Česko proti reformě nic nenamítá

Kompromisní reforma společné zemědělské politiky je pro Českou republiku přijatelná. Vítaný je zvláště fakt, že se nepodařilo snížit minimální výkupní ceny pro obiloviny. Na druhou stranu mohou členské zeměsi do značné míry rozhodnout, u kterých komodit a v jaké míře oddělí platby od produkce. Uvedl to Tomáš Kreutzer, ředitel odboru pro analýzy a společnou zemědělskou politiku ministerstva zemědělství.

Praha a dalších osm přistupujících zemí kromě Malty v noci na dnešek znovu předložilo EU deklaraci - žádost o záruky, že jejich zemědělské nároky z vyjednávání nebudou zkráceny.
Komisař pro zemědělství Franz Fischler musel nakonec značně změnit klíčový prvek svého reformního plánu, návrh na oddělení dotací od zemědělské produkce. Podle Kreutzera kompromis umožňuje členským zemím si do značné míry rozhodnout, u kterých komodit a v jaké míře oddělí platby od produkce. Jak uvedl, národní státy mají možnost oddělit od produkce dost masivní část přímých plateb. Je tam mnoho možností a mnoho variant. Jen o částečném oddělení jednali ministři již v minulosti. Některé země tvrdily, že úplné oddělení výroby od produkce by ukončilo zemědělskou výrobu v neúrodných oblastech, jejichž farmáři by odtamtud odešli.
Fischler musel rezignovat i na myšlenku pravidelného
snižování přímých plateb a přesun těchto peněz na rozvoj venkova. Tento princip byl podle Kreutzera zrušen a nahrazen takzvanou finanční disciplínou. To je poměrně složitý mechanismus, který bude ještě upřesněn. Pomocí finanční disciplíny by měla EU získat peníze na rozvoj venkova, krácení přímých plateb ale bude složitější a zřejmě méně výrazné, než Fischler chtěl.
Pro Česko to znamená, že nebudou-li procentně kráceny přímé platby, nehrozí, že by se podíl přímých plateb pro české rolníky počítal už ze snížené částky.
Praha vítá i fakt, že se nakonec nepodařilo snížit minimální
výkupní ceny pro obiloviny. Fischler je chtěl snížit a kompenzovat to zemědělcům přímou platbou. Jako úlitbu Francii, která je největším kritikem reformy a z dosavadní CAP nejvíce získává, ale odstranil z návrhu pro Francii nejbolestivější bod, snížení cen obilnin. Původně chtěl o pět procent srazit základní ceny základních obilnin jako pšenice, ječmen a kukuřice.
Na základě reformy ale klesnou minimální výkupní ceny u másla a sušeného odstředěného mléka. U másla tři roky po sobě vždy o sedm procent, čtvrtý rok o pět procent a u mléka tři roky po sobě o pět procent.