Mlékařské obchodní družstvo Morava společně se zpracovateli realizovalo vloni akci na podporu dojeného skotu a mimo jiné požadovali rozdělení podpor na dojené krávy a krávy bez tržní produkce mléka v poměru dva ku jedné. Nyní chovatelé zjišťují, že výsledky celého jejich snažení se posouvají někam jinam. Uvedl to pro náš týdeník předseda tohoto odbytového družstva Oldřich Žďárský s tím, že nakonec přistoupili na poměr jedna ku jedné, ale chovatelům se stejně nedostává dostatečné podpory. A nejen to...
Jaký je tedy současný stav?
Na masná telata má letos připadnout podpora ve výši 4046 korun, na dojenou krávu 2612, podle návrhu na rok 2015 by mělo být na masný skot - tele 5950 korun a na dojenou krávu 3800 korun, takže poměr je pořád 1,56 ve prospěch masného skotu. To je v naprostém protikladu proti tomu, o čem se hovoří jako o prioritě, a tou je udržení zaměstnanosti na venkově. Proto jsme jako producenti mléka a chovatelé dojených krav nespokojeni s tím, že skutečná podpora není stejná. Navíc 60 procent dojených krav a 80 procent masného skotu se chová ve znevýhodněných oblastech LFA, kam v minulém plánovacím období směřovalo 20,8 miliardy korun (podle současného kurzu koruny) a návrh na další období představuje 17,7 miliardy, což je o tři miliardy méně. Přitom bylo neustále deklarováno, že podpora v LFA zůstane na stejné úrovni. Tento posun se rovněž dotkne chovatelů. Na druhou stranu se však podle návrhu zvýšila podpora ekologického zemědělství z 6,5 miliardy na 9,9 miliardy korun. To je paradoxní vzhledem k tomu, že 50 procent biopotravin je z dovozu a roční obrat s biopotravinami v ČR je něco přes dvě miliardy korun. To je prakticky stoprocentní dotace. Proto jako chovatelé nechápeme tento krok, když se na jednu stránku říká, že jsme důležitý článek venkova, ale faktické kroky jsou úplně jiné. Pořád se slibovalo to, že oblasti LFA nebudou postiženy a v ekologickém zemědělství bude podpora nějakým způsobem vázána na nějakou produkci. Stále se však pokračuje v podpoře nevýroby, nic nedělání, s čímž nesouhlasíme.
Problémem totiž také je stanovení maximální hranice zatížení dobytčími jednotkami, přičemž se stále hovořilo o hranici minimální.
Jaký vidíte další vývoj?
Například v okrese Ústí nad Orlicí, v případě, že horní hranice zatížení u agroenvironmentálních opatření by měla být 1,15 velké dobytčí jednotky, tak to znamená, že z 35 podniků, které v tomto jednou, jich 30 toto kriterium nesplní. Jednoznačně tedy musí snížit stavy dobytka a propustit lidi. To nemá s podporou živočišné výroby a pomocí českému venkovu nic společného. Toto kritérium by se podle nás mělo úplně vypustit. Spíše bychom uvítali, kdybychom se mohli řídit nitrátovou směrnicí, jako je to v případě ekologického zemědělství, které se nemá hodnotit podle zatížení dobytčími jednotkami, ale právě nitrátovou směrnicí, kde je povoleno maximum 170 kilogramů dusíku, což představuje 2,5 velké dobytčí jednotky na hektar.
Co se týká převodu mezi pilíři, nyní je navržen převod prostředků z prvního do druhého pilíře ve výši 2,2 procenta. Pokud by tyto peníze skutečně skončily ve welfare, tak je to dobře. Obávali jsme se totiž, aby se nedostaly mimo sektor zemědělství.
Z čísel, která jsou k dispozici, není možné vyčíst po řadu let deklarovanou podporu výroby mléka, respektive celé živočišné výroby. Pro nás jako chovatele je to velké zklamání a po roce, od začátku naší aktivity na podporu chovu dojeného skotu, kterou jsme dělali zhruba dva roky, musím přiznat, že jsme v podstatě nic nevyjednali a nebyli jsme úspěšní. Je vidět, že o chov skotu a o výrobu mléka není v této republice zájem a v podstatě ani o lidi v českých vesnicích.
Nevíme, co se na ministerstvu tak zásadního stalo (mimo nového ministra), že je najednou spousta věcí jinak. Proč najednou nemají být minimální zatížení velkými dobytčími jednotkami v agroenvironmentálních opatřeních, ale má být omezení maximálního zatížení. To je podpora produkce? To je ale i platba na masné tele či na cukrovku. Musíme s politováním konstatovat, že proklamované zastavení poklesu rozměru české zemědělství se nekoná a pohled národohospodáře na ministerstvu stále chybí.
Jak tedy hodnotíte situaci v oblasti produkce mléka?
Je pravda, že se vyšší cena mléka, která panovala v poslední době, odrazila na stavech skotu. Jejich pokles se zastavil a nyní se drží na určité stále úrovni. Výrazně však narostla produkce v okolních státech, jako je například Německo nebo Nizozemsko. U nás to tak dramatické nebylo, vzhledem k suchu a dalším potížím.
České sušárny mléka nyní pracují na třísměnný provoz a suší německé a nizozemské mléko. Takže vyšší výroba se již takto projevuje. Negativní dopad na trh s mlékem má také krize na Ukrajině a stav v Rusku. V souvislosti s tím spadla cena spotového mléka v celé Evropě. Například my, jako mlékařské družstvo, dodáváme do mlékárny ve Schwarzenfeldu. Tam 50 procent denního nákupu, který je kolem dvou milionů litrů mléka, je určeno na export a z tohoto objemu 25 procent směřuje do Ruska. Pokud se odbyt v této zemi sníží o pět procent, vyvolává to tlak na snížení ceny. Teď to začalo sušeným mlékem a bude to pokračovat. Němci tvrdí, že ztráty z prodeje bude sanovat státní rozpočet, což nepředpokládám, že by k tomu došlo u nás. Další věcí je uvolnění cel na ukrajinské produkty, které bude mít také určitý dopad na trh. Jeho význam se však teprve ukáže.*
