Česká půda do evropských rukou?

Dosud jsme spíše slýchali „Česká půda do českých rukou“ a vláda vyzdvihovala jako svůj úspěch, že vyjednala sedmileté přechodné období, po které bude platit zákaz prodeje zemědělské a lesní půdy cizincům. Nedávno se ale provalilo, že tomu tak není.

Poslanecká sněmovna se nyní dodatečně pokouší zpřísnit podmínky, za nichž budou moci sedláci z Evropské unie u nás nabývat půdu. I koaliční poslanci ale připouštějí, že jejich snaha může být v rozporu s přístupovou smlouvou s EU, která je právně nadřazená.
Na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou příslušníky jiného členského státu unie a chtějí se usadit a bydlet v České republice, se při nabývání zemědělské a lesní půdy nevztahují jiné postupy než na státní příslušníky ČR. V tomto duchu Špidlova vláda podepsala smlouvu o přistoupení naší země k EU. I poté ovšem vládní činitelé tvrdili, že vyjednali sedmileté moratorium.

„My jsme před vstupem do Evropské unie vyjednali sedmileté období, to znamená sedmileté moratorium na prodej zemědělské půdy Evropanům. To si myslím, že je určitá ochrana našich zemědělců před sílou evropského kapitálu.“
Slova ministra zemědělství Jaroslava Palase v televizním pořadu Směr Evropa, který Česká televize odvysílala loni 12. října (záznam je uveden na webové stránce ministerstva zemědělství).

„Určitě bylo v zájmu ČR vyjednat sedmileté přechodné období pro zákaz prodeje půdy cizincům. Svědčí o tom jak průzkumy veřejného mínění, tak i snaha vlády, která se k tomuto opatření hlásila. Pokud se tak nestalo, jde o poškození národních zájmů a měli bychom vědět, kdo selhal,“ zdůrazňuje poslanec za ODS Miloslav Kučera. Jak říká, premiér Vladimír Špidla i ministr Jaroslav Palas lhali, když tvrdili, že existuje sedmiletý zákaz. „Osobně si myslím, že zde selhal hlavní vyjednavač Pavel Telička, ale na to by měl odpovědět předseda vlády,“ dodává Kučera. Očekával, že tato otázka přijde na přetřes na úterní mimořádné schůzi sněmovny, kterou si ODS vynutila proto, aby Špidla vysvětlil výběr eurokomisaře i obsazování dalších postů v unijních orgánech.

Stínový ministr zemědělství ODS Jiří Papež: „Vláda neustále tvrdila, že vyjednala přechodné sedmileté období pro nákup zemědělské půdy cizinci a dokonce to označovala za svůj úspěch. Nyní se ukázalo, že nic takového v přístupové smlouvě není a vláda prostě neříkala pravdu. Celou blamáž, kterou hrála s českou veřejností, nyní potvrdila schválením novely devizového zákona.“

Pravda o přechodném období vyplavala na povrch při projednávání novely devizového zákona ve sněmovně. Do vládní předlohy proto poslanci doplnili ustanovení, kterým se snaží situaci zachránit. Poslední únorový pátek schválili návrh novely, podle níž si občan EU bude moci v tuzemsku pořídit půdu, pokud bude registrován jako zemědělský podnikatel podle nedávno novelizovaného zákona o zemědělství. Navíc musí mít v Česku alespoň tři roky trvalý pobyt.
Právě podmínku tříletého pobytu prosadil ve sněmovním zemědělském výboru jeho místopředseda Petr Zgarba (ČSSD). „Vadilo mi, že se celou dobu mluvilo o sedmiletém přechodném období a to ve skutečnosti není. Hledal jsem proto ve spolupráci s ministerstvem zemědělství cestu, jak doplnit nějaké omezení pro nákup půdy,“ vysvětlil. Lituje, že se nepodařilo v novele zákona o zemědělství schválit přísnější požadavky na vzdělání podnikatelů, protože 150hodinový kurs podle něho není téměř žádnou překážkou pro nově příchozí zemědělce. „Dánsko, Francie i řada jiných zemí unie má podstatně tvrdší podmínky pro zahájení podnikání v zemědělství,“ tvrdí Zgarba a souhlasí s tím, že Česko si tyto podmínky vyjednalo špatně. „Základ problémů našeho zemědělství a venkova ale založily asociační dohody,“ dodává.
„Možná jsme dosazením tříletého trvalého pobytu šli trochu za hranu přístupových dohod, ale stejně tak to mají i ostatní nové členské země,“ uvedl místopředseda zemědělského výboru Jan Grůza z KDU-ČSL. Uvědomuje si, že Senát může mít na tento doplněk jiný pohled a navrhne jeho vyřazení.
Vláda podle poslankyně Veroniky Nedvědové (ODS) mystifikovala veřejnost, když pořád tvrdila, že vyjednala sedmileté přechodné období. „Tři roky trvalého pobytu, které sněmovna do devizového zákona dopsala, jsou ale jen šidítko, které ve skutečnosti nebude možné naplnit,“ je přesvědčena. Doplnění požadavku na registraci nových podnikatelů podle zemědělského zákona považuje za schůdné, nesmí však obsahovat známky diskriminace. „Jinak se může stát, že nám pak EU shodí celé sedmileté moratorium,“ upozorňuje.
Občanští demokraté jako jediní hlasovali ve sněmovně proti takto upravené novele devizového zákona. „Důvodem nebyly ony tři roky, s nimi jsme v zemědělském výboru souhlasili. Byli jsme proti zákonu jako celek i proto, že se nám nepodařilo při otevření zákona o prodeji státní zemědělské půdy zrušit restituční tečku,“ řekla Nedvědová. Nelíbí se jí, že naši občané, pokud si do dvou let od novelizace uvedeného zákona nevyberou pozemky, dostanou chabou finanční náhradu a půda bude nabídnuta cizozemcům. „Naši občané tak budou v nevýhodě,“ kritizuje poslankyně.
Tím, že vládní poslanci odmítli odstranit tzv. restituční tečku, končí tato vláda podle stínového ministra Papeže ochranu českých občanů, kteří čekají na vypořádání svých restitučních nároků. „Sám fakt, že patnáct let po sametové revoluci, nejsou tyto nároky vypořádány, je skandální. Zodpovědnost za to nesou ministři zemědělství, kteří od té doby zaujímali tento post. Byli to výlučně ministři z řad dnešní vládní koalice, tedy KDU-ČSL a ČSSD,“ připomíná Papež. Upozorňuje, že právě občané EU budou moci díky schválené novele devizového zákona a přístupové smlouvě nakupovat majetek, který by měl být rezervován pro české občany, čekající stále na vypořádání svých oprávněných nároků.
Pokud ani senátoři nenavrhnou při projednávání novely devizového zákona zrušení restituční tečky, chtějí se poslanci z ODS obrátit na Ústavní soud. Proto měli výhrady i k úpravě, kterou do zákona o prodeji státní půdy prosadil poslanec Grůza.
„Šlo o to sjednotit výklad, když není známý vlastník pozemku. V takovém případě se na tři měsíce vyvěsí výzva na úřední desce obecního úřadu a pokud se nikdo neohlásí, stane se půda státní,“ objasnil Grůza změnu, s níž ve sněmovně uspěl. Kdyby se vlastník dodatečně objevil, dostane pak finanční náhradu od státu.

Co si vyjednaly jiné přistupující země
Maďarsko si dohodlo sedmiletý zákaz pro nabývání zemědělské půdy fyzickými osobami, které v této zemi nemají bydliště, ani nejsou maďarskými státními příslušníky, a právnickými osobami. Stejná práva jako maďarští občané budou mít státní příslušníci jiného členského státu Evropské unie tehdy, pokud mají bydliště a jsou činní v zemědělství v Maďarsku nepřetržitě nejméně po dobu tří let.
Polsko má dvanáctileté přechodné období. Stejným metrem jako Polákům se bude měřit občanům z jiných členských zemí EU tehdy, pokud se jako samostatně hospodařící zemědělci usadí v Polsku, kde musí mít trvalé bydliště a budou si tu pronajímat půdu jako právnické nebo fyzické osoby nepřetržitě po tři roky. V osmi vyjmenovaných vojvodstvích se tříletá doba bydlení a pronájmu dokonce prodlužuje na sedm let.
Slovensko si vyjednalo sedmiletý zákaz prodeje půdy osobám, které tam nebydlí. Nakupovat pozemky budou moci soukromí zemědělci, kteří na Slovensku minimálně tři roky bydlí a současně po tuto dobu hospodaří.
Ve všech zemích, tedy i u nás, se tato přechodná opatření do konce třetího roku po dni přistoupení k EU přezkoumají. Rada může na návrh Evropské komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období. Naopak, pokud země dostatečně prokáže, že po uplynutí přechodného období se vážně naruší trh se zemědělskou půdou, může ho komise prodloužit nejvýše o tři roky.

Zemědělci slibům moc nevěří
„Pro nás je to likvidační,“ komentuje neochráněný prodej půdy Evropanům Vladimír Tůma, jednatel a ředitel s. r. o. Agro and Kombinát Žandov, který zprivatizoval část majetku bývalého státního statku Cheb. „Koupili jsme stáje za sto milionů korun a k tomu techniku, postupně ale přicházíme o půdu. Žalujeme proto stát za znehodnocení majetku,“ uvedl Tůma s tím, že jde o zoufalý pokus, jak upozornit na tristní situaci. Žandovská společnost původně hospodařila na 5000 hektarech zemědělské půdy, nyní má už o 1500 hektarů méně. „Při nákupu státní půdy soutěžíme s Němci a Holanďany, ale jak můžeme obstát, když je proti nám zahraniční kapitál?“
„Kdo chce, půdu si tady stejně koupí,“ míní soukromý zemědělec Gabriel Kužel z Chebska. Přestože sám přichází o pronajaté pozemky, a jak říká, bojuje stejně jako ostatní zemědělci o každý metr, v prodeji půdy cizincům by nebránil. „Není problém založit firmu. Spíš by nám pomohl dokonalejší zákon o prodeji státní půdy,“ poznamenává.
„Těm, kteří na pronajatých pozemcích roky hospodaří, nedal stát moc velké šance, aby se k půdě dostali. Pokud ji může kupovat cizí právnická osoba, tak sedmileté přechodné období stejně nic neřeší,“ tvrdí předseda Okresní agrární komory v Českém Krumlově Václav Jungwirth. „Pokud chce u nás cizinec půdu, lehce ji získá přes českého prostředníka a tomu nikdo nezabrání a ani nechce zabránit,“ dodává. Podle Jungwirtha je zájem o státní půdu na Českokrumlovsku značný, většina kupujících přitom pochází z jiných regionů, zejména z Prahy. „Je ztrátou času zjišťovat, kdo za těmito firmami či sdruženími stojí.“
Ani předkupní právo na 70 procent výměry prodávané půdy zemědělcům nezajistí, že si pronajaté pozemky přednostně koupí na třicetileté splátky. Záleží na pracovišti Pozemkového fondu, jak stanoví nabídku prodávaných pozemků. Někdo může dosáhnout na veškerou půdu, pokud ji fond dává do nabídky po jedné parcele. Hůř je na tom nájemce, z jehož užívaných ploch fond prodává najednou více různě velkých parcel. V letošním roce chce stát prodat 75 tisíc hektarů zemědělské půdy.