Plochy, na kterých se v České republice pěstuje chmel, by se letos oproti loňské výměře 5838 hektarů neměly výrazně změnit. Předpokládá to Svaz pěstitelů chmele ČR. Jak uvedl jeho tajemník Zdeněk Rosa, oficiální údaj o letošní rozloze bude známý asi za pět týdnů. „Statistiku vývoje ploch sleduje ze zákona Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který sbírá data k 30. dubnu každého roku,“ dodal.
Česká republika si podle Rosy tedy nadále udrží pozici třetí největší chmelařské země světa. Naše tradiční odrůda Žatecký poloraný červeňák se loni pěstovala na více než 5400 hektarech.
Práce chmelařů, připomněl tajemník jejich svazu, se nezastaví po celý rok, ale viditelná pro okolní svět začíná být od přelomu března a dubna do poloviny září. „Po zimních opravách konstrukcí, přípravě drátku, údržbě strojů začíná v závislosti na odrůdě a oblasti od rozhraní března a dubna řez chmele, kterým se upravuje vegetační doba růstu chmele,“ poznamenal Rosa. Doplnil, že na řez navazuje drátkování chmele, přičemž na jeden hektar chmelnice se spotřebuje kolem 55 kilometrů drátku, což představuje asi 320 tisíc kilometrů chmelovodičů na celou plochu chmelnic v republice.
