Český venkov to má stále těžké

Český venkov ve srovnání s městy vykazuje stále určité odlišnosti v řadě ukazatelů jak demografického, tak ekonomického a sociálního charakteru. Na venkově je například vyšší míra nezaměstnanosti, zhoršuje se uplatnění uchazečů o zaměstnání v pracovním procesu a příjmy venkovských domácností jsou setrvale nižší. Nepříznivá situace přitom přetrvává zejména v nejmenších obcích. Uvádí se to mimo jiné ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2011, tzv. Zelené zprávě, jejíž text má Agroweb k dispozici.

K 1. lednu letošního roku tvořilo venkovský prostor České republiky celkem 5579 obcí s méně než dvěma tisíci obyvateli, což představovalo asi 90 procent všech obcí v zemi a téměř 73 procent rozlohy republiky. V těchto obcích žilo podle zprávy 26,6 procent obyvatel státu. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku počet venkovských obcí o dvě poklesl.
Dlouhodobé srovnání ukazuje, že ve venkovském prostoru ČR mírně roste absolutní počet obyvatel. Podíl venkovského obyvatelstva na celkové populaci se od stavu v roce 2001 zvýšil o půl procentního bodu, přitom meziročně vzrostl o 0,2 procentního bodu. Naproti tomu se po celé sledované období trvale mírně snižuje počet venkovských obcí, k čemuž zpravidla dochází zvýšením počtu jejich obyvatel a přesunem obcí do vyšších velikostních kategorií.
Za posledních deset let, v období 2001 až 2011, vzrostl počet obyvatel venkova o pět procent, zatímco celkový počet obyvatel v ČR se zvýšil o pouze o tři procenta. Po celé období je však patrný rozdílný vývoj mezi velikostními kategoriemi venkovských obcí. Zatímco počet obcí nad 500 obyvatel i počet jejich občanů se zvyšuje, naopak počet obcí do 500 obyvatel i počet jejich populace klesá. Souhrnně ve sledovaném období ubylo 5,5 procenta takových obcí a počet jejich obyvatel se snížil o 3,8 procenta. Trvale nepříznivá situace je v tomto směru především v osad s méně než dvěmi stovkami lidí.

Méně pracovních míst Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na našem venkově dosáhl podle zprávy v loňském roce stejné hodnoty jako ve městech, tedy 49 procent V nejmenších obcích je však i nadále podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nejnižší, kolem 47,6 procenta.
Míra zaměstnanosti, tedy podíl zaměstnaných v obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let, celorepublikově v posledních deseti letech poklesla z 66,6 na 63,4 procenta a na venkově i ve městech dosáhla stejné hodnoty. Mezi jednotlivými regiony se její úroveň značně liší, ale nejvyšších hodnot dosahovala v Praze, nejnižších pak v kraji Moravskoslezském a Ústeckém.
Podle údajů MPSV dosáhla v nás vloni průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti 8,6 procenta.
Na základě údajů o počtu dosažitelných uchazečů o práci v obcích ČR provedl Ústav zemědělské ekonomiky a informací odhady registrované míry nezaměstnanosti pro venkov. Ukázalo se, že venkovská míra nezaměstnanosti zůstává vyšší než republikový průměr, nicméně tento rozdíl se proti minulým letům výrazně snížil. V loni tak činila míra venkovské nezaměstnanosti devět procent, zatímco ve městech to bylo jen 8,4 procenta.
Na úřadech práce se u nás vloni v průměru evidovalo 487 tisíc uchazečů, z toho na venkově se jich bylo téměř 132 tisíc. Podle zprávy je z dlouhodobého srovnání patrné, že
venkovští uchazeči tvoří přibližně čtvrtinu všech uchazečů, ale na venkově se nabízí pouhá šestina všech volných pracovních míst v zemi. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v roce 2011 činil v rámci celé republiky průměrně 13,3, na venkově však dosáhl hodnoty 22,4. Z hlediska možností uplatnění v pracovním procesu je tedy situace na trhu práce na venkově setrvale méně příznivá než ve městech a po roce 2008 se rozdíly mezi městem a venkovem v této oblasti dokonce prohlubují.

Nižší příjmy vyšší výdaje Zelená zpráva také konstatuje, že v úrovni příjmů venkov zaostává a navzdory poněkud vyššímu meziročnímu přírůstku příjmů ve venkovských oblastech se situace nijak zásadně nezměnila. Členové venkovských domácností pobírali 92,5 procenta průměru celkových hrubých a 93,4 procenta čistých peněžních příjmů a ještě hlubší schodek vykazuje srovnání s obyvateli velkých měst (84,7 resp. 86,2 procenta).
Oproti průměrné české domácnosti zůstávají ty venkovské nadále početnějšími, meziroční úbytek zde však byl nejvyšší a zároveň ve venkovských domácnostech nejvýrazněji ubylo pracujících osob. Většina příjmů venkovských rodin pochází ze závislé činnosti a zpráva uvádí, že meziročně tyto příjmy nadprůměrně vzrostly. Venkov přitom prodělal v rámci kategorií obcí nejvyšší pokles dávek nemocenského pojištění, které klesly zhruba o 40 procent, a stejně tak i dávek státní sociální podpory.
Venkovské domácnosti vloni vydaly na potraviny o celá dvě procenta více než v předchozím roce. O to víc však omezily nákupy spotřebního zboží a jako jediné také využívání služeb. Vydání na služby jsou na venkově výrazně nejnižší a dosti strmě rostou s velikostní kategorií obcí. Venkované tak vynakládají na služby jen 63,5 procenta průměru ve velkých městech.
Aktuální údaje ze statistiky rodinných účtů za poslední čtvrtletí 2011 při porovnání se stejným obdobím minulého roku přinášejí odlišný obraz ve srovnání s výše uvedenými fakty za celý rok 2010. Hrubé i čisté peněžní příjmy celkově poklesly, ve venkovských domácnostech pak výrazněji než v průměru za všechny kategorie obcí. Výdaje na dopravu stouply obyvatelům venkova o více než deset procent a ve stejné výši i výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva. Náklady na zdraví se na venkově zvedly o necelých 12 procent. Z nutnosti kompenzovat tyto vyšší náklady pak byli venkované nuceni výrazněji omezit jiné skupiny výdajů.
Ačkoliv některé ukazatele situace na trhu práce ve městech a na venkově se v období mezi posledních deseti let srovnaly, zejména ekonomická aktivita a míra zaměstnanosti, jiné zůstávají, a to i v meziročních srovnáních, pro venkov nadále nepříznivé. Nejvýrazněji nepříznivá situace pak přetrvává hlavně v nejmenších obcích, konstatuje Zelená zpráva.