Přesto, že nárůst stavů masných krav už není tak dramatický jako v minulých letech, je dnes u nás chováno 170 000 krav bez tržní produkce mléka. Zásluhu na tom má poctivá práce chovatelů, kterým se během velmi krátké doby podařilo dostat na špičku v rámci celé Evropy. To je v kontextu vývoje zemí bývalého tzv. východního bloku zcela nevídaný jev. Nemalou částí se na tomto úspěchu podílí také Český svaz chovatelů masného skotu, jenž celý systém šlechtění metodicky řídí a koordinuje.
Pro chov krav bez tržní produkce mléka (BTPM) má Česká republika dobré podmínky. Dostatečné plochy travních porostů v méně úrodných oblastech a příznivé roční úhrny srážek umožňují rozvoj pastevních způsobů chovu skotu. Chovatelé v ČR mají k dispozici 980 tisíc ha trvalých travních porostů, což představuje přibližně 23 % výměry zemědělské půdy.
Z uvedené tabulky (tab. 1) je patrné, že stále dochází k poklesu stavů skotu (index 2004/2010 je 94,2) a rovněž ke změně struktury kategorií skotu.
Zatímco stav dojných krav se mezi uvedenými roky snížil o 68 tis. kusů (16 %), stav krav bez tržní produkce mléka se v tomto období zvýšil o 35 tis. kusů (26 %).
Příčiny lze spatřovat v odbytových potížích v sektoru výroby mléka, dramatickém kolísání výkupních cen, problémy s rentabilitou výroby zvláště u farem, které investovaly velké prostředky do modernizace výroby.
V této souvislosti je však nutné uvést, že odliv do chovu krav bez tržní produkce mléka rozhodně není dán ekonomickou výhodností tohoto sektoru, ale působí spíše jako záchranná síť pro ty farmáře, kteří mají vážné problémy s rentabilitou výroby mléka, ale zároveň nechtějí opustit chov skotu. Tento přechod totiž nevyžaduje žádné zvýšené náklady a rovněž organizační a technické nároky tohoto přechodu jsou minimální. Za pozitivní lze považovat skutečnost, že nedochází k výrazným poklesům stavů krav. Mírné „přelívání“ krav z dojných stád do stád bez tržní produkce mléka je evropský trend.
Je zřejmé, že některé země (jako tradiční producenti hovězího masa) si udržují vysoké stavy krav bez tržní produkce mléka. Patří mezi ně především Španělsko, Francie, Irsko, Belgie, Velká Británie, Švédsko, ale i Rakousko. Z nových členských zemí má, procenticky vyjádřeno, nejvyšší podíl Litva (42,9 %) a Česká republika (31,7 %).
Přibližně 60 % z těchto počtů představuje zástav – mladá zvířata do jednoho roku. Zbytek tvoří jatečný skot (Rakousko, Německo) a savá telata (Nizozemsko). Vývozům jatečného skotu napomáhá vyšší realizační cena na zahraničních trzích.
Partneři Evropské unie
V roce 2010 se významným obchodním partnerem Evropské unie stalo Turecko. Do tohoto obchodu zasáhla i Česká republika vývozem hovězího masa.
Vývozu živých zvířat z ČR zatím brání vyjednání podmínek ohledně BSE. Turecká strana totiž požaduje deklaraci, že země je prostá této nemoci (živá zvířata), u jatečných zvířat ale lze tento požadavek nahradit provedením testu na BSE. Přesto turecká poptávka silně ovlivnila evropský trh.
Dalším tradičním zákazníkem je pro EU Ruská federace. Špatné klimatické podmínky na Východě se projevily nejen ve snížené produkci obilí a ohlášených nižších exportech obilí z Ruska, ale i v produkci objemných krmiv. Tato skutečnost výrazně ovlivnila výrobu hovězího masa v Ruské federaci a vedla ke zvýšeným nákupům.
Z tabulky 7 je patrný vliv jihoamerických států na dovoz hovězího masa do EU. Časté výkyvy v dodávaných množstvích jsou způsobeny výskytem nemocí skotu, které striktně zastaví importy (slintavka a kulhavka), v posledním období také tlakem Evropské komise na dodržování podmínek pří výrobě bezpečných potravin (označování zvířat, jejich evidence, dosledovatelnost, absence nemocí atd.).
V roce 2010 evropské veterinární autority uskutečnily pět kontrolních návštěv v zemích Jižní Ameriky a z výsledných zpráv je patrné, že tito producenti mají přetrvávající problémy při splnění stanovených podmínek.
Zcela aktuálně do sektoru výroby hovězího masa ve světě vstupují katastrofální povodně v Austrálii. Tato země je jedním z nejvýznamnějších producentů a exportérů hovězího masa. Zprávy o rozsahu škod a kusé informace přímo z Austrálie napovídají, že je zničena značná část obilnin (právě by měla probíhat sklizeň), ale dramatické budou i dopady do chovu skotu a výroby hovězího masa. V tomto kontextu lze očekávat zvýšenou poptávku po hovězím mase a živém skotu.
Experti Evropské komise předpokládají ve svých prognózách růst výkupních cen hovězího masa. Tento přepokládaný trend potvrzují dosažené ceny na konci roku 2010, kdy průměrné realizační ceny jatečných býků a jalovic dosahovaly na čtyřleté maximum. Průměrná cena v EU u mladých býků dosáhla 354,60 EUR/100 kg jatečně upraveného těla (ČR 310,90 EUR, Německo 393,50 EUR, Rakousko 372,70 EUR) u jalovic 340,20 EUR/100 kg JUT (ČR 235,20 EUR, Německo 315 EUR, Rakousko 316,10 EUR).
Soběstačná a exportující Česká republika
Česká republika je ve výrobě hovězího masa soběstačná. Domácí spotřeba však neustále klesá. Pohybuje se dnes okolo 150 tis. tun živé hmotnosti a průměrná spotřeba hovězího klesla na 10 kg na obyvatele za rok (ještě v roce 1990 to bylo 27 kg).
I tato skutečnost přispěla k tomu, že v průběhu posledních let se Česká republika stala významným vývozcem hovězího masa v podobě živého skotu. Chovatelé dokáží realizovat jak zástavový, tak jatečný skot.
Jistě lze diskutovat o této situaci z pohledu domácího trhu: Je skutečností, že kvalitní zástav vyprodukovaný v ČR je finalizován a realizován na cizích trzích. Přidaná hodnota získaná finalizací, zpracováním a přeměnou ve výrobky je tak vytvářena mimo naší republiku. Zjednodušeně lze říci, že vyvážíme velmi kvalitní surovinu.
Do budoucna by rozhodně bylo výhodnější tuto přidanou hodnotu vytvářet doma a na trh nabízet kvalitní výrobky. Většímu rozmachu tuzemského výkrmu, zvýšení porážek a následného dodání kvalitní suroviny na domácí trh však do jisté míry brání vysoké náklady na výkrm, nízká cena nabízená zpracovateli a rovněž omezená poptávka ze strany spotřebitelů daná stravovacími návyky a rovněž i vyšší cenou za hovězí maso.
Na druhé straně se daří úspěšně realizovat naši zemědělskou výrobu a snižovat negativní saldo zemědělského obchodu. Ekonomické podmínky, především ceny zástavového a jatečného skotu, jsou dnes nastaveny tak, že výrobci při svém rozhodování volí možnost exportu.
Klíčové informace
– Evropská unie není v produkci hovězího masa soběstačná a pro uspokojení spotřeby svých 500 milionů obyvatel musí ročně dovážet 350 až 400 tisíc tun.
– Tato skutečnost se projevuje ve značném zájmu o živý skot, vyprodukovaný v České republice. Jistě tomu přispívá fakt, že nabízená zvířata jsou velmi dobré kvality a dokážou uspokojit i nejnáročnější zákazníky.
– V posledních letech významně narůstá objem exportovaných živých zvířat českého chovu jak do zemí EU, tak i mino ně.
Ing. Miroslav Vráblík
Český svaz chovatelů masného skotu
