V České republice se v posledních projevuje celosvětový trend většího zájmu o potraviny, které odpovídají zdravému životnímu stylu. Jde hlavně o potraviny s deklarovanými zdravotními přínosy nebo výrobky se sníženým obsahem tuků a sacharidů. Kromě toho je ale dnešní český jídelníček jako celek ve srovnání s koncem osmdesátých let podstatně zdravější. Je v něm více ovoce, zeleniny či drůbežího masa. Stoupla také spotřeba celozrnných výrobků, naopak ubylo živočišných tuků. To potvrzují jak údaje ministerstva zemědělství, tak i odborníci na výživu.
„Ve změnách stravovacích zvyklostí se promítly trendy zdravé výživy, ale také vývoj cen a kupní síly obyvatel,“ říká Hugo Roldán z MZe. Vliv má podle něj i to, že lidé více cestují a mají možnost poznávat a srovnávat, jak se kde vaří. Lidé jedí proti konci osmdesátých let téměř o čtvrtinu více ovoce, jehož spotřeba se pohybuje kolem 74 kilogramů na hlavu ročně. Na trhu je především více dovážených druhů, například citrusů a exotických plodů. Konzumace zeleniny, zhruba na 80 kilogramů na osobu za rok, se zvýšila skoro o pětinu. "Za vyspělými zeměmi ale v případě zeleniny a ovoce stále zaostáváme," uvedl Roldán.
"Dá se říct, že Češi jedí výrazně lépe. Problém je, že nezlepšili pouze kvalitu, ale zvedli také kvantitu, a tím se pozitivní efekt snižuje," soudí Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy. Na jedné straně mají lidé nižší hladinu cholesterolu, kvůli větší konzumaci a úbytku pohybové aktivity ale na druhé straně vzrostl počet lidí s obezitou a nadváhou. Ozdravění jídelníčku ale podle něj určitě nastalo. Poklesla spotřeba živočišných tuků, kterých ubylo i ve stejném druhu masa. Zvýšila se například nabídka celozrnných výrobků nebo bezvaječných těstovin.
Masa každý Čech spořádá kolem 80 kilogramů proti 90 kilogramům před rokem 1990. V jídelníčku přitom výrazně ubylo hovězího. Jeho spotřeba je asi třetinová kolem 11,3 kilogramu. Češi také konzumují méně vepřového, zhruba 41 kilogramů na hlavu ročně proti 50 kilogramům v roce 1990. Naopak prudce stoupla spotřeba drůbežího masa z 13,6 kilogramu na loňských téměř 24 kilogramů. Spotřeba mléka u nás po propadu v první polovině 90. let v posledních letech opět stoupá. Loni se zvedla o 1,4 procenta na 223,6 kilogramu na osobu ročně. Stále nestačíme vyspělým zemích EU, kde je nejméně o třetinu vyšší. Od roku 1989 u nás také vzrostla konzumace většiny pekárenských a těstárenských výrobků. Výjimkou je chleba, kterého se sní asi 54,5 kilogramu na osobu ročně, což je proti konci osmdesátých let o čtyři procenta méně. V pečivu si ale stále udržuje rozhodující roli. Spotřeba rohlíků, housek, koláčů, bábovek a dalších druhů pšeničného pečiva naopak stoupla o třetinu na 44 kilogramů na hlavu ročně.
