07.10.2011 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Český strakatý skot: nové trendy chovu

Český strakatý skot je šlechtěn na kombinovanou maso-mléčnou užitkovost. V podmínkách střední Evropy byla kombinovaná užitkovost skotu vždy tradičním směrem šlechtění. Jeho přednosti jsou v posledních letech oceňovány i v řadě dalších regionů světa, a to zvláště z důvodů vynikající adaptability, vysoké produkce mléka požadovaných kvalitativních parametrů při zároveň velmi dobré produkci výborného hovězího masa, a v neposlední řadě i díky dobrým funkčním vlastnostem tohoto plemene.

Poptávka po kvalitních, dobře odchovaných jalovicích kombinovaného skotu se zvláště v posledních letech zvyšuje. Vedle „tradičních” importérů, ke kterým patří balkánské státy, se nově oživuje zájem států bývalého Sovětského svazu.

Vývoj stavů skotu a produkce hovězího masa 
Na konci minulého století přišel i do Evropy trend šlechtění skotu na jednostrannou mléčnou užitkovost. Úměrně se zvyšující se mléčnou užitkovostí klesají počty mléčných krav, v poslední době již při zachovalém počtu krav bez tržní produkce mléka. Vzhledem k tomu, že dvě třetiny produkce hovězího masa v Evropské unii pochází z dojených stád, se EU již v roce 2003 dostala z pozice exportéra hovězího masa do pozice jeho dovozce, a to i při mírně nižší spotřebě hovězího masa na obyvatele.
Přitom jak uvádí P. Bindraban z Wageningské univerzity v Nizozemsku, produkce některých druhů mas je neefektivní. Prasata a drůbež konzumují převážně obiloviny a sóju, které mohou sloužit i k potravě lidí. Jejich produkcí dochází ke ztrátě efektivity při přeměně energie. Naopak, ve výživě přežvýkavců jsou nepostradatelné travní porosty, které jsou nezbytné také pro udržení vody v krajině a zabránění půdní erozi.
Profesor Urs Niggli z výzkumného ústavu ekologické strategie a udržitelného rozvoje zemědělství ve Švýcarsku prezentoval letos na semináři v Göttingenu, že ve střední Evropě je možné z objemného krmiva produkovat 6000 až 6500 kg mléka.
Snaha o maximalizaci mléčné užitkovosti zvyšuje poptávku po dovozech koncentrátů, výskyt zdravotních problémů dojnic a snižuje dlouhověkost zvířat. Výsledky jeho pokusů ukazují, že z ekologických důvodů, včetně hlediska snížení produkce metanu zvířaty, je lepší se zaměřovat na kombinovaný typ skotu, než na jednostranně mléčnou nebo masnou užitkovost.
Zdravotní problémy, ale i horší zpeněžení jatečných těl mléčných plemen skotu vede i jejich chovatele k zařazování znaků masné užitkovosti do celkových selekčních indexů. Třeba v irském selekčním indexu holštýnského skotu (EBI) jsou plemenné hodnoty znaků zjišťované na jatečném těle zařazené do indexu 7,2 % a kromě toho je v indexu 6,1 % zastoupena hmotnost krav.
V Dánsku, Švédsku a Finsku je v celkovém indexu masná užitkovost u holštýna a red holštýna tvořena jatečnou hmotností a jatečnou klasifikací a jejich ekonomická váha v indexu je stejná jako třeba váha končetin. Další evropské země již začaly shromažďovat informace z jatek od dojného skotu pro jejich budoucí výpočet plemenných hodnot a případné zařazení do národního selekčního indexu.
Jiné země, např. Nizozemsko či Nový Zéland, mají ve svém indexu zařazen znak hodnocení tělesné kondice, který jak chovatelé kombinovaného skotu zjistili, má vysokou korelaci s osvalením skotu, takže se zlepšujícím se hodnocením tělesné kondice se kromě zlepšení zdravotního stavu a reprodukce zároveň šlechtí i na lepší osvalení zvířat.
U kombinovaných plemen skotu má šlechtění na masnou užitkovost dlouholetou tradici. Zdrojem informací pro výpočet plemenných hodnot byla v České republice data získaná z přírůstků z odchoven plemenných býků a z informací o přírůstcích a z porážky synů, kteří prošli stanicemi kontroly výkrmnosti skotu.
Tyto informace byly od roku 2008 rozšířeny o informace od synů z běžné porážky. Došlo také ke společnému výpočtu plemenných hodnot masa v rámci česko-rakousko-německo-maďarské spolupráce, který nejenom výrazně rozšířil populaci hodnocených zvířat, ale hlavně umožňuje vzájemné porovnání plemenných hodnot býků v rám­ci jednotlivých zemí bez nutnosti dalšího přepočítávání.
K dalším přednostem uvedeného systému odhadu plemenných hodnot masné užitkovosti patří vyrovnanější průběh genetického trendu, bez větších výkyvů mezi jednotlivými ročníky narození, a také téměř 2,33x zvýšení spolehlivosti vypočtených plemenných hodnot.

Změny v hodnocení exteriéru 
Společná mezinárodní spolupráce byla také už v roce 1997 nastartována z iniciativy Evropské federace chovatelů strakatého skotu (EVF) v oblasti harmonizace lineárního popisu a hodnocení exteriéru u kombinovaných populací v Evropě.
Pod názvem „System 97“ se od tohoto roku začaly posuzovat podle společné metodiky jednotlivé lineární znaky exteriéru.
Naproti tomu v oblasti souhrnných charakteristik dosud nebyla jednoznačná shoda, a to ani v použité bodové stupnici (některé státy vyjadřují souhrnné charakteristiky na stupnici 9bodové, některé na stupnici 100bodové), ale ani v oblasti zastoupení znaků, případně jejich váhových poměrů v souhrnných charakteristikách. K jejich sjednocení by mělo dojít na přelomu roku 2011 a 2012 a zároveň dojde ke společnému výpočtu plemenných hodnot pro exteriér v rámci česko-rakousko-italsko-německé populace. Změny nastanou také v restrikcích za vady exteriéru. U souhrnných charakteristik dojde k největším změnám u vemene, končetin a rámce.
U všech těchto souhrnných charakteristik, jak zobrazuje tabulka 1, došlo ke změnám váhových poměrů znaků vstupujících do výpočtu, v případě vemene i ke změně znaků, které do výpočtu vstupují. Kromě toho také jednotlivé znaky z lineárního hodnocení u končetin a vemene byly přepočítány s ohledem na dlouhověkost dojnic pomocí kubické regrese.
Pokud po přepočtu na dlouhověkost nedošlo u některých znaků ke změně jejich hodnot, byly použity dále do výpočtu původní hodnoty. Transformovaná data tedy budou použita u znaků hloubky vemene, délky zadního upnutí, všech znaků popisujících struky, spěnky, postoje zadních končetin a paznehty.
Výsledek transformace zobrazuje tabulka 2, kde zároveň můžeme vidět, že u těchto znaků není optimální lineární hodnocení znaku nejvyšší 9, ale např. optimum z hlediska dlouhověkosti je u délky struků hodnocení čtyři body, a třeba u spěnky a paznehtu je nejlepší hodnocení sedmi body.

Spolupráce v oblasti genomické selekce 
Společný odhad plemenných hodnot masné užitkovosti, harmonizace exteriéru a společné plemenné hodnoty pro exteriér jsou postupné kroky, jejichž
cílem je užší propojení evropských strakatých populací.
Logickým krokem je proto také spolupráce v oblasti genomické selekce. Pro vytvoření dostatečně stabilního a přesného systému odhadu genomických plemenných hodnot je mezinárodní spolupráce nezbytností. Ještě v roce 2001 Meuwisen považoval za dostačující referenční populaci o velikosti 1000 jedinců, v červnu 2010 se na zasedání Interbullu v Rize doporučuje jako efektivní minimum alespoň 3000 jedinců.
Některá silná nadnárodní konsorcia dnes disponují referenčními populacemi v rozsahu více než 15 tisíc jedinců, jak je tomu například u uskupení EURO­Genomic, ve kterém jsou sdruženy organizace z Francie, SRN, Nizozemska a skandinávských států. V České republice je dostupných asi 250 genotypů prověřených býků českého strakatého skotu. Z toho důvodu se rada Svazu chovatelů českého strakatého skotu rozhodla připojit se k německo-rakouské populaci stejně jako Itálie. Do konce roku 2011 se do tohoto uskupení připojí také simentálská populace z Francie. Vzájemné spojení sil a prostředků celý proces výrazně zlevňuje a urychluje.
Genomická selekce vychází z možností určit polymorfismus DNA na úrovni jednotlivých nukleotidů (SNP) a určit jednotlivé markery, které jsou ve spojitosti s některou z užitkových vlastností na základě referenční populace. Na tomto základě je potom možné odhadovat plemenné hodnoty mladých zvířat, která ještě nemají k dispozici vlastní užitkovost ani užitkovost potomků. Na konci roku tak i naši chovatelé budou mít k dispozici genomické plemenné hodnoty pro všechny znaky a indexy, které jsou publikovány pro rakousko-německé býky (viz obr. 1).
Genomické plemenné hodnoty jsou přesnější informací o genetickém založení zvířete než jenom informace původové (viz tabulka 3). Stále však nedosahují spolehlivosti plemenných hodnot býků, kteří mají informace od prvních dcer z testu. Spolehlivost genomicky optimalizovaných PH u kandidátních býků se nyní pohybuje
v intervalu 53 až 74 % a je proto nutné počítat s tím, že s nástupem užitkovostí dcer může dojít k poměrně velkým změnám plemenných hodnot jednotlivých býků.
Genomické plemenné hodnoty by proto měly sloužit především pro předselekci zvířat zařazovaných do plemenitby. Jejich využití ve stádě by mělo být podobné jako u současného systému výběru testovaných býků. To znamená, vybírat ty nejlepší jedince, od kterých ale použijeme v jednom stádě jen menší počet inseminačních dávek.
Stejná logika je od srpna 2011 uplatňována inseminačními společnostmi v SRN a Rakousku, které mají genomické PH již k dispozici Většinově je uplatňován systém použití genomických býků v rozsahu 20–30 %, tedy téměř v rozsahu ideální doporučované testace. Cenově se „genomičtí býci“ zpravidla pohybují mezi cenou býků-testantů a býků prověřených.
Genotypizace býků českého strakatého skotu bude možná jen přes Svaz chovatelů českého strakatého skotu. Oprávněné osoby do systému zadají žádost o genotypizování. Chovatelé, členové svazu, kteří si budou chtít genotypizovat svoje zvířata, zadají žádost prostřednictvím sekretariátu svazu. Vytištěnou žádost pak spolu se vzorkem biologického materiálu zašlou do laboratoře
ČMSCH, a. s., kde proběhne izolace DNA.
Manuál pro odběr biologického materiálu pro izolaci DNA je k dispozici na stránkách ČMSCH, a. s.
Důležitou zásadou zde je, že pro potřeby genotypizování se v případě dvojčat nedá použít jejich krev, ale je třeba zvolit jiný typ biologického materiálu, např. sperma nebo chrupavka ucha.
Izolovaná DNA z laboratoře ČMSCH, a. s., se odesílá ke genotypování, které je prováděné pomocí Illumina Bovine SNP 50 BeadChipu v laboratoři GeneControl GmbH v Grubu. Odkud je výsledek genotypizování automaticky zařazen do společného výpočtu genomických plemenných hodnot. Výsledky výpočtů plemenných hodnot jsou žadateli k dispozici na webovém rozhraní. V oficiálně publikovaných přehledech se potom výsledky genotypizovaných jedinců objeví v okamžiku jejich nasazení do plemenitby.

 

Klíčové informace

– Šlechtění skotu je dlouhodobým procesem, který vyžaduje spolupráci na všech úrovních šlechtitelského programu.
– Nástup genomických plemenných hodnot přináší do šlechtitelských programů nový prvek, se kterým bude nutné se „sžít“.
– Na příkladu genomické selekce se potvrzuje, že šlechtění v rámci malých populací je velmi obtížně udržitelné. Mezinárodní spolupráce v oblasti šlechtění se proto stává nezbytnou nutností. Český strakatý skot je na tuto skutečnost dobře připraven
.

Doc. Dr. Ing. Josef Kučera
Ing. Marie Ondráková, Ph.D
.
Svaz chovatelů českého
strakatého skotu

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down