Chov ovcí se po letech krize znovu stává jedním z významných odvětví živočišné výroby. Úspěch chovu ovcí podmiňují kromě jiného i dobré chovatelské podmínky, které umožňují udržení odpovídající hygienické úrovně chovného prostředí pro ovce na straně jedné a možnost uplatnění mechanizace pracovních procesů na straně druhé.
Chov ovcí je v současnosti jednou z priorit českého zemědělství, a to nejen z důvodu udržování krajiny v podhorských a horských oblastech v kulturním stavu, ale hlavně z důvodu účelného využití produkce trvalých travních porostů.
Možnosti ustájení
V současné době se v chovech ovcí v České republice využívají tři způsoby ustájení ovcí, a to chov bez ustájení, v přístřešcích a ovčínech. Cílem ustájení ovcí je minimalizace nepříznivých účinků počasí (např. sněhové a dešťové přeháňky, vítr, nadměrné sluneční záření) na zvířata. Ustájovací objekty musí být levné, funkční a univerzální. V chovatelské praxi jsou stále využívány staré, případně adaptované stavby. Novostavby ovčínů jsou dnes výjimkou, využívají se spíše původní objekty živočišné výroby postavené dříve buď přímo pro ovce, nebo pro jiné druhy hospodářských zvířat (bývalé kravíny, teletníky, odchovny mladého skotu), popř. stodoly, seníky, či kůlny.
Požadavky na teplotu prostředí
I když ovce nemají vysoké nároky na mikroklima, nelze přehlížet hygienu prostředí, v němž jsou chovány. Ustájovací prostory musí být suché, bez průvanu, vzdušné, snadno větratelné. Ovce dobře snášejí nižší teplotu, zejména pokud jsou ve vlně a krmené odpovídající krmnou dávkou. Délka rouna přímo ovlivňuje termoneutrální zónu a produkci tepla u ovcí. U neostříhaných ovcí se termoneutrální zóna pohybuje podle různých autorů mezi 0 až 30 OC, popř. v rozpětí od – 3 až do + 20 OC. Výjimkou jsou novorozená jehňata, neboť nemají ještě plně funkční termoregulační mechanismy, a proto mají vyšší nároky na teplotu vzduchu.
Ovce po stříži jsou na nepříznivé klimatické podmínky citlivější. Z experimentálních výsledků našich i zahraničních autorů je zřejmé, že při snížení teploty vzduchu pod 18 OC dochází u ostříhaných ovcí ke zvýšení produkce tepla, při teplotě prostředí 8 OC je produkce tepla již dvojnásobná. Expozice ostříhaných ovcí teplotám okolo 0 OC a dešti má pro ně letální důsledky.
Vystavení ovcí chladu má negativní vliv na užitkovost v důsledku změn metabolických a endokrinních funkcí. Snižuje se dojivost a zvyšuje se obsah mléčného tuku. Při krátkodobém působení nízkých teplot se vlivem zvýšeného příjmu krmiva může zvýšit průměrný denní přírůstek. Při dlouhodobém vystavení zvířat chladu je metabolizovatelná energie krmiva přednostně využita k produkci tepla než pro růst tkání, což způsobuje pokles průměrného denního přírůstku.
Hodnocení chovného prostředí
Ve VÚŽV, v. v. i., jsme posuzovali možnosti využití plachtového přístřešku pro zimní ustájení ovcí ve srovnání s dřevěným přístřeškem a zděnou stájí, včetně vyhodnocení vybraných zoohygienických ukazatelů chovného prostředí. Pro vyhodnocení vybraných zoohygienických ukazatelů chovného prostředí v průběhu zimního ustájení ovcí byly vybrány tři farmy z jedné oblasti s různými typy objektů (plachtový přístřešek, dřevěný přístřešek a zděná stáj). U všech objektů pro zimní ustájení ovcí byly zjišťovány základní stavebně-hygienické a technologické parametry.
Farmy vybrané pro experiment
První farma s plachtovým přístřeškem chová 43 bahnic plemene valašské ovce, suffolk a jejich kříženců, které jsou po celý rok na pastvině a do přístřešku mají ovce přístup během celého roku.
Na druhé farmě je chováno 390 bahnic masných plemen ovcí. Na této farmě jsou ovce ve dne paseny na pastvinách přiléhajících k areálu farmy. Do zděného ovčína jsou přesunuty na zimování v období trvalé sněhové pokrývky. Na třetí farmě je 36 ovcí, vysokopodílových kříženek plemen suffolk. Po skončení vegetačního období jsou ovce ustájeny po celé zimní období v dřevěném přístřešku. Ovce na všech farmách mají v tomto období volný přístup na pastvinu přiléhající k objektům.
V areálech výše uvedených farem byly na vybraných místech (vnější prostředí, stáj) nainstalovány digitální měřicí přístroje (dataloggery), zaznamenávající v průběhu zimního ustájení ovcí v životní zóně zvířat v hodinových intervalech teplotu a relativní vlhkost vzduchu.
Makroklimatické období bylo rozděleno podle zjištěných průměrných denních teplot venkovního vzduchu na období mírné zimy (–9,9 až 0 OC), přechodného období (0,1 až 10 OC) a mírného léta (10,1 až 20 OC). Rozdělení teplotně-vlhkostního klimatu do intervalů (optimum, tolerance, stres) vychází ze zoohygienických požadavků na stav stájového vzduchu v zóně zvířat uvedených Kouďou et al. (1996). Zjištěné hodnoty za dvě sledovaná období (2006 – 2007; 2007 – 2008) byly statisticky vyhodnoceny.
Ustájovací plocha a kubatura
Posouzení objektů pro zimní ustájení ovcí z pohledu welfare zahrnuje mimo jiné také zabezpečení dostatečné ustájovací plochy na jednu bahnici a odpovídající kubaturu stáje. Oba tyto ukazatele totiž přímo ovlivňují tepelnou pohodu chovného prostředí.
Podle vyhlášky MZe ČR číslo 191/2002 Sb. vyhovuje ustájovací plocha ve všech sledovaných objektech. Při bahnění ve stáji splňuje požadavky na ustájovací plochu připadající na bahnici s jedním jehnětem (1,5 m2) do odstavu jak zděný ovčín, tak dřevěný přístřešek. Ustájovací plocha připadající na bahnici s jehňaty v plachtovém přístřešku je limitována množstvím současně uskladněného sena a obdobím bahnění.
Dostatek vzdušného prostoru připadajícího na jednu bahnici s jehnětem (4,5 m3) do odstavu byl zjištěn pouze v případě zděného ovčína. Kapacita plachtového přístřešku přímo závisí na množství uskladněného sena. Na konci ustájení, kdy se výrazně snižuje jeho množství, zvyšuje se vzdušný prostor a také tento objekt vyhovuje stanoveným požadavkům.
Mikroklima v objektech
Nejnižší teplota stájového vzduchu v životní zóně zvířat byla zjištěna v plachtovém přístřešku v mírném zimním a přechodném období (tabulka 2). Rovněž v průběhu mírného léta byla průměrná teplota vzduchu v životní zóně zvířat v plachtovém přístřešku nižší (12,2 OC) v porovnání s dřevěným přístřeškem (17,2 OC). Dřevěný přístřešek se od zděného ovčína lišil vyšší průměrnou teplotou vzduchu v životní zóně zvířat v mírném letním období. Ovce byly ve všech sledovaných typech objektů chovány v průběhu sledovaného období v termoneutrální zóně, stanovené Klabzubou a Kožnarovou (2000). Naproti tomu při hodnocení podle Sovy et al. (1981) se nacházely ovce v plachtovém přístřešku v průběhu mírného zimního období mimo termoneutrální zónu.
Relativní vlhkost vzduchu v životní zóně zvířat ve zděném ovčíně byla vyšší v průběhu mírné zimy v porovnání s hodnotami zjištěnými v plachtovém a v dřevěném přístřešku (tabulka 2). Významně vyšší relativní vlhkostí vzduchu změřenou v životní zóně bahnic v mírném zimním období se lišil plachtový přístřešek od přístřešku dřevěného. V životní zóně bahnic v dřevěném přístřešku byla zjištěna nižší relativní vlhkost vzduchu než v plachtovém přístřešku a ve zděném ovčíně. V období mírného léta nebyly prokázány rozdíly mezi relativními vlhkostmi vzduchu v životní zóně zvířat v jednotlivých objektech (plachtový a dřevěný přístřešek, zděný ovčín).
Výsledky experimentu
Na základě vyhodnocení vhodnosti objektů pro ustájení ovcí z pohledu analýzy teplotně-vlhkostního klimatu lze konstatovat, že nejvhodnější objekt pro ustájení ovcí byl dřevěný přístřešek, kde byly ovce 80,4 % času v optimálních podmínkách a 16,4 % času v přijatelných podmínkách z celkové délky sledovaného období ustájení. Nevhodné mikroklima činilo pouze 3,2 % celkové doby ustájení. Zděný ovčín poskytuje ovcím rovněž vhodné stájové prostředí. Z celkové doby sledování připadalo na optimální mikroklima 51,9 % času, na přijatelné mikroklima 37,1 % a doba pobytu ovcí v nevhodných mikroklimatických podmínkách dosáhla pouze 11 %. Naproti tomu plachtový přístřešek se jeví pro zimní ustájení ovcí jako méně vyhovující, neboť zde ovce byly vystaveny nevhodnému mikroklimatu po 40,6 % (stres) z celkové sledované doby ustájení. Optimální a přijatelné mikroklima dosahovalo 27,1 % (optimum), respektive 32,3 % (tolerance).
V případě, že by bahnice trávily větší část doby na pastvině, tj. mimo ustájovací objekty, byly by vystaveny působení převážně nevhodného mikroklimatu 54 procent u dřevěného přístřešku, 40,6 % u plachtového přístřešku a 37,1 % u zděného ovčína z doby sledování. Optimální podmínky vnějšího prostředí by působily na bahnice v rozsahu od 25,9 % u plachtového přístřešku, 26,6 % u dřevěného přístřešku až do 37,8 % u zděného ovčína z celkové doby měření.
Závěr
Z analýzy bioklimatických ukazatelů ve vybraných objektech pro zimní ustájení ovcí vyplývá, že nejvhodnější podmínky stájového prostředí byly v dřevěném přístřešku. Protože tento objekt ovšem neposkytuje dostatečnou kapacitu vzdušného prostoru na bahnici s jehňaty v období od obahnění do odstavu, je žádoucí umožnění přístupu ovcí do výběhu, a to i přesto, že ovce jsou zde vystaveny převážně negativnímu působení vnějšího klimatu. Při zimním ustájení bahnic v plachtovém přístřešku je nutné počítat s negativním působením nízkých teplot vzduchu v průběhu zimního ustájení ovcí, což lze omezit vhodným výběrem plemene, termínem stříže, bahněním a úrovní výživy. U tohoto způsobu ustájení je nezbytné umožnit ovcím v průběhu zimního období neomezený přístup do výběhu, protože při trvalém ustájení v plachtovém přístřešku by mohlo dojít ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu s negativním působením na organismus ustájených ovcí. Zděný ovčín poskytuje ovcím během zimního ustájení přijatelné mikroklima. Pokud se ovce bahní v období mírné zimy v ovčíně, je vhodné snížit vysokou relativní vlhkost vzduchu účinným větráním.
(Příspěvek vychází z řešení výzkumného záměru MZE 0002701402.)
Klíčové informace
- Ustájení ovcí má minimalizovat nepříznivé účinky počasí (sněhové a dešťové přeháňky, vítr, nadměrné sluneční záření, aj.) na zvířata.
- Ovce dobře snášejí nižší teplotu, hlavně pokud jsou ve vlně a krmené odpovídající krmnou dávkou.
- Vystavení ovcí chladu, zejména dlouhodobé, má negativní vliv na užitkovost v důsledku změn metabolických a endokrinních funkcí.
- Posouzení objektů pro zimní ustájení ovcí z pohledu welfare zahrnuje mimo jiné požadavky na dostatečnou ustájovací plochu na jednu bahnici a odpovídající kubaturu stáje.
- Z analýzy bioklimatických ukazatelů ve vybraných objektech pro zimní ustájení ovcí vyplynulo, že nejvhodnější podmínky stájového prostředí byly v dřevěném přístřešku.
Ing. Gabriela Malá, Ph.D.
Ing. Josef Knížek
Ing. Michal Milerski, Ph.D.
David Procházka
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves
