27.08.2001 | 08:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chmelaři nabírají dech

Po loňském „propadáku“, kdy se na úrodě chmele podepsala jarní sucha a vedra, bude letošní rok pro chmelaře radostnější. Sklizeň, která je v těchto dnech v plném proudu, má být průměrná až mírně nadprůměrná, trh nezatěžují staré zásoby, produkci mají pěstitelé už předem prodanou a nečekají je tedy starosti s odbytem. Jen s cenami je někdo spokojen více, jiný méně.

Chmelové štoky letos brigádníci strhávají ze 6123 hektarů, což je o 28 hektarů více než v minulé sezóně. Podle Bohumila Pázlera, předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR, by se průměrné výnosy měly pohybovat kolem jedné tuny z hektaru. Loni dosahovaly pouhých 0,76 tuny z hektaru a sklizeň byla nejnižší od druhé světové války. Kvalita chmele je průměrná, hodnotí po prvních dnech sklizně Pázler.
Ve chmelnicích společnosti Chmel - Vent z Kněžic na Žatecku češou u tradičního žateckého poloraného červeňáku, který pěstují na 80 hektarech, 1,1 tuny suchého chmele z hektaru. Pro srovnání - jejich pětiletý průměr činí 1,07 tuny. „Na 14 hektarech máme výnosnější odrůdu Sládek, u níž očekáváme výnos 2,5 tuny z hektaru,“ uvedl jednatel firmy Lubomír Vent. Také s kvalitou hlávek je spokojený.
Za tunu suchého chmele platí obchodníci v závislosti na kvalitě 135 až 150 tisíc korun. Předseda svazu Pázler míní, že ceny jsou nízké a chmelařům nedovolují investovat, ale jen přežívat. Stát sice dotacemi podporuje zakládání nových chmelnic a výsadbu, tato podpora je však podle něho nízká. Na jeden hektar vynaloží zemědělec zhruba půl milionu korun, což je minimálně třikrát tolik, než činí příspěvek státu. Přitom letos budou dotace zřejmě ještě nižší než loni, obává se předseda svazu.
U cen pro nyní sklízenou úrodu jsou již „karty rozdány“, protože chmel se na základě několikaletých kontraktů prodává dopředu. Po odbytové krizi, která vrcholila v letech 1997 a 1998, loni pěstitelé kvůli mimořádně špatné úrodě ani nedodali obchodníkům nasmlouvané množství. „Část kontraktů se přesunula na letošní rok, čili potřeba chmele je o něco vyšší než obvykle. Na druhé straně není na místě přílišný optimismus, kterým hýří někteří pěstitelé,“ varuje Jaroslav Kareš, prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR. Na rozdíl od některých chmelařů se nedomnívá, že by se u nás mohly podstatněji rozšiřovat plochy chmelnic. Nedá se podle něho počítat ani s růstem výkupních cen, protože cenová úroveň ve světě je poměrně stabilní.
Kolem osmdesáti procent českého chmele nachází odbyt v zahraničí. Zdaleka největším odběratelem je Japonsko, naše „zelené zlato“ nakupují ve významnější míře také pivovary v Německu, Belgii, skandinávských zemích, Anglii, Brazílii, Číně a dalších zemích. V zahraničí je zájem nejen o naši jedinečnou odrůdu žatecký poloraný červeňák, která se pěstuje na zhruba 95 procentech ploch, ale i o nové vysokoobsažné odrůdy, potvrdil Kareš.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down