Češi se o unii stále více zajímají

Zastoupení Evropské komise v České republice zveřejnilo národní zprávu Eurobarometr 63. Toto je v pořadí druhá národní zpráva od vstupu České republiky do Evropské unie.
Eurobarometr z jara 2005 odhalil některá velmi překvapivá zjištění, která dokazují, že se Češi o Evropskou unii zajímají stále více. K tomu samozřejmě patří i její kritičtější hodnocení.
Průzkum, který probíhal rok po přistoupení České republiky do Evropské unie ukázal, že většina Čechů členství hodnotí pozitivně, neboť se domnívají, že jim přináší výhody (56 procent).

To představuje zlepšení o 14 procentních bodů v porovnání s posledním Eurobarometrem z podzimu roku 2004. Tyto výhody spatřují zejména v možnosti svobodně cestovat jak ve svém volném čase a na studia, tak i za prací, což přitom pracovní trhy většiny členských států Čechům zatím neumožňují. Na Evropskou unii pohlíží jako na organizaci, která je schopná jim zajistit mír a ekonomickou prosperitu. Nicméně s unií si spojují i některé negativní pojmy, jako například nadměrnou byrokracii, či vysokou nezaměstnanost.
Dalším zajímavým zjištěním je, že zatímco Češi nedůvěřují svým národním institucím (v případě české vlády a českého parlamentu tato podpora tvoří 23, respektive 17 procent), institucím Evropské unie důvěřují ve větší míře. Evropské komisi důvěřuje 46 procent a Evropskému parlamentu 51 procent respondentů. Těmito čísly se Češi nijak nevymykají evropskému průměru.
Jestliže Češi jako výhodu vstupu do Evropské unie vidí ekonomickou prosperitu, je jen logické, že hodnotí pozitivně situaci evropského hospodářství. O tom, že se evropskému hospodářství daří, je přesvědčeno 62 procent Čechů. Tato podpora je v kontrastu se zbytkem Evropy, kde evropskou ekonomiku jako dobrou hodnotí pouze 45 procent jejích obyvatel. Jestliže Češi evropskou hospodářskou situaci hodnotí pozitivně, při hodnocení jejich vlastní ekonomiky jsou již více kritičtí – jako dobrou ji hodnotí jen 36 procent respondentů, ale i to je nárůst o 18 procentních bodů od posledního šetření na podzim 2004.
Eurobarometr se samozřejmě zabýval i aktuální tématikou evropské ústavy, jejíž podpora mezi Čechy od posledního šetření na podzim 2004 klesla o 19 procentních bodů na 44 procent. Příznivci evropské ústavy tento dokument hodnotí jako nezbytný pro další budování Evropy (56 procent), kdežto její odpůrci ji odmítají ze strachu před ztrátou národní suverenity (42 procent). I přesto, že jen 11 procent Čechů tvrdí, že je seznámeno s obsahem ústavy (77 procent tvrdí, že o jejím obsahu ví jen velmi málo), většinou se Češi k volebním urnám v případě referenda vydají.
Současně s prudkým poklesem podpory ústavy zaznamenal Eurobarometr v České republice vysoký nárůst zastánců myšlenky „vícerychlostní“ Evropy. Tento termín je užívaný pro označení metody rozdílné integrace, kdy určitého společného cíle dosáhne nejprve část členských států, která je toho schopna a má i politickou vůli, přičemž se předpokládá, že ostatní země budou následovat později. Češi se k tomuto konceptu „vícerychlostního“ budování Evropy staví pozitivně – 53 procent České populace ho podporuje, což představuje nárůst o 17 procentních bodů oproti loňskému roku a to je vůbec nejvyšší nárůst ze všech členských zemí.
Češi v Eurobarometru z jara 2005 jasně dali najevo, jak si představují nejen svoji vlastní budoucnost, ale i budoucnost Evropské unie jako takové. Její vývoj směrem k politické unii si přeje plných 65 procent Čechů, což je nárůst o 4 procentní body oproti loňskému průzkumu a o plných 7 procentních bodů více než je celoevropský průměr. Eurobarometr tedy potvrdil jakýsi paradox, kdy si většina obyvatel sice přeje rychlejší evropskou integraci, ale podpora evropské ústavy, která by ji umožnila, prudce klesla.
Stejně kladně se Češi staví i k otázce společné zahraniční politiky (65 procent ji podporuje) a ke společné obranné a bezpečnostní politice – ta má podporu 88 procent české populace. Touto jasnou podporou se Česká republika v Evropě řadí mezi největší zastánce těchto společných politik (evropský průměr je 67, respektive 77 procent).
Jestliže by Češi měli rozhodnout o budoucích prioritách Evropské unie, zvolili by boj proti nezaměstnanosti, bídě, sociálnímu vyloučení a boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami. Otázka udržování míru a bezpečnosti v Evropě i nadále pro Čechy zůstává důležitá.