Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Nyní je podle lesníků s výjimkou severních Čech na ústupu nebo již odezněla. "Vzhledem k chladnějšímu průběhu počasí není vývoj kůrovce zatím příliš rychlý, ale začal dříve než v loňském roce," uvedl dnes ČHMÚ. "Další vývoj závisí na vývoji teplot a též na množství srážek," dodal.
ČHMÚ také odkázal na svůj informační web s mapou vývoje lýkožrouta. Vyplývá z ní, že nejlepší podmínky pro své šíření má kůrovec zatím na jižní Moravě, v Praze a na pomezí Ostravska a Karvinska.
Šíření kůrovce nutí lesníky odstraňovat napadené stromy, předloni se tak v Česku vytěžilo rekordních 35,8 milionu metrů krychlových dříví. Loni už byla těžba nižší, v prosinci ji končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) odhadoval mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových.
Loňské chladnější jaro podle lesníků oddálilo první rojení kůrovce a škůdce tak zvládl vytvořit maximálně dvě generace. V teplém a suchém roce 2018 přitom bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Počet rojení je zásadní. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti stromů sto dalších. Šíření škůdce se může zpomalit včasným zpracováním napadených stromů.*
