Chmele bude letos méně

Na Žatecku i na Olomoucku se minulý týden naplno rozeběhla sklizeň chmele. Podle prvních odhadů je však zřejmé, že výnosy budou tento rok ve srovnání s předchozími lety podstatně nižší, i když kvalita chmele by měla být dobrá. Na svědomí to má podle odborníků průběh letošního počasí, zejména únorové mrazy a jarní sucha.

Nižší výnosy jen těsně nad jednou tunou z hektaru přičítají pěstitelé nevhodnému souběhu počasí. "V únoru Českou republiku zasáhly velice silné mrazy, v květnu a červnu zase sucho. Podobný je i srpen, který ovlivňují vysoké teploty a podprůměrný úhrn srážek," uvedl Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele.
Podle největšího producenta chmele na Olomoucku bude letošní propad výnosů obrovský. "Je to nejhorší situace za posledních deset let. Podepsaly se na tom mrazy i sucho. Oslabené rostliny následně napadly všechny choroby, které existují. Je to bída," řekl Vladimír Lichnovský, předseda Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku, které chmel pěstuje na 165 hektarech. "Třetina sazenic nám pomrzla, přímá škoda je 15 milionů korun. Zápasit s tím budeme ještě příští tři roky, než dopěstujeme nové sazenice," doplnil předseda.
Na Žatecku by měli pěstitelé do začátku září sklidit úrodu na 4366 hektarech chmelnic, v tršické oblasti na Olomoucku to bude zhruba 500 hektarů. Problémy však mají s cenami chmele, které jsou podle jednatele Chmelařského institutu Jiřího Kořena kvůli nadúrodě minulých let pořád dost nízko, takže sklizeň, jak řekl, o moc víc než náklady nepokryje. Celosvětový trh s chmelem je spíš v útlumu - poslední roky byla ve většině klíčových zemí nadúroda a sklady jsou od té doby pořád plné granulovaného, a tedy trvanlivého chmele. Vloni dospěl vývoj na trhu do paradoxní situace, kdy měli čeští chmelaři výbornou úrodu, menší část jí ale nechali ležet, protože se ani nevyplácelo ji sklízet. Tuna chmele stála v posledních letech méně než dvě stě tisíc korun, z toho třetinu stojí samotná sklizeň.
"Od loňska se ceny přece jen zvedly, ale pořád to stačí tak nějak na náklady a nic víc to nepokryje," řekl Kořen. I proto se letos opět zmenšila plocha využívaných chmelnic, a to jen na Žatecku meziročně o 260 hektarů. V tršické oblasti zaznamenali snížení zhruba o 90 hektarů. Propad se opakuje každý rok z celé uplynulé dekády. Jen oproti roku 2009 ubylo v Čechách skoro tisíc hektarů chmelnic. Loňská úroda chmele v ČR se pohybovala zhruba kolem 6100 tun a celkem ho zde pěstuje 127 pěstitelů.
Podle Kořena by radost z letošní úrody měli mít alespoň pivaři, protože chuťové vlastnosti chmele jsou uspokojivé a v domácích pivovarech skončí asi třetina české úrody. Další třetinu kupují asijské pivovary, zbytek si rozeberou zájemci z Evropy i jiných částí světa. V Asii se vaří piva stále víc, ale chmelí se jen málo, proti českým pivovarům někdy jen čtvrtinově. Rozdíly v přídavku chmele ale jsou i na českém trhu - zatímco v kvalitním pivu je podle pěstitelů chmele asi za desetihaléř, v levných supermarketových značkách je ho pětkrát míň.
Letos u nás proběhne poprvé také sklizeň biochmele s certifikací. Čeští producenti tak nabídnou pivovarům Žatecký poloraný červeňák z ekologického režimu pěstování, a tím se zařadí mezi desítku producentů biochmele ve světě.