Česká republika musí změnit systém vyplácení národních doplňkových přímých plateb. Informoval o tom dnes po jednání s evropskou komisařkou Mariann Fischerovou-Boelovou ministr zemědělství Petr Gandalovič. Takzvané top-up tak MZe bude vyplácet formou platby na plochu, a nikoli na vybrané komodity, jak tomu bylo dosud.
Kvůli změně systému vyplácení dotací panují mezi zemědělci obavy, že kvůli platbě na plochu přijdou o podstatnou část peněz. Podle Gandaloviče však změna většinu z nich nepoškodí. Na novém systému vyplácení ovšem budou tratit ti, kteří chtějí své hospodářství rozšiřovat, a nebo začínají se zemědělstvím od začátku. Ministr upozornil, že změna znamená jeden formulář navíc. Zatímco dosud zemědělci, kteří žádali o dotace, odevzdávali jeden formulář, nyní budou muset odevzdat dva.
Při dosavadním systému se v Česku přímé platby z unie vyplácely na hektary obhospodařované půdy. Loni se tak vyplatilo 8,8 miliardy korun. Národní dorovnání přímých plateb, které loni představovalo 7,3 miliardy korun, se dosud rozdělovalo na skot, ovce, kozy, len, chmel, brambory pěstované pro výrobu bramborového škrobu a zbytek peněz šel na některé plodiny na orné půdě.
"Hodnotím to jako podraz ze strany Bruselu, když nás v tomto období, ještě před přechodem k platbě na farmu, nutí ke změně, ačkoli to nebylo dopředu vyjednáno," řekl ke změně prezident Agrární komory Jan Veleba.
Přechod na platbu na plochu i v národním doplatku povede podle Veleby mimo jiné k dalšímu poklesu stavů hovězího dobytka v tuzemsku. Unie tak podle jeho soudu vytváří prostor pro další růst produkce ve starých členských zemích. "Zvážíme další kroky, ale pravděpodobně se do Bruselu vydáme, abychom vysvětlili naše stanovisko," uvedl.
Tuzemští pěstitelé chmele uvádějí, že změnou přijdou o doplňkovou dotaci 6302 korun na hektar. Příspěvek by tak poklesl až o dvě třetiny z původních 8820 korun na hektar. "Je to další negativní krok proti chmelu. Pěstitelé už takhle čelili propadu tržeb, změna dotační politiky je dalším demotivujícím prvkem. Podniky specializující se jen na chmelovou produkci by mohly i ukončit činnost," uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.
Podobně hovoří i pěstitelé brambor. Při průměrném nebo nižším výnosu by bez dotace nebylo jejich pěstování rentabilní, míní předseda Ústředního bramborářského svazu František Novák. "Pokud škrobárny nezvednou minimální cenu nebo nepovzbudí pěstitele dalšími stimuly, tak si myslím, že bude obrovský problém naplnit národní kvótu na bramborový škrob," řekl.
