Česko a další státy tlačí na EU, aby opět odložila pravidla o odlesňování

Evropská komise čelí dalšímu tlaku členských států, aby odložila a pozměnila nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Podle dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters, se k výzvě připojilo 11 států včetně České republiky. Podle českého ministra zemědělství Marka Výborného nařízení pro zemědělce znamená další administrativní zátěž, což je pro něj nepřijatelné.

Nařízení mělo původně platit od konce minulého roku

Původně mělo nařízení platit již od konce roku 2024. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem, některých členských států včetně Česka i části obchodních partnerů sedmadvacítky. Nová pravidla by měla platit od 30. prosince 2025. Odložené nařízení se vztahuje na skot, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení. Minulý týden Evropská komise uvedla, že drtivou většinu unijních zemí ušetří nejpřísnějších kontrol. Skupina 11 zemí v čele s Rakouskem a Lucemburskem ale požaduje, aby unijní exekutiva pravidla dále zjednodušila, a naléhavě žádá o opětovné odložení data platnosti. "Požadavky kladené na zemědělce a lesníky zůstávají vysoké, ne-li neproveditelné. Jsou nepřiměřené cíli nařízení," uvedly země v dokumentu, o kterém nyní v Bruselu debatovali unijní ministři zemědělství. Dokument podepsaly také Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a také Česko. "Jakkoliv nezpochybňujeme globální problém s odlesňováním, tak to není problém, který by zažívala Česká republika či většina států Evropské unie. Ten problém se nachází někde jinde a je potřeba, aby to nemělo dopady na naše chovatele, na naše lesníky, na naše obchodníky," uvedl včera na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Výborný. Evropská komise by podle Prahy měla přehodnotit svůj přístup, zejména snížit zátěž, která s nařízením přichází. "Když budu zcela konkrétní, aktuálně v této oblasti v České republice probíhá zhruba 60 kontrol ročně. Pokud by nařízení v dnešní současné podobě začalo platit, tak kontrol může být až 2500. To je pro mě naprosto neakceptovatelná zátěž," dodal Výborný. Praha podle něj loni nejprve požadovala odklad normy kvůli tomu, že jen pár týdnů před začátkem její platnosti nikdo neměl informace, do jaké kategorie států bude Česká republika zařazena, jaké povinnosti z toho budou vyplývat a nebyl funkční elektronický systém, do kterého by měli data vkládat všichni dotčení obchodníci, lesníci, zemědělci, farmáři a chovatelé. Platnost normy se nakonec posunula a Evropská komise deklarovala, že do poloviny letošního roku vše předloží tak, jak má být. "Nejsem přesvědčen, že by to dneska bylo," uvedl Výborný s tím, že podle analýz by dopady na zemědělce byly obrovské. Evropská komise by podle českého ministra měla celý systém přepracovat a pro země jako je Česko, které neodlesňují, by měla vytvořit takzvanou nulovou kategorii, to znamená, že tamním farmářům nenarostou násobně kontroly a povinnosti. Pokud se tak nestane, od něj i několika ministrů na jednání zaznělo, že by měla Evropská komise celý systém ještě odložit.*