Pěstitelé chmele očekávají letos průměrnou úrodu s výnosem kolem tuny z hektaru osázené plochy. "Podle mého odhadu bude výnos o poznání slabší než loni, kdy činil 1,09 tuny z hektaru. V řadě oblastí byly teplotní rozdíly rychlejší, než jsou některé druhy chmele schopné vstřebat, což rostliny poznamenalo," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.
Objem celkových ploch osázených chmelem letos mírně vzrostl o 73 hektarů na 6148 hektarů. Pěstitelé letos uzavřeli s obchodními firmami kontrakty na odběr zhruba 6000 tun chmele, což je meziročně srovnatelné množství. Vlivem silné koruny však klesnou podle Pázlera pěstitelům tržby až o 20 procent. Nejvíce českého chmele se vyváží do Japonska a cenu proto dále srazí i oslabování jenu. Ačkoli Svaz pěstitelů chmele očekával dopad nepříznivého kursu koruny až v příštím roce, jeho vliv se projevil už letos. "Zatím vše nasvědčuje tomu, že pěstitelé letos obnoví asi 120 hektarů chmelnic, což je oproti předpokladu jen třetina ploch. Abychom obstáli v zahraniční konkurenci, potřebovali bychom ale ročně omladit 500 hektarů chmelnic a docílit jejich stáří zhruba 12 let. V současné době je to o šest let více," řekl Pázler. O český chmel je podle něj ve světě stále zájem, vyšší cenu však neumožňuje převis nabídky nad poptávkou na trhu. Výkupní ceny přitom neumožňují další reprodukci, ale jen krytí nákladů a prakticky nulový zisk, dodal. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.
