Ceny pšenice v rukou trhu

Stát zatím do trhu s obilím nezasáhne, rozhodlo ve čtvrtek prezidium Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Na výkup pšenice je sice připraven, ale důvody pro jeho spuštění pominuly - ceny jdou nahoru. Fond také nezastírá, že hlavním argumentem pro odložení intervence je povinnost nakládat co nejhospodárněji se státními penězi.

„Údaje z průzkumu domácího trhu i ze zahraničí jednoznačně potvrzují pozitivní trend v růstu cen potravinářské pšenice. U nás k tomu napomohlo zveřejnění vůle fondu uskutečnit nákup,“ uvedla mluvčí SZIF Jitka Sluková. Fond si smluvně zajistil kapacity na uskladnění více než 600 tisíc tun obilí. „Máme dohodnutý také úvěr s možností navýšení,“ doplnila. Prezidium podle mluvčí rozhodlo pozastavit spuštění nákupu jednomyslně.
Zástupce Agrární komory ČR Jan Záhorka původně navrhoval zahájit nákup za cenu 3800 korun za tunu. „Byl by to dobrý cenový signál a zemědělci by za prodané obilí dostali rychle peníze,“ vysvětlil. Nakonec ale přijal argumenty ostatních členů prezidia, kteří se obávali, že by vyhlášení ceny zbrzdilo cenový vývoj. Ředitel SZIF Jan Höck podle Záhorky informoval, že se postupně zvyšují tržní ceny potravinářské pšenice nad 3500 korun, objevují se i ceny 3800 a 4000 korun. „V Evropské unii se nyní nakupuje pšenice od sedláků za 4020 až 4180 koruny za tunu,“ řekl Záhorka.
Výkupní cena potravinářské pšenice by se měla zvýšit alespoň na 3800 korun za tunu, u krmného obilí na 3400 korun, zopakovala minulý týden Agrární komora (AK) ve svém prohlášení, které vydala po středečním jednání s mlynáři v Jesenici u Prahy. „Současné ceny jsou tak nízké, že se vyplatí vyvážet. Bilance pšenice je napjatá a když teď mlynáři váhají s cenou, může se stát, že obilí mít nebudou,“ varuje Kubiš. Sám má informace o tom, že drobnější překupníci vyvážejí sklizenou pšenici do Německa a Polska. „Cena 3800 korun za potravinářskou pšenici není přemrštěná a nevedla by k výraznému zdražení pečiva,“ tvrdí Josef Kubiš z představenstva AK.
Mlynáři jsou ale jiného názoru. „Cena se zvýšit musí. Reálný je však růst řádově o deset procent, ne o třicet, jak by tomu bylo u ceny pšenice 3800 korun za tunu,“ řekl generální ředitel společnosti Odkolek Ivan Flek. „Není to o tom, že zpracovatelé okrádají zemědělce, i my jsme v podobné situaci. Tak prudké zvednutí cen by ale nikdo ekonomicky nezdůvodnil,“ tvrdí.
V minulých dnech všichni vyčkávali na rozhodnutí SZIF. Potravinářská pšenice se neprodává, shodovaly se zprávy z regionů. „Zemědělci k nám obilí vozí, protože ho nemají kde uskladnit. Jsme dohodnuti, že pšenice se přesune na intervenční nákup, pokud ho stát vyhlásí,“ uvedl den před jednáním prezidia fondu Miroslav Zobal, ředitel společnosti Tagrea a předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN.
Podle Michala Pospíšila z Asociace soukromého zemědělství ČR by intervenční nákup v českém podání nebyl skutečnou pomocí, naopak. „Intervenční cena by se týkala jen asi pětiny z celkového tuzemského obchodu s obilím. Průměrná cena všech obilovin, kterou zemědělec loni dostal, byla odhadem 2700 korun za tunu. Letos by to bylo podobné,“ domnívá se Pospíšil.
Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil zpřesněnou prognózu sklizně k 15. červenci. Odhadovanou sklizeň základních obilovin snížil z červnových 5,6 milionu tun na 5,3 milionu. Půjde tak o nejnižší úrodu od roku 1970, kdy se sklidilo necelých 4,7 milionu tun. Proti loňsku má být produkce obilí nižší o 13 procent. Zatímco v červnu statistikové u základních obilovin předpokládali průměrný hektarový výnos 4,1 tuny, nyní odhad upravili na 3,9 tuny. U pšenice ozimé očekávají produkci necelých 2,27 milionu tun, což je téměř o 39 procent méně než v minulém roce. Naopak jarního ječmene by se mělo sklidit v porovnání s loňskem přibližně o 38 procent více – 1,77 milionu tun. Nejvyšší hektarové výnosy ozimé pšenice a ječmenů zjistila statistika u pěstitelů v řepařské výrobní oblasti. ČSÚ ponížil také odhadovaný výnos u řepky z červnových 1,97 na 1,78 tuny z hektaru, takže produkce by měla dosáhnout 445 tisíc tun. Proti předchozímu roku to znamená pokles o 37 procent.
Nižší odhadovanou produkci základních obilovin a řepky ovlivňuje podle statistiků především výrazně nižší výměra ozimů a jejich špatné přezimování. V komentáři k odhadu sklizní ČSÚ také uvádí, že nelze opomíjet ani další důvody, jako například každoroční přetížení půd obilovinami, řepkou, užití odrůd obilovin riskantních pro naše klimatické podmínky. K těmto příčinám se od února přidal vláhový deficit, který později doplnily vysoké teploty. Podle Českého hydrometeorologického ústavu je letošní rok extrémně suchý od samého počátku. Průměrná letošní červnová teplota je druhá nejvyšší od roku 1811.
Chudá úroda řepky se projeví na dodávkách pro SZIF k výrobě metylesteru řepkového oleje. „Z potřebných 230 tisíc tun řepky je nasmlouváno jen 116 tisíc tun. Z důvodu zásahu vyšší moci fond ale pravděpodobně nakoupí pouhých 60 tisíc tun,“ uvedl Záhorka. Prezidium ve čtvrtek schválilo návrh novely vládního nařízení č. 86/2001 Sb., kterým se mění podmínky programu půdy uváděné do klidu. Úpravu si vyžádalo dřívější rozhodnutí snížit procento olejnatosti pod 40 procent minimálně na 36 procent. „Novela má fondu také umožnit nakoupit chybějící množství řepky formou výběrového řízení jak z volného trhu, tak na plodinových burzách,“ doplnila mluvčí. SZIF do návrhu zahrnul rovněž zvýšení horní hranice finanční kompenzační podpory na hektar orné půdy neuváděné do klidu, a to ze současných 600 na 1000 korun. Zároveň prezidium SZIF odsouhlasilo doplatek této podpory do výše 600 korun na hektar a podle Slukové ho neprodleně vyplatí.