Orná půda trvale ubývá. V průměru jí mizí denně sedm hektarů. Od roku 2000 do roku 2010 se například zastavělo 24 162 hektarů orné půdy, což je výměra jednoho menšího okresu. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci Agrární komory ČR její prezident Jan Veleba s tím, že významně se také snížila půda, která není obdělávaná. Ochrana zemědělského půdního fondu není podle dostatečná
Jak již dříve uvedl ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Jiří Hladík, výměra zemědělského půdního fondu se jen za rok 2012 snížila o 4 778 hektarů, což je o 10,2 procenta více než v roce 2011, kdy vstoupila v platnost novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zábor zemědělské půdy byl v roce 2012 na úrovni 87 procent roku 2010. Jen v minulém roce ubylo v průměru 13 hektarů zemědělské půdy denně. Kromě zástavby zemědělské půdu ohrožuje i eroze.
Veleba zdůraznil, že je narušena rovnováha mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Pro ilustraci uvedl, že v roce 1993 pícniny zaujímaly 960 tisíc hektarů orné půdy, což představovalo více než 30 procent. V tu dobu se chovalo 3,5 milionu kusů skotu. Vloni se pak pícniny pěstovaly zhruba na 16 procentech plochy a chovalo se již jen 1,3 milionu kusů skotu. Plochy, z kterých zmizely pícniny, vyplnilo obilí, řepka a kukuřice. Navíc ubyly i další plodiny, které mají vliv na udržování vody, jako jsou například luskoviny. „Když to sečteme, jde o zhruba 620 tisíc hektarů orné půdy , kde se snížila výrazným způsobem retenční schopnost půdy,“ shrnul Veleba. Právě funkční zemědělství s vyváženou produkcí rostlinné a živočišné výroby a s vyváženými stavy skotu má podle něj zásadní a ničím nenahraditelný vliv mimo jiné na hydrologické poměry v krajině. Pokud české zemědělství půjde dále cestou snižování pícnin na orné půdě a stavů zvířat, za nějaká léta půda bude ještě více ztrácet svoji úrodnost. Proto je třeba hledat cesty, jak tomu zabránit, upozornil Prvním krokem je podle něj zvýšení stavů hospodářských zvířat, zejména skotu. Komora také vítá výzkumné projekty, které se snaží zemědělcům ukázat cestu, jak snížit degradaci půd.
Touto otázkou se zabýval i Výzkumný ústav zemědělské techniky. Jak upřesnil jeho ředitel Marek Světlík, šlo zejména o hypotézy spojené s vlivem množství organické hmoty v půdě na vodní režim v krajině. Zabýval se otázkou kompostu, protože i podniky, které neprovozují živočišnou výrobu, mohou nahradit statková hnojiva kompostem. Hlavním záměrem při řešení projektu tak bylo využít biologicky rozložitelné odpady, vznikající v dané lokalitě, pro výrobu jakostního kompostu, který je využitelný pro aplikaci na zemědělskou půdu. Výsledky výzkumu podle Světlíka prokazují jednoznačně kladný vliv vyšších dávek kompostu na retenci půd jak v trvalých travních porostech, tak na orné půdě a doporučují vhodné mechanizační prostředky pro zpravení kompostů do půdy ve vztahu k pěstitelským technologiím. „Vysoké dávky kompostu se výrazně kladně projevily na zlepšení fyzikálních vlastností a zvýšení dynamiky biotechnologických procesů v půdě,“ uvedl Světlík. Organická hmota v půdě nicméně výrazně ovlivňuje její schopnost poutat živiny a brání tak jejich ztrátě z ekosystému například vyplavením, a zlepšuje i vlastnosti půdy jako je tepelná vodivost, provzdušněnost, schopnost poutat vodu, snižuje výpar a promrzání, zlepšuje její strukturu. Aplikace kompostu tak může příznivě projevit z hlediska účinnosti hnojení minerálními hnojivy a tedy i úspory - menší dávky minerálních hnojiv.
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík uvedl, že využívání kompostu v souvislosti se snižováním degradací půd má určitě svůj potenciál. Biologický odpady, který by mohl být využitý při kompostování, může představovat až 50 tisíc velkých dobytčích jednotek, což je nezanedbatelná výše. „Do budoucna by se to podle mě mělo zohlednit v podporách, aby se zemědělci mohli účastnit tohoto systému, který má svůj význam,“ zdůraznil Stehlík.
Světlík připomněl, že další projekt ústavu je zaměřen na potřebu snížení rozsahu škodlivého zhutňování půdy zemědělskou technikou. Byla výzkumně ověřována technologie řízených přejezdů po pozemcích, založená na soustředění všech přejezdů do vymezených trvalých stop – technologie Controlled Traffic Farming (CTF). Uplatnění dosažených výsledků může ovlivnit nejen chování producentů biologicky rozložitelných odpadů, ale i státních orgánů při řešení problematiky retence půd a trvalých travních porostů a snižování jejich eroze, dodal ředitel Výzkumného ústavu zemědělské techniky.
