14.11.2006 | 04:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chmele letos opět ubylo

Pěstební plochy jemného aromatického chmele v České republice razantně ubývají a hrozí, že se budou i nadále snižovat. A to přesto, že je o český chmel v zahraničí výrazný zájem. Našim chmelařům se totiž jeho pěstování nevyplatí.

Letošní rok nebyl pro pěstování chmele příliš příznivý.Vývoj počasí způsobil pokles sklizně proti loňsku až o 30 procent, rovněž obsah alfa hořkých kyselin ve chmelových hlávkách je nižší zhruba o 30 i více procent. Celkem se přitom letos sklidilo okolo 5200 až 5300 tun chmele, z toho naše hlavní odrůda - Žatecký poloraný červeňák – tvořil 4400 až 4500 tun
Jak pro týdeník Zemědělec uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa, celkový propad tržeb ve srovnání s minulým rokem přesáhne 300 milionů korun. Vše tak nahrává tomu, že bude pokračovat trend snižování pěstebních ploch chmele.
Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v současnosti chmel v ČR pěstuje 145 subjektů. Letos zaujímal plochu 5414 ha, což bylo o 258 ha méně než v roce 2005. Za nejvážnější problém považují chmelaři zrychlení tempa poklesu ploch u Žateckého poloraného červeňáku, který se dnes pěstuje už jen zhruba na polovině plochy ve srovnání s rokem 1993. Tehdy tvořil 10 547 hektarů.
Nejvíce přitom ubývaly chmelnice v žatecké a v úštěcké oblasti, jen na Tršicku se rozlohy chmelových porostů zachovaly téměř na stejné úrovni jako vloni. Zcela ukončeno bylo pak pěstování chmele v okrese Rokycany.
Za poklesem ploch chmele v České republice, zejména Žateckého poloraného červeňáku, stojí především špatná ekonomika pěstování. Současné ceny nepokrývají při průměrných výnosech vynaložené náklady a nejsou tedy zdroje na investice, zejména do obnovy porostů. „Přestože cena nafty, hnojiv, prostředků na ochranu a další vstupy stále rostou, cena chmele po jejím dramatickém poklesu v polovině devadesátých let již 10 let více méně stagnuje,“ vysvětlil Rosa. Nejvýznamnějším faktorem, ovlivňujícím ceny je podle něj dlouhodobé posilování české měny vůči euru i dolaru. Většina českého chmele totiž směřuje do zahraničí.
Pěstování chmele se v ČR pohybuje podle sledování Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky dlouhodobě pod hranicí rentability. Přežívání v této situaci je podle chmelařů možné jen díky tomu, že podniky využívají sklizňové technologie, konstrukce i porosty jejichž stáří překračuje 20 let „Bez výraznějšího růstu ceny chmele v České republice nebude podle chmelařů možné zachovat předpokládanou produkci mezi 4,5 tisíce až pět tisíc tun Žateckého poloraného červeňáku i po roce 2010,“ dodal Rosa.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down