24.06.2009 | 11:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Češi podpořili biotechnologie

Roky se i v médiích objevují příspěvky o užitečnosti či naopak škodlivosti geneticky modifikovaných organismů, zejména zemědělských plodin. Co na tom, že se mnoho genetickým inženýrstvím získaných odrůd pěstuje již delší dobu v různých zemích světa. Mnohé země Evropské unie neslyší na vědecké ani ekonomické argumenty a řídí se pouze pocity jednostranně informované veřejnosti. Na druhé straně sílí varování, že odmítáním nových biotechnologií hrozí Evropskému zemědělství zaostávání a ztráta konkurenceschopnosti. Příspěvkem české vědy k této diskusi je nedávno vydaná Bílá kniha geneticky modifikovaných plodin.

Jak podtitulek této publikace, o níž jsme již informovali v minulém čísle Zemědělce, říká, jde o vědecký názor českých výzkumníků pracujících řadu let s geneticky modifikovanými organismy (GMO). Příznačné je již motto knihy, které říká: „Historie významných lidských objevů ukazuje, že fundamentalistická ideologie, ignorance a ziskuchtivost často potlačují pravdu, ale jen po určitou dobu. Tato kniha byla připravena s přáním zkrátit období falešných obav z GM plodin v Evropě.“
Kniha shrnuje legislativu Evropské unie z této oblasti, politické pozadí některých zákazů a hlavně přináší v krátkých článcích zkušenosti českých vědců z práce s GM plodinami. Jejími editory jsou František Sehnal, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR, a Jaroslav Drobník, profesor Univerzity Karlovy a představitel nevládní organizace Biotrin.
Dva dobré důvody Dva důvody vedly podle Františka Sehnala české vědce k napsání zmíněné publikace. První označil Sehnal za morální. Vědci, jak uvedl, cítí, že GM plodiny jsou odsouvány stranou z politických důvodů. Druhým důvodem je výzva Evropské komise směřovaná na Evropský úřad bezpečnosti potravin (EFSA), aby ve spolupráci s dalšími pracovišti připravil podklady pro eventuální změny legislativy. K vydání publikace si vědci záměrně vybrali dobu českého předsednictví unii.
Zjevné výhody O výhodách GM plodin jsme již mnohokráte informovali na našich stránkách a mnozí z našich čtenářů si je již měli možnost ověřit v praxi. GM plodiny se jeví jako jedna z reálných možností, jak obstarat potraviny pro raketově rostoucí počet obyvatel Země při ubývajícím podílu zemědělské půdy. Pěstování GM plodin šetří pohonné hmoty (většinou není třeba tolik pojezdů po poli) a snižuje množství aplikovaných pesticidů. Kromě odolnosti proti škůdcům a herbicidům je možné genetickým inženýrstvím také získat odrůdy s požadovanými vlastnosti (zvýšeným obsahem určité látky apod.) a také odolné proti klimatickým změnám, zejména proti suchu či naopak přemokření nebo střídání obou extrémů.
Zavíječ a bázlivec V polních podmínkách normálního pěstování máme u nás, jak připomněl František Kocourek, ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby, zkušenosti pouze s Bt kukuřicí, která je odolná proti zavíječi kukuřičnému. Nebezpečí tohoto škůdce je kromě faktického snižování výnosů i v tom, že poškozením rostliny i klasu otevírá cestu toxinogenním plísním. Jde zejména o fuzária, přičemž se podle Kocourka zjistilo, že druh této plísně nejvíce vázaný na zavíječe, je také nejvíce toxinogenní. Kromě GM odrůd jsou další možností obrany proti tomuto škůdci insekticidy, které však nejsou selektivní a na rozdíl od Bt kukuřice ovlivňují a likvidují hmyzí populaci. V úvahu přichází také biologická ochrana, která je však finančně i jinak velmi náročná. Potenciální riziko vzniku na Bt toxin odolného zavíječe označil Kocourek za velmi nízké. Ani dlouhodobé pěstování Bt kukuřice u nás podle něj neprokázalo vliv na úrodnost půdy, půdní mikroorganismy i společenstva členovců. Ve srovnání s klasickou kukuřicí je výnos Bt odrůdy o 10 až 15 (výjimečně až o 25) procent vyšší. Při chemické ochraně kukuřice je navíc dobu postřiku insekticidem třeba pečlivě zvolit tak, aby zasáhl housenky zavíječe před tím, než se zavrtají do stonků nebo palic. Pak je již neúčinný, upozornil Josef Soukup, vedoucí katedry ekologie a biometerologie České zemědělské univerzity. To samozřejmě v případě Bt kukuřice odpadá.
Zavíječ není jediným škůdce, který ničí kukuřici. I u nás se již začíná šířit bázlivec kukuřičný, který škodí na kořenovém systému plodiny. Krátkodobou obranou je moření semene. Účinnost insekticidů také není velká. GM odrůda odolná proti němu již ve světě existuje.
Odolnost proti herbicidům
Bt kukuřice reprezentuje jeden typ GM plodin, a to odolných proti nějakému škůdci, připomněl Soukup. Druhým typem jsou GM plodiny odolné vůči neselektivním herbicidům a další možností je kombinaci obou předchozích. Celosvětově podle Soukupa se nejvíce šíří pěstování GM plodin odolných proti určitému herbicidu. Výhodou navíc je to, že postřik je možné aplikovat až v době, kdy se porost plodiny zapojí a poskytne místo zlikvidovaných rostlin plevelů úkryt fauně, která na poli žije. Je to přístup, který je šetrný nejen k živočichům, ale také chrání půdu před erozí.
Nejsou jen aplikace v zemědělství Geneticky modifikované organismy se neuplatňují jen v zemědělství. Od první pokusů na počátku sedmdesátých let minulého století uplynula již řad let, během nichž GM mikroorganismy bez jakékoliv odezvy veřejnosti produkují enzymy pro potravinářství a účinné látky pro farmaceutický průmysl. Podle Luboše Babičky, vedoucího katedry kvality zemědělských produktů, se dnes takto vyrábí například 75 procent enzymů pro potravinářství a přes 70 procent inzulínu pro humánní medicínu. Bez biotechnologie se neobejde ani zdravotnictví. GMO či jejich produkty se uplatňují i při testování či diagnostice různých chorob. Biotechnologie stojí v pozadí včasného rozpoznávání dědičných onemocnění či některých nebezpečných infekčních nemocí.
Počáteční liberální přístup vystřídala tvrdá opatření
Podle Jaroslava Drobníka byl přístup Evropy ke GMO zpočátku celkem liberální. Na začátku osmdesátých let minulého století byl dokonce zamítnut návrh speciální směrnice pro ně. „Situace se změnila v okamžiku jejich vstupu do zemědělství,“ konstatoval Drobník. Přes protest vědců, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny, se prosadila speciální legislativa pro GMO. Tím vznikl dojem, že tyto organismy s sebou nesou mimořádné riziko, které nehrozí při jiných metodách šlechtění, a to ani například u odrůd získaných ozářením. Nutno poznamenat, že obavy veřejnosti přivítalo zejména Generální ředitelství pro obchod Evropské komise. Daly mu totiž spolu s přísnou legislativou k dispozici tzv. netarifní překážky obchodu, tj. staly se jednou z bariér zamezujících dovozu zemědělské produkce zejména z USA. Přístup ke GM organismům v Evropské unii se tedy postupem doby měnil, a to z počátečního liberálního až po období zákazu. Schvalování nových GM odrůd je v unii velmi zdlouhavé a přístup k těmto plodinám je zpolitizovaný.
Nejde jen o ztrátu konkurenceschopnosti zemědělství unie, které nevyužíváním nových biotechnologií za světem zaostává. Drobník připomněl, že problém pocítili farmáři zejména po vypuknutí nemoci šílených krav. Jedním z obranných opatření je totiž doposud trvající zákaz zkrmování masokostních mouček, a to nejen přežvýkavci, kteří jsou na toto onemocnění citliví, ale i monogastry, tedy prasaty a drůbeží. Jako náhrada těchto levných živočišných bílkovin se používá sója a země Evropské unie jsou z velké části závislé na jejím dovozu ze zahraničí. Právě sója je plodinou, jejíž GM odrůdy jsou celosvětově nejvíce rozšířeny. Podle unijní legislativy nesmí žádná dodávka sóji, ani konvenční ani GM, obsahovat ani sebemenší příměs GM odrůdy neschválené v EU. Při rozměrech kontejnerů zámořských lodí, v nichž se sója dopravuje, je to prakticky nesplnitelná podmínka. Proto se dodavatelé proti nebezpečí, že bude jejich zásilka odmítnuta, pojišťují, což dodávanou sóju zdražuje.
Příklady českých pokusů 

Střevlíkům nevadí Vědci prověřovali účinky tří různých strategií používaných v boji proti zavíječi kukuřičnému na populace střevlíků žijících v porostech kukuřice. Porovnávali porosty Bt kukuřice, kukuřice ošetřené vosičkou rodu Trichogramma a porosty ošetřované insekticidem. (Trichogramma je parazitoid, který klade svá vajíčka do vajíček hostitelských druhů motýlů, v nichž probíhá celý jeho vývoj. Líhnoucí se dospělci znovu vyhledávají hostitelská vajíčka a v porostu se dále množí.) Výsledek dvou tříletých studií neukázal rozdíl v bohatosti druhů nebo jejich zastoupení mezi použitými způsoby ochrany či sezónami. Pěstování Bt kukuřice nemělo tedy na daných pozemcích vliv na společenstva střevlíků.
Chrání i při skladování
Další skupina českých výzkumníků prokázala, že zrna hybridu Mon 810 Bt kukuřice jsou méně poškozena škůdci, zejména zavíječi v průběhu skladování.
Zkušenosti s řepkou Geneticky modifikovaná řepka tolerantní k herbicidům se u nás pokusně pěstuje od konce devadesátých let. Během této doby vědci nezjistili žádný případ přenosu genu odpovídajícího za zmíněnou toleranci. Semena řepky jsou schopná v půdě přežívat po mnoho let. Poměrně dobrých výsledků v předcházení růstu řepky na poli v dalším roce se dosáhlo, pokud se však semena z výdrolu nechala po sklizni vyklíčit a pak se rostlinky zlikvidovaly agrotechnickým zásahem, a to i herbicidem v době, kdy jsou na něj nejcitlivější. Efekt se zvýšil, pokud se pole po řepce oselo plodinami s hustým porostem, tedy obilninami nebo vojtěškou. Po pěti letech na pokusných polích žádná GM ani normální řepka nerostla, popřípadě byl její výskyt velmi malý.
Škodí - neškodí
Zkoumáním vlivu na život v půdě, na které se pěstovala Bt kukuřice i konvenční odrůda, a do níž se zaoraly zbytky po sklizni, se zjistilo, že Bt kukuřice má škodlivý vliv na destruenty (organismy, které se podílejí na odbourávání rostlinných zbytků v půdě). Tento efekt je jen malý nebo omezený v počátečních stádiích odbourávání a v dlouhodobých polních pokusech nepostřehnutelný.
Aby brambory nesládly
Pokud by se brambory mohly skladovat při nízkých teplotách, jejich trvanlivost, a tedy doba použitelnosti na zpracování by se značně prodloužila a mohly by se zpracovávat na chipsy, hranolky a podobné výrobky po celý rok. Jak známo, brambory však při nízkých teplotách sládnou. Zvýšený obsah cukru vede při smažení ke vzniku většího množství nežádoucích produktů Maillardovy reakce (brambory více hnědnou a vzniká větší podíl ze zdravotního hlediska problematického akrylamidu). Čeští vědci aplikovali do tří odrůd brambor gen odpovědný za tvorbu enzymu důležitého pro rozklad škrobu z mléčné baktérie používané v mlékárenství pro výrobu jogurtu. V hlízách takto upravených brambor se obsah redukujících cukrů po skladování při nízkých teplotách ve srovnání s hlízami z geneticky nemodifikovaných plodin snížil podle odrůdy o 33 až 80 procent.
Jak na lýkožrouta Genetické inženýrství by mohlo pomoci vyřešit i problémy, kterým majitelům lesa způsobují kůrovci. Nasvědčují tomu pokusy českých výzkumníků s GM smrkem ztepilým, do jehož genomu byl uměle vložen gen z baktérie Bacillus thuringiensis, produkující toxin, působící proti tomuto škůdci. (Gen z této baktérie obsahuje také Bt kukuřice – odtud je ostatně i zkratka Bt.)

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down