České předsednictví v Radě EU po půlroce skončilo, převezalo ho Švédsko

České předsednictví v Radě Evropské unie 31. prosince po půlroce skončilo, nově je v čele bloku od ledna Švédsko. Předsednictví výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.

Premiér Petr Fiala předsednictví zhodnotil jako úspěšné, pomohlo podle něj prosazovat zájmy českých občanů a ukázalo profesionalitu lidí, kteří se na něm podíleli. Také podle ministra zahraničí Jana Lipavského Česko obstálo a ukázalo, že dokáže vést Evropu. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek uvedl, že ČR dosáhla v každé z priorit poměrně výrazného pokroku, posunout se ale podle něj příliš nepodařilo otázku migrace.

Podle opozice vláda předsednictví nevyužila dostatečně. Například podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka sice tým úředníků úkoly zvládl skvěle, nicméně pracoval s politickými zadáními, kterým chyběla odvaha.

Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko.

Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina. Konsenzus se povedlo najít u přijetí Chorvatska do schengenského prostoru od počátku roku 2023. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down