Tlak obchodu na nízké ceny, velké obchodní marže a naproti tomu nízká rentabilita výrobců i vysoké vratky pečiva z prodeje dnes mimo jiné trápí pekaře. I stesky proto zazněly na tiskové konferenci u příležitosti u nás poprvé slaveného Světového dne chleba, který připadá na 16. října a je poklonou této základní potravině lidstva.
Podle Organizace pro zemědělství a potraviny FAO se ve světě ročně spotřebuje téměř 350 milionů tun chleba. U nás jeho spotřeba klesá od šedesátých let uplynulého století a v roce 2007 dosáhla 50,3 kg na osobu za rok. Uvedl to na tiskové konferenci věnované Dni chleba Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. Jako důvod označil rozšíření nabídky „substitučních“ výrobků – například těstovin či rýže, a také příklon k běžnému a jemnému pečivu. Ten souvisel se zlepšující se finanční situací rodin. Další pokles, který začal v devadesátých letech uplynulého století, přičítá Dřízal i skutečnosti, že lidé přestali chleba, kvůli jeho rostoucí ceně používat na krmení hospodářských zvířat. Na rozdíl od ostatního pečiva se k nám chleba zatím nedováží. Naproti tomu běžného pečiva zahraniční provenience je na našem trhu kolem deseti procent. Jde například o pečivo na dopékání přímo na prodejně, které k nám některé obchodní řetězce dovážejí z Polska. Pekaři podle Dřízala doplácejí na to, že základní druh chleba a rohlík zařadili obchodníci mezi tzv. porovnávací výrobky s nízkou cenou. Důsledkem tlaku na ceny pečiva je malá rentabilita firem, která omezuje jejich schopnost investovat do výroby. Možnost využití podpory z Evropské unie jim ve srovnání s některými jinými potravináři snižuje skutečnost, že spadají do programu Podnikání a inovace ministerstva průmyslu a obchodu, v němž musí čelit konkurenci různých strojírenských a dalších oborů. Pekaři zápasí také s dlouhými dobami splatnosti, které činí 60 až 90 dní. Dřízal poukázal i na rostoucí obchodní marže. Zatímco u konzumního chleba ještě v roce 2001 činila 5,92 procenta, v roce 2007 dosáhla dokonce 40,95 procenta, loni 34,15 procenta. Pekaře trápí také poměrně vysoký podíl vratek z obchodů, který se pohybuje mezi pěti a deseti procenty. Vrácené pečivo není možné použít na lidskou výživu (např. na strouhanku), ale ani jako krmivo. Dnes většinou končívá v bioplynových stanicích. Významný den oslavili pekaři Michelských pekáren upečením rekordního bochníku chleba o hmotnosti 15,9 kilogramu a průměru 59 centimetrů. Bude zapsán do české verze Guinnessovy knihy rekordů.
Státní inspekce zemědělských a potravinářských výrobků registruje dnes v ČR 1794 pekařských výrobců, z nichž asi 60 má přes stovku zaměstnanců. Objem tržeb pekárensko-cukrárenského oboru se loni pohyboval kolem 25 miliard korun. Práci dával 18 500 lidí.