Menu
e-shop
Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. Uvedl to vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta.
V institutu také pivo vaří, a to i nealkoholická piva a chmelovou vodu. Právě segment nízkoalkoholického a nealkoholického piva je jediný, který v oboru roste.
Chmelařská věda se jako jiné neustále vyvíjí, což souvisí se změnami v pivovarských technologiích. Aplikují se nové generace pesticidů s minimálním škodlivým účinkem, odborníci vyšlechtili desítky nových odrůd chmele. Kniha na 800 stranách poskytuje ucelený soubor informací o chmelu. Obsahuje i kapitoly věnované chmelu jako léčivé rostlině.
Klíčové je šlechtění. Pivovary geneticky modifikované organismy nechtějí, proto převažují klasické metody, uvedl Krofta. V institutu vyšlechtili desítky odrůd, z nichž některé mají úspěch také v zahraničí. Jedním z důležitých směrů je podle Krofty šlechtění na odolnost vůči klimatickým změnám. Asi třetina chmelnic v Česku má závlahu, dalším ale zdroj vody chybí. Nosnou odrůdou českého chmelařství zůstává žatecký poloraný červeňák. "Ve světě je uznávaná jako standard kvality. Musíme počítat s touto klíčovou odrůdou do budoucna, ale i ta musí být odolná na to, co se děje s klimatem," zdůraznil Krofta.
Chmelařský institut vlastní Svaz pěstitelů chmele ČR. Jedním z každoročních úkolů, na jehož výsledky čekají všichni pivovarníci, je rozbor chmele. První se dělá těsně před sklizní. Nejdůležitější informace je o obsahu alfa kyselin. Vše závisí na počasí. "A to není dokonalé nikdy. Chceme, aby teploty byly do třiceti stupňů a občas vydatně zapršelo. Takových ročníků je však stále méně," poznamenal Krofta.*
