Zcela nová metodika pro navrhování a budování mokřadů v návaznosti na systémy zemědělského odvodnění je společným cílem expertů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), České zemědělské univerzity v Praze a dřetovické firmy Dekonta. Unikátní projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR) více než 9,5 milionu korun z Programu Epsilon. Výzkumníci chtějí prostřednictvím projektu posoudit účinnost umělých mokřadů v návaznosti na zemědělské odvodnění pro zvýšení dočasného zadržování vody v krajině a zlepšení její kvality z hlediska zátěže živinami, jako je dusík, fosfor nebo uhlík, a vybranými pesticidy.
„Podobné projekty se často uskutečňují v zahraničí, ale v Čechách se ještě takový výzkum nedělal. Existuje sice řada opatření typu mokřadů nebo tůní, ale nikdo dosud nepřipravil odborné podklady umožňující komplexní návrh na jejich budování. Jde přitom o velmi perspektivní a účinný prvek v odstraňování pesticidů a živin z vody,“ uvedl předseda TAČR Petr Konvalinka.
Kromě hodnocení účinnosti umělých mokřadů plánuje odborný tým také doporučit postupy pro jejich navrhování a dimenzování, optimalizaci vypořádání vlastnických vztahů a stanovit pravidla pro minimalizaci střetů zájmů zemědělství a ochrany přírody a krajiny během návrhů i samotné realizace.
„V loňském roce jsme dokončili zemní práce na retenčním objektu a vybudovali tři pokusné mokřady, v návaznosti na fungující drenáž. Zprovoznili jsme také kontinuální monitoring množství a jakosti vod, mokřady osadili vegetací a odebrali první vzorky biomasy rostlin pro analýzu obsahu živin a pesticidů,“ prozradil postup prací Petr Fučík z VÚMOP. „Letos již máme v plánu vypracovat podklady pro návrh užitného vzoru, dále porovnávat účinnost sledovaných opatření a variant pro zlepšování jakosti vody a navrhnout novou metodiku,“ doplnil Michal Šereš z firmy Dekonta.*
