Pivo se u nás bude i v budoucnosti vařit „českým stylem“, což je garantováno udělením ochranného zeměpisného označení České pivo. Shodují se na tom vědci z Výzkumného ústavu pivovarské a sladařského v Praze spolu s mnoha odborníky v českém pivovarském a sladařském průmyslu.
Charakter českého piva, tak jak jej známe dnes, byl vytvořen v první polovině 19. století v Plzni. Bylo to dáno řadou příznivých okolností, které souvisely se špičkovými domácími surovinami (ječmen, chmel), rozvíjející se strojírenskou výrobou a odborným školstvím a s pokrokem ve vědě a pivovarském výzkumu. V období komunismu byly pivovary v okolních zemích modernizovány, avšak české pivovary započaly s výraznou modernizací až po r. 1989.
„Toto zpoždění mělo též pozitivní efekt, protože nové vědecké poznatky (i negativní zkušenosti některých zahraničních pivovarů) pomohly při aplikaci moderních technologií a zároveň umožnily plně zachovat charakter českého piva. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský hrál v tomto procesu svou nezastupitelnou úlohu,“ říká RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. „Nová technologická zařízení, která přispívají k optimalizaci kvality českého piva, se uplatnila na základě důkladného výzkumu a dlouhého ověřování spolu s využitím zkušeností českých sládků tak, aby byly zachovány typické vlastnosti českého piva,“ upřesňuje Karel Kosař.
Jako příklady úspěšných modernizací je možno uvést mimo jiné Budějovický Budvar a Plzeňský Prazdroj. U obou společností došlo k zásadní rekonstrukci všech částí výroby, a pivovary přitom zachovaly svůj původní a jedinečný charakter vyráběného piva. Totéž se týká řady malých pivovarů, které nyní používají stejné technologie jako ty největší pivovary u nás, minipivovary nevyjímaje.
„Je prokázáno, že technický pokrok a modernizace má na základní kritéria kvality piva pozitivní dopad , to platilo v minulosti a bude to platit i v budoucnosti,“ uvádí Ing. Věra Hönigová, manažerka pro výzkum VÚPS. „Výzkumný ústav pivovarský a sladařský je součástí tohoto procesu, proto spolupracuje s četnými institucemi na vývoji nových odrůd ječmene a chmele, provádí technologické zkoušky a doporučuje sladařskému a pivovarskému průmyslu vhodné odrůdy pro výrobu Českého piva. Získává další vědecké poznatky, které jsou důležité pro udržení technického pokroku v oboru a zároveň pro zachování specifického charakteru Českého piva,“ doplňuje Věra Hönigová.
Pro české pivovarníky má vyhláška EU o chráněném zeměpisném označení klíčový význam. Vymezuje skladbu použitých surovin a technologické podmínky, jejichž dodržení je zárukou zachování charakteru českého piva ve všech jeho specifických vlastnostech i pro budoucnost.
