Stát přichází v důsledku černého trhu s vínem ročně zhruba o 2,5 miliardy korun. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Podle studií, které si svaz nechal vypracovat, skončí na tuzemském trhu zhruba 100 milionů litrů nezdaněného vína ročně. Svaz vinařů se proto připojuje k návrhu senátora Jana Hajdy, který je předsedou senátního zemědělského výboru
Sudové víno se v České republice prodává podle zjištění svazu zhruba na 30 tisíc místech. Takové množství prodejců není možné za současných právních předpisů podle Nyitraye uhlídat.
Černý prodej vína má podle něj několik podob. "Zaprvé, je to prodej vína, které je dovezeno načerno, načerno prodáváno, nezatíženo daní z přidané hodnoty a následně zisky z toho nejsou zatíženy ani daní z příjmu," uvedl. Nelegální prodej podle něj vytváří prostor, aby se prodávalo pančované nebo falšované víno. "Pančované víno je víno, které je nějakým způsobem nedovoleně upravováno, buďto přidáním vody, glycerolu, syntetických barviv, cukru a jiných látek," popsal praktiky podvodníků. Falšované víno je takové, které bylo vyrobeno v zahraničí, je však vydáváno za produkt domácích vinařů.
Podle Nyitraye by se víno od domácích vinařů mohlo kromě vlastních sklepů či prodejen mohlo prodávat ve vinotékách či vinárnách jako dosud. Tato prodejní místa však budou muset s konkrétním vinařem uzavřít smlouvu, která bude sloužit jako certifikát o původu vína. "Tudíž bude zaručeno, že oba dva subjekty půjdou ze svou kůží na trh a nedovolí, aby jim někdo zkazil renomé," poznamenal.
Svaz podle něj má celkem 22 opatření, která by černý trh měla omezit. Základem by mělo být zamezení pašování vína do České republiky. Problematické jsou především černé dovozy z ostatních států EU. Podléhají totiž výrazně liberálnějšímu režimu, než dovozy ze třetích zemí a jsou nyní takřka nekontrolovatelné.
Obaly na jedno použití
Omezit černý trh by podle Nyitraye měl mimo jiné i zákaz prodeje vína z opakovaně plnitelných sudů. "To je jeden z kamenů úrazů, kdy se nádoby, ze kterých se to prodává opětovně plní, je to nádoba, která je velice náchylná na to, aby se s vínem manipulovalo," uvedl Nyitray a zdůraznil, že tuzemští vinaři nechtějí omezovat dovoz vína do Česka. Jediné, co by se mohlo změnit je forma jeho prodeje. Víno z dovozu by se namísto z opakovaně plnitelných sudů mohlo prodávat například z takzvaných "bag in boxů" čili krabic, uvnitř nichž je plastový sáček s ventilem. Toto balení neumožňuje opakované plnění vína.
Bouřlivé debaty ve vinařském oboru vzbudila nedávná informace o tom, že by chystaná vinařská novela mohla radikálně omezit prodej sudového vína například ve vinotékách. Podle Hajdy však jeho návrh nebude omezovat prodej domácích sudových vín, ale měl by zlepšit kontrolu a bránit falšování a prodeji v nevyhovujících prostorách. Podle ministerstva zemědělství je omezení prodeje sudového vína pouze jednou ze tří možných variant, jak se s jeho falšováním vypořádat. Kterou úřad vybere není zatím známo. První z nich počítá s tím, že stáčené víno bude možné prodávat pouze u výrobce vína, tedy u vinaře ve sklepě. Druhou variantou je prodej vína v obalech, které nebude možné falzifikovat, třetí má být posílení kontrol.
Právě sudová vína jsou v posledních letech jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů, což dokazují data Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Téměř třetina ze 471 inspekcí loni kontrolovaných vzorků sudového vína neprošla loni kontrolou. Předloni byl podíl nevyhovujících vzorků stejný. Novela má proto mířit na ty, kteří šidí spotřebitele, a buď vína ředí, nebo vydávají levná cizí vína za moravská, řekl k tomu ředitel odboru komunikace MZe Hynek Jordán.
Malí vinaři sdružení ve Vinařské asociaci nicméně vidí za snahou regulovat vinotéky záměr velkých vinařství vytlačit je z trhu. "Velcí vinaři by chtěli získat tento segment trhu pro sebe, proti tomu se musíme bránit," sdělil Petr Marek z asociace. Byť malá vinařství sudová vína téměř nevyrábí, jsou pro ně vinotéky klíčovými odběrateli láhvových vín. Pokud by vinotéky musely přestat prodávat sudová vína, přišly by až o 70 procent tržeb, což by vedlo k jejich likvidaci. Malí vinaři by tím přišli o klíčový distribuční kanál.
Spotřeba vína je v České republice výrazně vyšší, než produkce. Čeští a moravští vinaři jsou schopni z domácích vinic zásobit zhruba jen pětinu trhu, zbytek se musí dovážet. Pokud chtějí tuzemští vinaři prosperovat, musí být podle Marka řešení koncepčnější. Malí vinaři, kteří se specializují především na kvalitní, přívlastková vína se nesnaží podbízet nízkými cenami, naopak hodlají cenu moravských vín zvyšovat.
