nejen konkurenceschopnější a nedeformované ceny pro spotřebitele, ale také ochránili kupní sílu nejvíce ohrožených občanů a podpořili tvorbu pracovních míst," uvedl ke zmíněnému sdělení komise Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.
„Při zajištění přiměřených cen potravin pro spotřebitele hraje klíčovou úlohu zemědělská politika. Změny v rámci nedávné kontroly stavu (health check) společné zemědělské politiky teď umožňují zemědělcům lépe reagovat na signály trhu. Doufám, že díky vyvážené dohodě ze světových obchodních jednání v Dohá (Katarské kolo jednání Světové obchodní organizace WTO) budeme moci zrušit některá omezení v mezinárodním obchodu s potravinami,” poznamenala k otázce cen potravin Mariann Fischer Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova.
Pravděpodobný vývoj Během letošního roku by měl podle předpokladu zmíněného sdělení Evropské komise pokles cen potravin z posledních měsíců snížit jejich podíl na celkové inflaci v Evropské unii a vrátit se na obvyklou úroveň. To znamená, že letos by se ceny potravin měly na inflaci podílet asi 0,6 a příští rok 0,5 procentního bodu. Podíl cen potravin na celkové inflaci není ve všech státech unie stejný. Nejvyšší je podle Bruselu v nových členských zemích.
Komise připouští, že budoucí vývoj je obtížné odhadnout. Strukturální faktory, jimiž je například růst celosvětové poptávky po potravinách, vznik nových odbytišť či dlouhodobý pokles růstu výnosů plodin, potáhnou pravděpodobně ceny potravin vzhůru. To by mělo podle Bruselu podnítit zvýšení výroby potravin, a to i v rozvojových zemích. Je však třeba počítat s tím, že ceny potravin budou daleko více kolísat než v uplynulých desetiletích. Komise proto považuje za potřebné umožnit zemědělcům lépe reagovat na nestabilní podmínky na trhu možností změny produkce a poskytnout jim přiměřenou záchrannou síť. To by měla podle komise přinést opatření vyplývající ze zdravotní kontroly (health check) společné zemědělské politiky (SZP), například zrušení povinného set aside, postupné zvyšování mléčných kvót a přeměna intervence ve skutečnou fungující záchrannou síť.
Otevření trhů
K obnovení rovnováhy mezi světovou nabídkou a poptávkou potravin považuje komise za potřebné, aby zemědělská produkce měla možnost reagovat na signály trhu, přičemž by se tento trh měkl co nevíce otevřít. Omezení exportu zemědělské produkce, která zavedly v době rostoucích cen některé státy, přineslo podle komise více škody než užitku. Utlumilo, jak vysvětluje ve svém sdělení, signály trhu a odradilo zemědělce od zvyšování produkce. Komise dále poukazuje na nutnost zlepšit výrobní potenciál rozvojových zemí, zejména investicemi do infrastruktury na venkově, reformami jejich zemědělské politiky i systémů správy půdy, zdokonalením přístupu farmářů k úvěrům a informacím, zaváděním postupů přizpůsobených změnám klimatu apod.
Vliv spekulací Určitý vliv na zvyšování cen potravin v uplynulém období mohl mít i růst finančních trhů se zemědělskými komoditami doprovázený mimo jiné i vznikem nových derivátových produktů. Kromě obchodníků, kteří se zabývají nákupem a prodejem konkrétních aktiv, začali nemalou měrou na těchto trzích působit i finanční investoři (například investiční, zajišťovací i státní fondy). Nárůst jejich aktivity zvýšil riziko vzniku „spekulativních bublin“. Komise poukazuje na to, že posledních letech se objevily u některých komodit (například pšenice, sója, kukuřice) podstatné rozdíly mezi okamžitými a termínovými cenami, což mimo jiné vyvolává otázky o efektivitě burz pro určování a zajišťování cen. Nejsou však důkazy, že by rostoucí termínové ceny zvyšovaly i ceny okamžité. Komise proto doporučuje sledovat termínové trhy s agrárními komoditami a chce zvážit možnost zavedení regulačních opatření v této oblasti.
Fungování celého potravinového řetězce Potravinový řetězec spojuje zemědělství, potravinářství a distribuci včetně obchodu. Podle komise je v těchto odvětvích prostor pro růst efektivity. K tomu by mohla přispět aktivní politika konkurenceschopnosti, kterou se zabývá Skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko potravinářského sektoru, a také podpora výzkumu a inovací financovaná tzv. rámcovými programy unie. To, že růst cen potravin a energie nebyl ve všech státech unie stejný, svědčí podle komise o přetrvávající roztříštěnosti unijního trhu s potravinami. Zatímco ve Francii, Polsku a Velké Británii kopírovaly změny producentských cen zhruba pohyb cen vstupů (i když s časovým odstupem), v ostatních větších členských zemích se tak nedělo. To podle komise ukazuje na vyjednávací sílu některých výrobců potravin. Zvýšení producentských cen se rychleji přeneslo na spotřebitelské ceny v nových členských státech. Ve většině zemí eurozóny se začal od poloviny roku 2007 růst spotřebitelských cen opožďovat za zvyšováním producentských cen. To naznačuje, že nárůst cen částečně absorbovaly konkurenční tlaky v maloobchodě. Zdá se, že v zemích eurozóny se spotřebitelské ceny potravin po posledním poklesu farmářských cen snížily poměrně rychle, zatímco v nových členských zemích reagovaly pomaleji. Úplnému sjednocení trhu v rámci celého potravinového řetězce brání i regulační opatření jednotlivých států (omezení prodeje pod nákladové ceny, vstupu velkých maloobchodních společností na trh, předpisy omezující otevírací dobu apod.).
Komise poukázala také na rozdílnou vyjednávací sílu producentů – postavení výrobců potravin s mezinárodně známými značkami je v tomto směru výhodnější. Asymetrie vyjednávací síly mezi zemědělci a ostatními články řetězce udržuje marže v zemědělství pod silným tlakem. Tomu se farmáři sice snaží čelit sdružováním do odbytových družstev, zvyšováním kvality či certifikací. Vzhledem k tomu, že obchodní řetězce vyžadují různé systémy certifikace, jsou však náklady producentů na ni značné. Pohled hospodářské soutěže V potravinovém řetězci existuje řada praktik, které by mohly být z pohledu hospodářské soutěže problematické. Jde například o kartely, které mohou vznikat i ve výrobě potravin. Producenti mají obavy i z rozrůstajících se nákupních aliancí. Ty se snaží sdružením nákupu dosáhnout výhodnějších podmínek. Omezením je i stanovení cen pro další prodej zboží, či povinnost nakupovat určitou značku, vázání nákupu jednoho produktu na zakoupení dalšího, rostoucí využívání privátních značek obchodníků i dohody o výhradních dodávkách pouze jednomu odběrateli.
Návrh komise
Pro zlepšení fungování potravinového řetězce komise mimo jiné navrhuje:
• Podpořit konkurenceschopnost potravinového řetězce, a zvýšit tak jeho odolnost vůči šokům vyvolaným cenami na světových trzích.
• Zabezpečit důrazné a jednotné prosazování pravidel hospodářské soutěže na úrovni EU i jednotlivých států prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž a zaměřit se na postupy a omezení, které jsou zvláště škodlivé.
• Přezkoumat právní předpisy, které by se mohly v této oblasti nepříznivě projevit, a to na úrovni států i EU. Předpisy, které omezují vstup na trh, je třeba přehodnotit a popřípadě zrušit. Státy by měly prověřit i předpisy, které regulují možnost cenové konkurence. Je třeba se také podívat na pozdní úhrady maloobchodníků nebo nepřiměřené poplatky, které za různé věci požadují od dodavatelů. Na úrovni jednotlivých států by rovněž měla proběhnout diskuse o předpisech týkajících se otevírací doby obchodů.
• Spotřebitelé by měli mít lepší možnosti srovnání cen. To by mělo vyřešit trvalé sledování cen v celé EU.
• Komise společně s regulačními orgány komoditních trhů prozkoumá, jak omezit nadměrnou nestálost trhů, která neprospívá producentům ani spotřebitelům.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down