17.12.2007 | 01:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

České lesy stárnou a churaví

Stav českých lesů je v porovnání s Evropou stále relativně špatný, vyplývá to ze zprávy o českém životním prostředí za loňský rok. Od roku 2000 sice mírně stoupá počet listnáčů, podíl nepůvodních smrkových porostů je ale stále vysoký a jehličnany tvoří zhruba tři čtvrtiny všech tuzemských porostů. Lesy také stárnou, což se odráží na jejich zdraví.

Ve srovnání s rokem 2000 se u nás výměra starých porostů zřetelně zvýšila. Stromy vysazené před 81 až 120 lety rostou na ploše větší o 9416 hektarů, než před sedmi lety. Porostů přestárlých, tedy starších než 120 let, přibylo na úkor mladších o 26 331 hektarů. Celkem tvoří přestárlé porosty víc než pět procent všech lesů, porosty starší 60 let pak víc než polovinu. Lesy starší 60 let přitom častěji než mladší trpí ztrátou listí či jehličí. Zdraví stromů sledují lesníci v Čechách a na Moravě na celkem 306 monitorovacích plochách. Každým rokem hodnotí 12 až 14 tisíc stromů reprezentujících 28 druhů lesních dřevin. Podle statistik z posledních šesti let zřetelně narůstá množství poškozených stromů. "Trend pokračuje navzdory tomu, že emisní zatížení lesních porostů se v těchto letech výrazně snížilo, což může být důsledek vlivu abiotických faktorů a lesních škůdců na porosty oslabené značným imisním zatížením z minulosti," konstatuje zpráva.
Stabilní je stav stromů v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém, Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina. Počet poškozených stromů roste dlouhodobě v Plzeňském, Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji. Pouze v Královéhradeckém kraji v uplynulém desetiletí počet poškozených stromů mírně klesl.

Výměra lesů roste

Výměra lesní půdy dosáhla loni 2,6 milionu hektarů a oproti roku 2005 stoupla přibližně o 1731 hektarů. Lesnatost České republiky tak činila 33,7 procent. Lesy hospodářské, které slouží k produkci dřeva, zaujímaly loni přibližně tři čtvrtiny celkové rozlohy lesní půdy.
Podíl listnatých dřevin na druhové skladbě českých lesů stoupl k loňskému roku o 1,6 procenta oproti roku 2000. Naopak jehličnanů ubylo o 1,4 procenta, z toho procento činí smrky. Častěji než dřív se v lesích objevuje buk a také dub a jasan.
Jako pozitivní hodnotí zpráva zalesňování zemědělské půdy nevhodné pro zemědělskou výrobu, které je od roku 2004 financováno z horizontálního plánu rozvoje venkova a operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. V roce 2006 bylo takto zalesněno 900 hektarů, což je o 250 hektarů víc než v roce 2005.
Celková těžba dřeva loni meziročně stoupla o 14 procentních bodů na historicky nejvyšší hodnotu, tedy na 17,68 milionu metrů krychlových oproti 15,51 milionu metrů krychlových v roce 2005. Zvýšení těžby se týkalo jen jehličnatých porostů, těžba listnatých dřevin naopak o zhruba 60 tisíc metrů krychlových poklesla. Plocha obnovených lesních porostů se loni oproti předchozímu roku zvýšila o 180 hektarů.

Rekordní zásoby dřeva

Podle výkonného ředitele nadace Dřevo pro život Jan Řezáče má Česká republika rekordní množství dřeva, jeho zásoby v lesích se zvětšují každoročně o tři miliony metrů krychlových. Za posledních deset let se zásoby zvětšily o 70 milionů metrů krychlových. Přesto hrozí, že se stále rostoucí poptávkou nebude mít ČR za 30 let dostatek dřeva. Řezáč vysvětlil, že nejproduktivnější porosty pocházejí z první světové války a v minulých letech byly nedostatečně obnovovány.
Aktuální zásoba dřeva v lesích je odhadována na 668 milionů metrů krychlových. I přes rostoucí těžbu však stále není v ČR plně využíván roční přírůstek, který dosahuje 20,6 milionu metrů kubických.
"Největší hmotnostní přírůst mají 80 až 100 let staré lesy, které se u nás mohutně vysazovaly po první světové válce. V minulých třiceti letech ale výsadba nových lesů poklesla. Demografický vývoj českých lesů je tak podobný jako u populace - je málo mladých lesů, které budou za 30 let v produktivním věku," řekl Řezáč.
Aby se zachoval trvale udržitelný rozvoj českého lesnictví, je podle něj třeba zlepšit obnovu stárnoucích lesů. Staré lesy jsou náchylnější ke klimatickým změnám a útokům škůdců. Stojí před námi otázka, zda tyto porosty dokážeme zužitkovat, dodal Řezáč. Za peníze z těžby starých smrkových monokultur by se podle něj mohly vysázet smíšené lesy, které více zapadají do našich přírodních podmínek.

Stavebníci mají zájem

Poptávka po dřevě u nás neustále roste, především ve stavebnictví. "Podíl staveb na bázi dřeva činí pět procent, přitom ještě před dvěma lety to bylo méně než jedno procento," řekl Řezáč. Například v Německu je podíl dřevěných staveb na rodinných domcích sedm procent, v Bavorsku dokonce až 70 procent, v Rakousku a Švýcarsku deset procent a v USA 60 procent. V Kanadě se dřevostavby podílejí na bydlení až z 80 procent.
Podle Řezáče mezi výhody dřevostaveb patří především rychlost výstavby domu, úspora energií a paradoxně i vysoká odolnost vůči požáru. K nevýhodám je možné při špatné péči o tyto domy řadit například množení plísní. Domky na bázi dřeva podle Řezáče tvoří až 30 procent veškerého vývozu českého stavebnictví. "I kdyby postavily 1000 domečků, tak je to neuživí," řekl Řezáč o situaci těchto firem na domácím trhu. "U nás zcela absentují veřejné zakázky na stavby na bázi dřeva, například školy, úřady, mateřské školky, radnice, a to jak ze strany státní správy, tak ze strany krajských a obecních samospráv," dodal Řezáč.
Josef Smola z České komory architektů připustil, že dřevostavba je zhruba o deset procent dražší, než domek z klasických materiálů.
Řezáč je však přesvědčen, že zájem o dřevo v budoucnu poroste i kvůli závazku České republiky vyrábět do roku 2020 dvacet procent energie z obnovitelných zdrojů.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down