06.11.2010 | 11:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Choroby kukuřice: mýtus a skutečnost

„Kukuřice je plodina, která nemá problémy s chorobami“ – to je věta, uložená v povědomí většiny zemědělců i odborníků. Jedním z podstatných důvodů tohoto tvrzení je to, že i přes výměru pěstování kukuřice blížící se 300 000 hektarů není pro ni do vegetačního období zaregistrován žádný fungicid.

U kukuřice se však její pěstitelé mohou setkat jak s listovými chorobami, chorobami palic, tak se posledním desetiletí zvyšuje význam chorob stébla této plodiny, které často nejsou na první pohled příliš zřetelné. Vedle houbových patogenů napadají kukuřici také významné viry.

Současná představa

Představa o chorobách v kukuřici se zastavila na vizuálním pozorování a na informacích typu:
l Obecná snětivost kukuřice – sněť kukuřice (Ustilago maydis) je odrůdovou vlastností, ročníkově výrazně odlišná, nehrozí druhotná infekce – infekce probíhá pouze ze spor nejméně rok ležících v půdě. Podle umístění nádoru/hálky buď snižuje výnos (je-li nádor nad palicí!), nebo jej téměř nesnižuje. Ale při časném napadení nebo při vývoji velkých hálek může rostlinu zahubit zcela! Hálka obsahuje nedefinované léčivé látky (využívané v lidovém léčitelství proti různým formám krvácení), ale ne takové, které by při podávání (v rozumné míře) měly podstatný vliv na zdravotní stav zvířat. Tedy její výskyt až na 15 % rostlin nemusí být problémem.
Ochrana – zdrojem infekce jsou teliospory na rostlinných zbytcích, povrchu půdy, eventuálně osivu. Zaorané spory mají životnost pouze jeden rok, spory ležící na povrchu půdy tři až šest let. Základním principem ochrany je tedy orba a správné zaklopení napadených posklizňových zbytků.
l Rzivost kukuřice (Puccinia sorghi) – vyskytuje se na listech v pozdním období vegetace, v ČR způsobuje škody hlavně v teplých a suchých oblastech. Viditelné je poškození listové plochy, málo je známo to, že i nízký stupeň napadení podstatně snižuje kvalitu produktu napadené rostliny. Odrůdová odolnost/citlivost nebyla v posledních deseti letech prokázána.
Ochrana – zdrojem infekce jsou v teplé oblasti posklizňové zbytky napadeného porostu kukuřice, jinde mezihostitelé (například rodu šťavel – Oxalis spp.). Vlastní preventivní ochrana je založena na dobrém zaklopení posklizňových zbytků a na ošetření slámy kukuřice kapalným dusíkatým hnojivem před zapravením do půdy.
Dalším viditelným patogenem, ale naštěstí hlavně patogenem „téměř vyřešeným“, je:
l Obecná listová spála kukuřice (Helmintosporium turcicum, H. maydis, H. carbonum) – patogen napadá zejména listové čepele, na kterých se vytvářejí protáhlé, nažloutlé skvrny s načernalým středem. Při silné infekci může dojít k roztřepení listů na pásky. V počáteční fázi infekce je typickým znakem šedozelený lem kolem skvrn. Silně napadené porosty vypadají jako popálené.
Tato choroba byla s rozhodující účinností šlechtěním řešena v osmdesátých a začátkem devadesátých let minulého století. Díky tomu je nyní většinou jen okrajovým jevem. Přesto může škodit výrazně v případě špatné výživy nebo při špatných podmínkách pro vývoj a činnost kořenů či při jejich poškození.
Ochrana – zdrojem infekce jsou infikované rostlinné zbytky, proto je jejich zaklopení po sklizni pod povrch půdy podstatným preventivním počinem pro omezení onemocnění spálou.

Choroby palic

V tisku a většinou poradců jsou nejčastěji užívány informace o chorobách palic kukuřice (Fusarium spp., Aspergillus spp., Penicilium spp., Botrytis cinerea, Nigrospora oryzae). Z hlediska spotřebitele je zajímavým faktem zejména produkce mykotoxinů původci chorob palic.
Palice kukuřice jsou napadány celou řadou patogenních hub, z nichž největší význam mají fuzária. Symptomy napadení jsou viditelné po sloupnutí krycích listenů z palic ve fázi vosková (až plná) zralost. Napadena mohou být zrna i vřetena. Choroba může mít v závislosti na původci napadení charakter růžové hniloby palic (Fusarium spp.), nebo hnědé hniloby palic (Penicillium spp., Aspergillus spp., Botrytis cinerea), nebo suchého trouchnivění palic (Fusarium moniliforme, Nigrospora oryzae). Ve většině případů je na povrchu infikovaných pletiv patrný povlak mycelia a reprodukčních orgánů patogenu.
Napadení palice má výraznou vazbu na odolnost pěstovaného hybridu a na stupeň výskytu zavíječe kukuřičného nebo dalších parazitů škodících na palicích či mezi jejich obalovými listeny.

Mykózy palic v souvislosti s jejich napadením škůdci

Hodnocení slouží k přesnějšímu určení, zda se jedná o náchylnost odrůdy k mykózám (zejména fuzariózám) či zda  jde spíše o důsledek předchozího napadení zavíječem.
Hodnocení probíhá ve fázi 89 (plná zralost, těsně před sklizní), všechna opakování, na každém opakování se hodnotí 20 po sobě jdoucích rostlin na nesklízených okrajových řádcích po odloupnutí krycích listenů palic.
Hodnocené znaky:
1. počet fuzariózních palic (ks/20 rostlin) – počet všech fuzariózních palic,
2. počet fuzariózních palic zároveň napadených zavíječem,
3. počet palic napadených pouze zavíječem,
4. stupeň napadení jednotlivých palic fuzariózami (9–1), hodnotí se napadení každé palice v bodech (viz tabulka).
Přestože jsou poslední tři roky s minimálním výskytem zavíječe, je již od roku 2006 ošetřováno insekticidně více než 50 000 hektarů kukuřice ročně. Z toho bylo v roce 2009 ošetřeno pyretroidy asi 9000 hektarů, insekticidy s jiným mechanismem účinku byly použity na výměře více než 45 100 hektarů.
Přitom je ze sledování spotřeby účinných látek (SRS, www.srs.cz) zřejmé, že v roce 2008 bylo použito téměř o třetinu více insekticidů než v roce 2009.
Důležité je uvědomit si, že zanedbání ochrany s cílem za každou cenu snížit vstupní náklady se může v důsledku negativně podepsat na kvalitě produktu (zároveň jeho prodejnosti), a tím jako bumerang opět zhoršit finanční situaci pěstitele.
Zdroj infekce: napadené rostlinné zbytky (pro zavíječe dtto – jeho slabinou, využitelnou v ochraně proti němu, je přezimování housenek v posklizňových zbytcích, kousky stébla delší než 5 cm mu stačí na dokončení vývoje).
Ochrana: v současnosti pouze moření osiva, systém nakládání s posklizňovými zbytky kukuřice a ochrana (integrovaná?) proti škůdcům.

Choroby stébla

V posledním desetiletí se zvyšuje význam chorob stébla kukuřice, které často nejsou na první pohled příliš zřetelné. Částečně i vlivem oteplení v poslední dekádě minulého  a v první dekádě tohoto století a společně s tím vlivem změny průběhu vlhkosti se častěji (místy až velmi často) objevuje skupina poškození obecně nazývaná lámavostí stébla kukuřice.
Při hodnocení odrůdy se sice jedná o komplexní znak, ale podílejí se na něm jak houbové choroby, tak škůdci.
l Spála klíčních rostlin a kořenů kukuřice (Rhizoctonia solani, Rhizoctonia cerealis) – napadení kořenů kukuřice těmito patogeny se od roku 2003 v některých provozních porostech kukuřice objevuje i na více než 60 % rostlin. Ve fázi vzcházení způsobují padání vzcházejících rostlin, ve fázi kukuřice BBCH 61-92 se v závislosti na intenzitě výskytu a vnějších podmínkách (přívalový déšť po suchém období) napadení projevuje jako odumírání hlavních a rosných kořenů. V některých případech se může objevit tmavá až černá skvrnitost pat stébel a kořenů (převážně Rhizoctonia solani) nebo i lámání stébla na jeho bázi.
l Růžová hniloba stébel (Fusarium spp.) – patogen může napadat kukuřici po celou dobu vegetace. Při vzcházení rostlin z nemořeného osiva způsobuje padání klíčních rostlin. Od fáze 31 (vytvořené první kolénko) se ve špičaté kořenové bázi stébla objevuje tmavnutí pletiv následované jejich rozvlákněním/oddělením svazků cévních. Čím dříve k takovému poškození dojde, tím dříve rostlina nouzově dozrává. K masovému výskytu dochází na plochách s nízkým podílem organické hmoty v půdě, přehnojených dusíkem nebo při omezení dýchání kořenů (například po větších srážkách).
Patogen prorůstá od báze stébla vzhůru. Dřeň stébla se postupně podélně rozpadá, vyhnívá a mezi kolénky vznikají uvnitř stébla dutiny. Zabarvení napadených částí uvnitř stébla je růžové nebo růžověhnědé. Množství poškozených rostlin je zřetelné zejména po sklizni plodiny (hlavně u silážních kukuřic je díky hladkému řezu a sklizni nízko u země lépe viditelné).
l Antraknózová hniloba stébel (Colletotrichum spp.) – nastupuje nejčastěji v období kvetení až začátku zrání. Nejprve je zřetelná skvrnitost stébla v těsné blízkosti kolének. Později se projevuje odumírání místa listové inzerce na druhém až třetím kolénku stébla a v té době je již na řezu rostlinou zřejmé tmavé zbarvování a dutost dužniny stébla. Odumírání stébel je podstatnou chorobou působící nouzové dozrávání kukuřice v ČR. V praxi je napadení u některých porostů zřejmé na 20 až 40 % rostlin.
Tento patogen má nejvyšší požadavek na teplo, proto se rozšiřuje až nyní – při zvýšení teploty prostředí. Je u něj zřejmá i vazba na poškození zavíječem kukuřičným, ale ta nedosahuje úrovně vazby růžové hniloby palice na poškození tímto škůdcem.
Všechny tyto tři choroby jsou dobře zřetelné na sklizeném porostu, kde jsou viditelné tmavé až růžové řezy na posklizňových zbytcích.
Zdroje infekce: monokultury obilnin nebo jejich extrémní zastoupení v osevním postupu, pěstování kukuřice několik let za sebou (pozor i na bázlivce – vztahují se na něj nařízení k omezování jeho šíření – viz web SRS), používání fungicidně nemořeného osiva.
Ochrana: moření osiva fungicidně, agrohygiena (péče o správné zacházení s posklizňovými zbytky a půdou).

Kukuřici napadají také viry

Je důležité připomenout, že kromě houbových patogenů jsou rostliny kukuřice napadány několika významnými viry, i když infekce probíhá často bez příznaků, a tím uniká pozornosti. Vzhledem k pozdní sklizni porostu kukuřice však napadení může představovat významný zdroj infekce pro ozimy.
l Virus žluté zakrslosti ječmene – BYDV, může být zdrojem infekce pro sousední porosty ozimých obilnin vysetých před sklizní kukuřice na sousedním honu/parcele.
Onemocnění se při velmi časné infekci projevuje na kukuřici většinou fialověním nebo červenáním spodní strany listů, poz-ději jejich rapidním odumíráním. Nejčastějším typem projevu onemocnění je žlutá skvrnitost nebo pruhovitost (spíše jemné proužkování), která je patrná zejména na mladších listech. Časně napadené rostliny mohou být také zakrslé, tento příznak je však zpravidla málo výrazný.
Přenos: mšice, zejména Rhopalosiphum padi, Metopolophium dirhodum, Sitobion avenae.
l Virus zakrslosti pšenice – WDV se považuje nejen v České republice, ale v celé střední Evropě za významnou virovou chorobu obilnin. Hostitelskou rostlinou jsou z obilnin pšenice, ječmen, kukuřice, žito, oves a tritikale. Napadá ale také některé druhy trav, například jílky, lipnici roční, chundelku metlici a sveřepy.
Napadené rostliny se vyznačují zakrslostí (v různém stupni) a barevnými změnami, listy žloutnou, až červenají. Příznaky virové choroby se mohou běžně zaměnit za příznaky jiných patogenů, jako jsou virus žluté zakrslosti ječmene BYDV nebo abiotické vlivy, například sucho, mráz, mechanická poškození listů či stébla, nedostatek (P, Mg, Zn, ...) či přebytek živin.
Přenos: křísek polní (Psammotettix alienus).
U obou viróz jsou zdrojem infekce porosty obilnin, trávovité plevele, travní porosty v okolí, kukuřičná pole.
Ochrana spočívá v ochraně proti škůdcům/přenašečům, velmi vhodná je chemická spojená s ošetřením proti zavíječi nebo bázlivci kukuřičnému. Na přenašeče ale nepůsobí regulátory vývoje zavíječe!
Proto pozor v blízkosti kukuřice na časně seté ozimé obilniny – v nich je potřeba častěji než ve vzdálených porostech „řešit“ ochranu proti podzimním škůdcům. Nálet přenašečů trvá podstatně déle, než jsou si zemědělci ochotni připustit. V prostu je při slunečním svitu teplota až okolo 15 °C i v případě, že ve výšce jeden metr nad zemí se pohybuje na hranici 2–3 °C.

 

Klíčové informace

– V povědomí zemědělců je kukuřice zakódována jako plodina, která nemá problémy s chorobami, což není pravda.
– Vedle listových chorob a onemocnění palic trpí také chorobami stébel.
– Napadat ji mohou i významné viry, které mohou představovat významný zdroj infekce pro ozimé obilniny
.

 

Ing. Karel Říha,
Ing. Pavel Kraus, Ph.D
.,
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down