31.08.2012 | 12:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chovy zvířat jsou obvykle pojištěné

Chovy hospodářských zvířat dlouhodobě vykazují vyšší procento propojištěnosti. I přesto pojišťovny vybraly méně na pojistném kvůli poklesu stavů.
Škodní průběh byl v posledních dvou letech příznivý také díky tomu, že se nevyskytly v chovech nebezpečné nákazy. Na ně a na pojištění jednotlivých škod se vztahuje soukromé pojištění se státní podporou z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Nebezpečné nákazy navíc kompenzuje i stát na základě veterinárního zákona. Nejen dotace vedou chovatele k uzavření pojištění, ale i vysoký potenciál škod.

Vývoj komerčního zemědělského pojištění na českém trhu dlouhodobě sleduje Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Z každoroční analýzy lze sledovat podle výše předepsaného pojistného a pojistného plnění, jaký byl škodní průběh. Jinými slovy řečeno, zda se sjednání daného pojistného produktu více vyplatilo zemědělcům, nebo naopak pojišťovnám.
„Pojistné plnění ze zemědělského pojištění v roce 2011 představovalo pouze 52 procent předepsaného pojistného, čímž se škodní průběh v roce 2011 dále snížil téměř o čtrnáct procentních bodů proti roku 2010 (tabulka). K výskytu nebezpečných nákaz v chovech zvířat v roce 2011 stejně jako v roce 2010 nedošlo,“ hodnotí příznivě loňský rok v aktuální analýze Ing. Václav Vilhelm, CSc., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Doplnil, že předepsané pojistné za zemědělské pojištění se zvýšilo v loňském roce o devět procent především vlivem nárůstu u pojištění plodin téměř o více než dvanáct procent, pojistné za pojištění zvířat kleslo meziročně téměř o dvě procenta. „K růstu pojistného přispělo zvýšení cen zemědělských výrobců, u pojištění plodin dále i nárůst pojištěných ploch. Naopak u pojištění zvířat snížení pojistného kopíruje pokračující poklesy stavů zvířat,“ vysvětlil analytik.

Podíl pojišťoven na českém trhu
 
V pojištění plodin a hospodářských zvířat se v roce 2011 proti roku předcházejícímu mnoho nezměnilo. (Poznámka redakce: Části z analýzy trhu zemědělského pojištění za rok 2010 vyšly v Zemědělci číslo 11/2012 v rubrice Téma týdne.) Na trhu zemědělského pojištění se stejně jako v roce 2010 dál pohybuje pět hlavních pojišťoven, produkty pojištění plodin a hospodářských zvířat nabízí Česká pojišťovna a. s., Generali Pojišťovna a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., ČSOB Pojišťovna, a. s., a Agra pojišťovna, organizační složka pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, VVaG. Navíc se k nim přidala Kooperativa, a. s. S výjimkou Agra pojišťovny, která působí na českém pojistném trhu od roku 2006, jde o členské pojišťovny České asociace pojišťoven. Podíl jednotlivých pojišťoven na trhu zemědělského pojištění podle objemu pojistného za zemědělské pojištění v roce 2011 dokumentuje graf 3 (na straně 12). Jak je z něj patrné, na trhu stále dominuje Česká pojišťovna, ztratila v roce 2011 v meziročním srovnání zanedbatelných 0,44 procenta. Generali pojišťovna si zato k dobru připsala už citelných 2,6 procenta. Objem vybraného pojistného naopak klesl o 2,72 procenta Agra pojišťovně. Téměř o 0,2 procentního bodu si pozici na trhu vylepšila Hasičská vzájemná pojišťovna. ČSOB pojišťovna se dostala z 0,02 procenta v roce 2010 na 0,3 procenta vloni.

Podpora pojištění
 
Na komerční zemědělské pojištění mohou zemědělci získat dotaci v rámci programu Podpora pojištění prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Tato podpora je určena zemědělským podnikatelským subjektům, které splňují parametry malého nebo středního podniku a které jsou zemědělským prvovýrobcem.
Smlouvu o spolupráci s PGRLF v rámci programu Podpora pojištění uzavřely v roce 2011 všechny výše zmíněné pojišťovny a dále nový pojistitel v sektoru zemědělského pojištění Kooperativa pojišťovna, a. s. Podpora pojištění přinesla podle Ing. Vilhelma žádoucí rozvoj pojistného trhu v segmentu zemědělského pojištění.
Za pojištění v roce 2011 byla podpora vyplacena ve výši 50 procent z uhrazeného pojistného za speciální plodiny a 47 procent z uhrazeného pojistného za ostatní plodiny a hospodářská zvířata. Každoročně stanovené procento úhrady z prokázaných nákladů na pojištění plodin náleží zemědělci za pojištění rizik – krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz. U pojištění hospodářských zvířat jde o úhradu pojistného za rizika uhynutí nebo utracení v důsledku živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu.
Naproti tomu pojištění jednotlivých škod na zvířatech, což jsou úhyny nebo utracení zejména z důvodu úrazů, neinfekčních onemocnění nebo porodních škod, není dotováno. Ing. Vilhelm připomněl, že na případy utracení nebo nutné poražení zvířat v důsledku nebezpečných nákaz se od roku 2001 vztahuje vedle soukromého pojištění také náhrada kompenzovaná státem podle zákona č. 166/1999Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. „Kompenzace od státu spolu s případným plněním ze soukromého pojištění tak postiženým chovatelům zpravidla pokrývá jak vlastní škodu na zvířatech, tak i další vznikající škody v důsledku přerušení provozu živočišné produkce,“ poznamenal.
Pro letošní rok PGRLF uvádí výši podpory pojištění hospodářských zvířat až do 40 procent
z prokázaných uhrazených nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných onemocnění.

Úroveň propojištěnosti

V analýze se uvádí, že propojištěnost hospodářských zvířat se v České republice v průměru dlouhodobě pohybuje na úrovni osmdesáti procent. „Propojištěnost hospodářských zvířat je u nás na relativně vyšší úrovni než v západní Evropě, kde je možné sjednat v této oblasti pojištění, které se vzta huje na živelní škody, na ztráty v souvislosti s přerušením provozu při zjištění nákazy v chovu nebo na rozdíl mezi kompenzací z veřejných zdrojů a skutečnou hodnotou utracených zvířat,“ informoval Ing. Vilhelm.
Přestože procento pojištěných ploch v rostlinné výrobě v České republice je ve srovnání se sousedním Rakouskem nebo Německem stále poněkud nižší, obecně pojištění plodin s devadesátiprocentním podílem na celosvětovém objemu pojistného za zemědělské pojištění sehrává daleko významnější roli než pojištění hospodářských zvířat pouze s čtyřprocentním podílem pojistného ze zemědělského pojištění, porovnal zahraniční údaje Ing. Vilhelm.
To podle něj souvisí s uzákoněnými kompenzacemi z veřejných zdrojů v případě nařízených utracení zvířat při propuknutí nebezpečných nákaz v mnoha státech světa. „Kromě toho se některá rizika v zemědělství svým charakterem jeví jako systematická, to znamená taková, že plošně postihují velké množství podniků, jsou komerčně jen těžko pojistitelná, případně nepojistitelná. U nás to platí například pro sucho, které zpravidla působí plošně a může zasáhnout většinu podniků v rozsáhlé oblasti. Obdobný postoj zaujímají někteří, zejména zahraniční pojistitelé i k riziku výskytu nebezpečných nákaz zvířat, které se mohou plošně rozšířit na velkém teritoriu a jejich skutečný dopad na jednotlivé chovatele je dán zásahy státních orgánů v podobě nařízení utracení zvířat v ohniscích nákaz nebo uzávěr chovu,“ vysvětlil.

Škodní průběh a jeho potenciál

Přestože se škodní průběh v pojištění hospodářských zvířat jeví dlouhodobě nízký, potenciál škod způsobených nákazami zvířat je podle Ing. Vilhelma vysoký. Jako příklady uvedl škody v důsledku epidemie slintavky a kulhavky v roce 2001, která propukla ve Velké Británii a rozšířila se i do Nizozemska, Francie a Irska nebo škody v důsledku nemoci šílených krav (BSE) zejména ve Velké Británii. Několik případů, kdy bylo při zjištění BSE v chovu skotu utraceno celkem více než 4000 kusů, se v minulém desetiletí vyskytlo i u nás, dodal.
Vývoj pojištění hospodářských zvířat v ČR v letech 2001–2011 zachycuje graf 1 (na straně 11). Jak potvrdil Ing. Vilhelm, pojištění zvířat se chovatelům může vyplatit. „Pojištění hospodářských zvířat, stejně jako ostatní druhy pojištění, se samozřejmě vyplatí těm chovatelům, u nichž dojde ke škodě a vznikne jim nárok na pojistné plnění. U těch ostatních by pojistné mělo představovat přijatelnou nákladovou položku a současně poskytovat lepší pocit jistoty, což souvisí i s jejich osobní mírou averze k riziku,“ sdělil.

 

Eva Kořínková Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down