Sklizeň chmele za letošek je ve srovnání s loňskem nižší zhruba o 12 procent, přesto jsou pěstitelé spokojení. Za celou Českou republiku byla úroda 6797 tun chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník. Řekla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Nepřízeň počasí se tak na úrodě celkově příliš neprojevila, rozdíly byly mezi jednotlivými oblastmi a druhy chmele. Nejméně srážek spadlo na severní Moravě v Tršické oblasti a nejnižší výnos byl u Žateckého poloraného červeňáku, nárůst naopak zaznamenali pěstitelé u odrůdy Kazbek nebo Saaz Late.
Sklizeň chmele každoročně shrnuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský z jednotlivých prohlášení pěstitelů. Ročník 2017 je podle mluvčí oproti silně nadprůměrnému roku 2016 o poznání slabší, avšak v porovnání s ročníky 2013 a 2014 je srovnatelný. Loni chmelaři sklidili rekordních 7712 tun. V Žatecké oblasti zaznamenali pěstitelé meziroční pokles o 11,8 procenta, v Úštěcké oblasti na Litoměřicku byla sklizeň meziročně nižší pouze o 0,4 procenta a v Tršické oblasti byl pokles skoro o 21 procent.
Plocha českých chmelnic letos meziročně vzrostla o 3,5 procenta. Nejvíce, o 127 ha, se zvětšila plocha Žateckého poloraného červeňáku, který je na 4317 hektarech nejpěstovanější odrůdou chmele. Rostlina zabrala na všech tuzemských polích 4945 hektarů. "I když se v roce 2017 celkově v České republice urodilo mírně nadprůměrné množství chmele, lze předpokládat, že se podaří veškerý chmel prodat," uvedla Kršková.*
